Sršeň asijská je o něco menší než naše domácí sršeň obecná. Liší se zbarvením hlavy, hrudi a nohou i kresbou hrudi.
Sledování
V zemích, kde se již sršeň asijská rozšířila, se osvědčila účinná metoda, která využívá pomoc dobrovolníků. Ti pozorují výskyt sršní v terénu, pravidelně kontrolují jednu a více nainstalovaných nástražných pastí. Někteří z nich jsou zapojeni i do vyhledávání hnízd, sledují letovou dráhu sršní až k jejich samotnému hnízdu. Díky koordinovanému postupu dobrovolníků se podaří hnízdo nebo hnízda lokalizovat dřív, než se tento druh na daném místě rozšíří.
V našich zemích, kde se sršně asijské teprve začínají objevovat, je možné sledovat jejich případný výskyt po odkvětu hlavních nektarodárných rostlin, tj. zejména po odkvětu lípy. V létě stoupají ve městech teploty nad 32 °C a hmyz potřebuje sladinu. Instalací pozorovací stanice, například na balkóně na sídlišti (obr. 1), lze sledovat případný výskyt těchto sršní. K tomu je zapotřebí pravidelně pozorovat nádobu se sirupem, a to buď v době mezi 7.00 a 10.00 hod. nebo v podvečer mezi 17.00 a 20.00 hod., kdy teplota není na denních maximech a hmyz intenzivně hledá zdroje nektaru. Na konci léta a na podzim je možné je prodloužit sledování na celý den. Sršeň asijská nelétá v noci a v porovnání se sršní obecnou (Vespa crabro) hnízdí v blízkosti lidských sídel, kde nachází ochranu proti nepřízni počasí, vodu a potravu.
Spolupráce s obcí a vlastníky pozemků je klíčová
Jestliže se někdo pustí do sledování sršní s cílem nalézt hnízdo, je důležité postupovat zodpovědně, bezpečně a v mezích zákona. Před začátkem takovéto pátrací akce je potřebné:
· upozornit starostu a zástupce obce, na jejímž území se pozorování děje,
· získat souhlas od vlastníka pozemku, kde probíhá hledání a předpokládá se výskyt hnízda,
· koordinovat aktivity ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, nebo v případě Slovenska Štátnou ochranou prírody SR a Ministerstvom životného prostredia SR.
Tato spolupráce je důležitá nejen z hlediska bezpečnosti, ale i kvůli všem procesům spojeným s managementem invazních druhů, včetně odstraňování hnízd a vypracování protokolu o zásahu. Každý zásah je ojedinělý, a proto zkušenosti získané zvláště v prvních letech slouží dalším dobrovolníkům a profesionálům bezpečněji a rychleji zvládat situaci.
Postup při lokalizaci hnízda sršně asijské pomocí nástražné pasti
Pokud se rozhodnete pomoci s vyhledáváním hnízd, nabízíme vám základní postup převzatý od bruselských včelařů a „sršních stopařů“, kteří vyhledávají hnízda v Bruselu a jeho okolí.
Podobný postup jsme použili v říjnu 2024, kdy jsme hnízdo hledali na Slovensku v obci Palárikovo. V tomto případě jsme během druhého dne pátrání využili také rádiovou telemetrii a týmy pracovaly nezávisle na sobě, přičemž jsme si v pravidelných intervalech předávali hlášení. Tento způsob se využívá i v jiných zemích a osvědčil se jako účinný. Vyžaduje však čas, koordinaci a určitou míru zručnosti. Nevyžaduje téměř žádné finanční prostředky a zvláštní dovednosti, na rozdíl od rádiové telemetrie. Proto je v Belgii, ale i ve Velké Británii do něho zapojeno mnoho dobrovolníků.
Jak lokalizovat hnízdo kroj za krokem
1. Nainstalujte monitorovací návnadu:
Použijte jednoduchou nádobu se sladkým koncentrovaným sirupem, zkvašenou ovocnou šťávou nebo s komerčně dostupnou návnadou na vosy a sršně. Nádobu na krmení sršní umístěte na dobře viditelné místo, kde byla sršeň naposledy pozorována, anebo kde se předpokládá její výskyt. Tzn. kde bylo hnízdo v předešlých letech identifikováno, v takovémto případě jde o preventivní monitorování oblasti. Dbejte na to, aby nádoba byla přibližně 150 cm nad zemí kvůli dobré viditelnosti a bezpečnosti.
2. Označení sršně:
Po zpozorování sršně v nástražné pasti ji označte přímo při sání sladké návnady. Pokud jste zkušenými včelaři. postupujte podobně jako při značení včelích matek (obr. 2, 3).
3. Sledujte směr letu sršní:
Po označení sršeň vypusťte. Sledujte, kterým směrem letí. Zaznamenejte si tento směr do mapy.
4. Měřte čas zpátečního letu:
Jestliže se sršeň vrátí k návnadě, změřte, jak dlouho jí to trvalo. To pomůže odhadnout vzdálenost hnízda. Jedna minuta letu odpovídá vzdálenosti přibližně 250 metrů.
5. Rozmístěte další nástražné pasti:
Pokud se sršeň objevuje ve skupině, umístěte podle předpokládaného směru a vzdálenosti nové návnady blíže k místu, kde by se mohlo hnízdo nacházet. Tímto způsobem zúžíte okruh hledání.
6. Použijte vizuální pozorování a dalekohled:
V závěrečné fázi hledejte hnízdo přímo: v korunách stromů, ale i ukryté v podkroví, pod střechami, v potrubí a podobně. Mohou být na všech možných místech. V létě je téměř nemožné zpozorovat hnízda v korunách stromů. Hledejte je ze vzdálenosti několik desítek metrů, buď brzy ráno nebo v podvečer.
Takový systematický přístup umožňuje lokalizovat hnízdo. Vyžaduje si to dostatek času a ochotu většího počtu dobrovolníků, kteří vzájemně spolupracují.
Pomůcky ke sledování
Budete potřebovat nádobu se stočeným ubrouskem a sladkým koncentrovaným, případně zkvašeným sirupem. Hmyz se nemá utopit. V tomto případě jde totiž o monitorování jedinců, nikoliv o odchyt či o zneškodnění. Je možné použít i zavařovací sklenici s ponořeným silným knotem nebo jen otevřenou nádobu, kam jedinci chodí sát návnadu.
Dále potřebujete mapu oblasti, zápisník, pero, fixy nebo rychleschnoucí lak na nehty na značení sršní. Dále stopky, dalekohled, případně kompas. Můžete použít žluté vědro, které je dobře viditelné jak pro lidi, tak pro sršně. Také se hodí na přenášení potřebných pomůcek.
Postup
Do poklopu nádoby udělejte otvor na vložení ubrousků nebo silného knotu. Do poloviny naplňte nádobu sladkou návnadou. Nechte nasáknout stočené ubrousky sirupem převrácením nádoby, avšak tak, aby se její obsah nevylil (obr. 4).
Na umístění návnady použijte například menší žebřík nebo jednoduchou konstrukci na zavěšení návnady. Na přilákání sršní je ideální dobře viditelné převrácené žluté vědro. Sršním může trvat až několik hodin, než návnadu naleznou. Jestliže už byly na nějakém místě sršně pozorovány, například, když létaly na nektar v květech, přeorientovat je na návnadu bude těžké. Návnada proto musí být koncentrovanější, tj. sladší než nektar anebo ovocná šťáva v přírodě. Jiná situace nastane, když se nektar v přírodě nevyskytuje a hmyz si hledá potravu. V létě a na podzim je možné použít i kousky ryb, aby se lákající substance lépe šířily po okolí.
Pokud musíte místo s návnadou opustit, zanechte na něm zalaminovanou kartičku, připevněnou přímo na nádobě, s vysvětlením o probíhající akci a telefonním číslem, na němž jste k zastižení. Toto opatření musíte učinit vždy, když hledáte hnízdo v obci či ve městě, kde je jisté, že se na daném místě pohybují lidé. Během čekání na návrat sršní stůjte alespoň 4–5 metrů od nádoby, abyste sršním umožnili volný výhled a možnost přiblížit se a naučit se létat na návnadu.
Sledujte směr letu od návnady. Pokud sršeň už návnadu pravidelně navštěvuje, pozorně sledujte směr jejího letu při odletu. Pozorně zapište orientační bod, který nejlépe ukazuje, kam jste sršeň viděli mizet. Jestliže je návnada nízko nebo mezi stromy či budovami, bude těžké zjistit, kam sršeň odlétá. Při umístění návnady na otevřeném prostranství, nejlépe mírně vyvýšeném, budete moci sršně sledovat na větší vzdálenost, což urychlí hledání hnízda.
Záznam na mapě
Použijte mapu s velkým rozlišením sledované oblasti, na níž jsou zobrazené jednotlivé budovy, živé ploty, včelstva, fontány a podobně. Na mapě vyznačte přesnou polohu vaší monitorovací návnady a pečlivě nakreslete čáru, která znázorňuje směr letu, případně letů.
Pozorně si všímejte vzdálených orientačních bodů, když sršeň zmizí a použijte je na vyznačení směru letu na mapě (obr. 5). Před rozhodnutím o dalším postupu nezapomeňte pozorovat více letů sršně, abyste si potvrdili směr. Při vyznačování směru na mapě nezapomeňte, že jste uspěli jen do té míry, do jaké skutečně vidíte sršně letět. Nemůžete předpokládat, že sršeň poletí rovnou ke svému hnízdu, to se stává málokdy.
Doba zpátečních letů
Pokud se sršně pravidelně vrací k návnadě, je čas sršeň označit a určit vzdálenost k hnízdu. Připravte si značkovací fix, a když se sršeň chvíli krmí s hlavou zatlačenou do záhybů ubrousku, pomalu se k ní přibližte s fixem a označte ji na hrudi.
Není potřebné ji odchytávat do klícky na značení. Vyžaduje to přesnou ruku, ale je to rychlejší a jednodušší. Sršeň se může vylekat a pravděpodobně odletí, ale zřejmě se co nejdříve vrátí, aby se usadila a znovu se krmila. Vrátí se, když jí návnada chutná.
Při značení nejsou překvapivě potřebné ani rukavice ani včelařský oblek, protože sršně mimo hnízdo neútočí. Barvu značky si zapište do zápisníku, a když sršeň odletí, spusťte stopky. Když se sršeň vrátí, stopky zastavte a zaznamenejte si dobu letu. Hrubý orientační odhad říká, že hnízdo je vzdáleno 250 metrů za každou minutu nepřítomnosti sršně u návnady. Načasování vyžaduje značnou trpělivost, protože sršeň poté, kdy byla poprvé po označení vypuštěna, nemusí letět přímo do hnízda a zpět. Může chvíli trvat, než si vytvoří pravidelný systém návštěv. Obvykle to trvá i půlden až celý den. Pokud v přírodě chybí potrava, bude přilétat častěji a přiláká další sršně z hnízda. Jestliže jsou v oblasti sršně už rozšířeny, hnízd je více, a bude zapotřebí vynaložit větší úsilí do vyhledávání, ideálně všech hnízd.
Kromě přímého letu může doba návratu zahrnovat i odpočinek a čištění sršně v blízké vegetaci, dále trasu letu, kterou sleduje orientační body na zemi, protože sršeň oblétává překážky, nepřelétá je ve výšce, ale prolétá mezi nimi. Je třeba myslet i na orientaci v okolí návnady a dobu strávenou v hnízdě krmením se (larvy poskytují dělnicím výživu za přinesenou bílkovinnou potravu). Doba letu se může také prodloužit poblíž hnízda, jestliže je vysoko na stromě, protože sršeň pracuje s neznámými orientačními body. Obyčejně vyletí z koruny stromu a prozkoumává orientační body v blízkosti stromu v nižší úrovni. Označeného jedince naměřte vícekrát, potom použijte nejkratší zaznamenaný čas, nikoli průměrný, jako nejspolehlivější dobu letu.
Doporučení
Je zapotřebí spolupracovat se všemi účastníky hledání. Pokud hledáte v té samé oblasti, dohodněte se, kde si kdo zřídí pozorovací stanici s návnadou, jaké barvy označení každý účastník použije, aby nedošlo k záměně. V pravidelných intervalech si vyměňujte informace a koordinujte se navzájem. Osvědčilo se, když se informace poskytují občanům a starostovi obce vždy v dohodnutou dobu, například ve 20.00 nebo v 8.00 hod. Zvláště to platí v prvních letech výskytu tohoto druhu.
Zkušení hledači mohou zvážit i připevnění barevné stužky na sršeň, na horní část hrudi mezi křídla. To umožní sledovat sršeň mnohem dále prostým okem, čímž se sledování urychlí.
Další měření – triangulační bod
Když už budete mít konzistentní měření, přesuňte návnadu o 50 až 100 m ve směru letu. Pokračujte v přemisťování nádoby vždy, když získáte 3–4 spolehlivé a konzistentní doby letů. Když doby letů poklesnou na několik minut, v závislosti na počtu lidí zapojených do akce i na charakteru terénu, umístěte další nádobu, či ještě lépe dvě opačným směrem k odhadované vzdálenosti hnízda, abyste sršně přilákali zpět k hnízdu z jiného směru. Tři monitorovací stanice umožní použít tzv. triangulaci. Vaše tři zaznamenané směry letu zakreslené na mapě by se měly setkat v bodě, který by mohl naznačovat, kde se hnízdo nalézá. V ideálním případě by všechny tři návnadové stanice měly svírat rovnostranný trojúhelník. Nicméně umístění každé nádoby s jasnou viditelností podél dráhy letu je nejdůležitějším faktorem na dosažení co nejpřesnějšího výsledku, který minimalizuje riziko, že sršně změnily směr poté, kdy jste je ztratili z dohledu.
Hledání hnízda
Obvykle je lépe nezačínat aktivně hledat hnízdo, pokud nezaznamenáte dobu návratu výrazně kratší než dvě minuty, anebo dokud nezískáte přesvědčivý odhad polohy hnízda na základě třech křížení, tj. triangulaci. Hnízdo je velmi těžké zpozorovat přímo v koruně stromu. Je lépe ho hledat v podobě rychlého letu hmyzu někde v úrovni koruny stromů „do a z“ hnízda. Až potom věnujte čas hledání samotného hnízda v horní části stromu. Hnízdo v koruně stromu, které, když stojíte pod stromem, je úplně neviditelné, může být zřetelnější z malé vzdálenosti, jestliže se na strom podíváte z boku pomocí dalekohledu, zvláště když najdete vysoký pozorovací bod. Mnohá sršní hnízda se nachází vysoko, ale když se sršně na daném místě přemnoží, jejich hnízda bývají i mnohem níže, například v živých plotech, v potrubí, šachtě, míchačce nebo pod zemí. Obyčejně, když sršně proniknou do nové oblasti, bývají hnízda vysoko v korunách stromů. Až po nekontrolovaném rozmnožení se hnízda začnou objevovat na všech možných místech a výškách. Hnízda nevidíme, a proto je v praxi kontrola sršní asijských časově, finančně a personálně tak náročná.
Nikdy nevnikejte do keřů, abyste hledali hnízdo!!! Hrozí příliš velké riziko, že hnízdo vyrušíte, případně na něj dokonce stoupnete.
Nikdy se k hnízdu nepřibližujte!!! Pokud se k hnízdu přiblížíte příliš blízko, tzn. méně než pět metrů, bez speciálního ochranného obleku, můžete se vystavit útoku mnoha sršní, které hnízdo brání.
Je to mimořádně nebezpečné!!! Lidé již byli vážně pobodáni a každoročně dokonce dochází k úmrtí.
Pokud je hnízdo dostatečně nízko na to, aby představovalo riziko pro veřejnost, měli byste podniknout všechny potřebné kroky, abyste lidi udrželi mimo něj, přičemž byste na něj měli jasně upozornit, případně někoho postavit do blízkosti, aby kolemjdoucí varoval.
Najdete-li hnízdo, nezapomeňte ho nějak označit, aby pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR nebo Štátnej ochrany prírody SR přesně věděli, kde se nachází. Nebudou chtít ztrácet čas jeho hledáním. Přestože přesně víte, kde se nacházelo, může být velmi těžké ho uvidět. Aplikace „what3words“ je bezplatná, pomocí ní pojmenujete každý metr čtvereční, takže je velmi užitečná na zaznamenání místa, kde se nachází nádoby s návnadami, anebo přímo hnízda.
Upozornění pro samosprávy
V případě, že na území obce dojde k lokalizaci hnízda, je důležité:
· informovat veřejnost, například vyvěšením oznámení,
· kontaktovat Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR nebo Štátnu ochranu prírody SR, které mají specializované týmy odborníků na bezpečné odstranění hnízda a databázi potřebných informací,
podpořit veřejné pozorování pomocí informačních plakátů a společně organizovaných monitorovacích dní pomocí jednoduchého sledování přírody pod koordinací vyškolených odborníků.
