Mladé královny po spáření aktivně vyhledávají vhodná mikrostanoviště k přezimování. Samci obvykle krátce po kopulaci hynou; jedinci, kteří se nespářili, zpravidla uhynou vně hnízda následkem vyčerpání a/nebo nepříznivých podmínek. Vrchol početnosti dospělců a líhnoucích se pohlavních jedinců vede k nepřetržitému tlaku sršní na včely a jiné druhy hmyzu a ryb.
Terénní pozorování, podpořená několika publikovanými studiemi, indikují, že část pozdně vylíhlých dělnic, samců a královen může setrvávat v hnízdě i během zimního období. Rozsah a význam tohoto jevu pro populační dynamiku sršní asijských však vyžadují další cílené studie (systematické rozbory zimních hnízd, standardizované odběry a kvantifikace kast).
Poznávání sršních kolonií v jejich rozmnožovací fázi
Detailní poznání architektury hnízd a sezónní dynamiky kolonií je zásadní pro účinný monitoring, prevenci a kontrolní zásahy. Přiblížení se k hnízdům je metodicky složité a potenciálně nebezpečné: vibrace, nárazy či prudké pohyby v jejich blízkosti sršně vnímají jako hrozbu, takže mohou vyvolat okamžitý obranný útok. Chování sršní asijských je nevypočitatelné a pro zkoumání v jeho přirozeném prostředí není jednoduché. Detailní poznávání rozmanitosti architektury hnízd a sezónní dynamiky kolonií je přitom zásadní pro účinný monitoring, prevenci a kontrolní zásahy.
Nedestruktivní metody obvykle neumožní hnízdo důkladně prostudovat. Poznatky se proto získávají zpravidla rozebráním neutralizovaného hnízda, což přirozeně komplikuje studium podrobností o sezónních dynamických změnách, jako je složení kast, vývoj plodu, stav plástů.
Tento druh má výraznou ekologickou plasticitu a variabilitu poloh hnízdění, což ztěžuje detekci, výběr a likvidaci hnízd a současně jejich odstraňování a následnou analýzu.
Poznámky ke složení hnízd v pozdní sezóně a v zimě
Dělnice: ucpávají buňky plástů v horním patře hnízda, podílejí se na stavbě nových plástů v dolních částech hnízda, přidávají izolační materiál po stranách hnízda proti chladu a nepřízni počasí, čímž ho výrazně zvětšují, chrání hnízdo a intenzivně krmí plod, především královny, které vyžadují velké množství bílkovin jak pro vývoj, tak pro tvorbu velkých tukových zásob (obr. 1). Aktivita hnízda se může místy prodloužit do období teplé a suché zimy, pokud přetrvávají příznivé podmínky. Jejich počet může dosahovat až několika stovek na hnízdo, podle průběhu celé sezóny, životních podmínek a pravděpodobně i od vlastností zakladatelky kolonie.
Samci: líhnou se postupně zhruba od konce srpna. Vyžadují větší přísun bílkovinné potravy, ne však tak velký jako dělnice a královny (obr. 2). Po období páření hynou a jejich podíl v populaci ve hnízdě klesá. Menší část se jich vylíhne i v období zimy, protože hnízdo je dobře izolováno a žijí v něm larvy dělnic a královen.
Původní zakladatelka kolonie: pokračuje v kladení všech sršních kast, a to na několika plástech. Podle vlastní zkušenosti s mnoha analyzovanými hnízdy na podzim je možné konstatovat, že dělnice buňky vrchních plástů postupně ucpou a královna klade vajíčka jenom do dolnějších plástů hnízda. To je zřejmé u velkých hnízd vysoko v koruně stromu, kde sršně pro zpevnění horní části hnízda používají jako pojivo sliny. Tím se hnízdo ve své horní časti stává kompaktní, náročné na jeho fyzickou deformaci a na odstranění, aniž by se poškodilo. Dobře je to vidět na videu www.youtube.com/watch?v=8AX5DTDwIew (viz QR kód 1).
Dlouhodobé pozorování pozdní aktivity hnízd v terénu a praktická aplikace
Víme, že královny zralé na páření opouští na podzim hnízdo a po úspěšném spáření hledají vhodný úkryt na období zimního klidu.
Několik izolovaných studií terénních pozorování z Francie a Španělska, které již po několik let prostřednictvím sociálních sítí publikují odborníci na neutralizace hnízd sršně asijské, však poukazují na vysokou aktivitu sršních kolonií včetně přítomnosti všech vývojových fází a dospělých jedinců, zejména mladých královen. Zároveň upozorňují na predaci sršní před úly po celý podzim a někdy až do poloviny prosince.
Navzdory nízkým venkovním teplotám si hnízda udržují vysokou vnitřní teplotu se všemi přítomnými kastami dospělých jedinců a plodu, jak ukazuje video www.youtube.com/watch?v=8AX5DTDwIew (viz QR kód 1), a také díky účinné, někdy více než 10 cm silné přirozené izolaci, jak je patrné z videa Frelon asiatique où en est-on à l’entrée de l’hiver (Sršeň asijská neboli když přijde zima) www.youtube.com/watch?v=RNCjKf-F6zE&t=309s (QR kód 2) a z videa Autopsie d'un nid de frelons asiatiques… (Vlastní zkušenost s hnízdem sršně asijské…) www.youtube.com/watch?v=fisjq_nEdok (viz QR kód 3).
Vědecké pozorování hnízd v zimě
Šíření tohoto invazního druhu po celé španělské Galicii bylo rychlé. Tento druh byl poprvé zaznamenán v roce 2012 ve dvou oblastech: jedno hnízdo bylo v Burele a jedno hnízdo v O Rosalu. Obě hnízda byla zničena. Vzdálenost mezi hnízdy byla 226 km. V následujícím roce bylo zničeno již 17 hnízd sršní asijských. Celkový počet nalezených a zlikvidovaných hnízd se za pouhé čtyři roky zvýšil ze dvou na 10 642. Studie se proto zaměřily na zkoumání aktivity hnízd v zimě a následné doporučení pro efektivnější kontrolu a regulaci tohoto druhu zejména na severozápadě Španělska.
Studie tří rozličně velkých hnízd z Galicie v lednu 2019 ukázaly, že zimní hnízda mohou být plně aktivní: ve všech se vyskytovali živí jedinci všech kast (dělnice, samci, královny), dále plod i vajíčka s různým rozložením v dolních plástech. V horních plástech nebyly nalezeny žádné larvy, kukly či vajíčka. Podíly dospělců, larev a kukel se mezi hnízdy lišily a rovněž tak podíly kast v dospělé populaci. V některých plástech jednotlivých hnízd byla přímo zdokumentována také vajíčka2, 3.
Disperze a zimování jedinců
Oplozené královny vyhledávají suchá, chráněná mikrostanoviště (pod kůrou, v dutinách stromů, ve štěrbinách budov i na bizarních místech, jako jsou pracovní boty, rukáv od kabátu nebo slaměný klobouk), kde setrvávají v diapauze do jara. Zbývající dělnice a samci postupně v hnízdě a mimo něj hynou. Belgický přírodovědec Tom Vracken spolu s více aktivními občany zveřejňují na sociálních sítích fotografie, kde královny zimují ve skupinách po třech a někdy i více4.
Páření pohlavních jedinců na podzim: terénní pozorování a poznatky z literatury
V Evropě se dosud nepodařilo zpozorovat shromaždiště samců a nevznikla žádná studie o tom, kde a jak probíhá páření.
Laboratorní a terénní práce čínsko-amerických vědců ukázaly, že mladé královny vylučují pohlavní feromon ze šestého článku svého zadečku, odkud se šíří do okolí a přitahuje samce. Pokusy ukázaly, že samci reagují na tyto látky zejména od září do prosince, během zhruba deváté až patnácté hodiny, panuje-li slunečné počasí. V krajině se samci shromažďují na kraji lesa či na osluněných stanovištích, kde královny „inzerují svoji přítomnost“ a kde pravděpodobně dochází k páření. Vzdálenost od skutečného hnízda může být několik málo stovek metrů až více než 1 500 m. Volné páření vědci pozorovali také mimo bezprostřední okolí hnízda5, 6.
Neví se, jak a kde páření probíhá ve větších aglomeracích. Připomeňme si, že sršeň asijská si v Evropě našla nejvhodnější prostředí právě v člověkem přetvořeném území, jako jsou města a obce, ale i v zemědělské krajině.
Samci sršně asijské dosahují pohlavní zralosti (vývoj spermií, růst varlat) s určitým zpožděním po vylíhnutí. To znamená, že fenologické překrývání, tj. vylíhnutí královen versus úplná pohlavní zralost samců, je pro úspěšné spáření nezbytné. Vrchol páření tedy nenastává nutně ihned po objevení se prvních samců, ale v okamžiku, kdy jejich pohlavní zralost odpovídá dostupnosti panenských královen.
Dokdy má smysl hnízda likvidovat
Mimořádně rychlé a úspěšné šíření sršně asijské napříč Evropou vyžaduje neustále přizpůsobovat management tohoto invazního druhu.
V některých letech se objevuje koncem léta a na podzim hodně hnízd, které připomínají první fáze kolonie složené z královny, několika málo malých dělnic a někdy dokonce i z pár desítek samců, kteří žijí v křehkém hnízdě obvykle umístěném na chráněném místě nízko nad zemí. Tato hnízda představují riziko spíše pro lidské zdraví než pro zemědělství, protože se nachází v těsné blízkosti domů.
Víme, že se hnízda shlukují poblíž přístavů, míst s chovy ústřic, ryb a včel medonosných, což naznačuje, že jsou pro sršně asijské cenným zdrojem potravy. Ochrana takových míst musí být proto aktivní a celoroční. Likvidace hnízd a ochranná opatření přímo u včelnic a rybářských provozoven jsou proto stále to nejdůležitější.
Pro úspěšnou kontrolu (u nás stále ještě hovoříme o eradikaci) této invazní sršně se doporučuje jakékoli zjištěné hnízdo okamžitě deaktivovat a alespoň v prvních počátcích jeho invaze ho podrobně analyzovat. To znamená, že i v období od listopadu do ledna je namístě operativní zásah vyškoleným odborníkem, případně týmem, nikoli vyčkávání na přirozený zánik hnízda.
Připomeňme, že důvodem zásahu v zimě je potenciální přítomnost živých jedinců včetně královen, nikoli prevence opětovného využití hnízda. Sršně totiž tato hnízda v dalším roce znovu nevyužívají. Pokud se ojediněle takové hnízdo nalezne, jedná se spíše o výjimky.
Kde hledat hnízda a význam dokumentace
Tento druh invazní sršně vykazuje širokou plasticitu výběru místa (vegetace, stavby, interiéry, stožáry atd.) a může hnízdit jak velmi vysoko, tak velmi nízko, dokonce v izolaci budov. Stále uchvacuje a překvapuje svou přizpůsobivostí a oportunistickým chováním. To komplikuje detekci a úspěšnou neutralizaci. Obzvlášť problematické je pak odstranění neutralizovaného hnízda zejména ve městech. Přesto má značný význam hnízda evidovat a podrobně celý zásah popsat, aby se informace šířily a vyměňovaly mezi zainteresovanými aktéry.
Včasné hlášení a zeměpisné určení výrazně pomáhají řídit zásahy za pomoci map výskytu, stanovení přednostních rizikových zón, koordinace zásahových složek. Toto vše je základem rychlé reakce a kvalitního managementu sršně asijské. V zemích s jejím rozšířením fungují oficiální postupy, mapy a zásahové týmy v rozpětí 48–72 hodin. Například ve Velké Británii je to „National Bee Unit Vespa velutina“ (Národní včelařská zásahová jednotka Vespa velutina)7.
Čím dřív u nás vzniknou týmy odborníků specializovaných na tuto konkrétní problematiku, tím je vyšší šance, že se zde nezopakuje podobný katastrofální scénář, jaký vidíme v západních zemích, kde se v metodice neutralizování a odstraňování hnízd a u výzkumných studií zaměřených na „selektivní“ pasti a zařízení k ochraně úlů opakují pořád tytéž chyby. Je nutné posunout se dál jak v poznání biologie sršně asijské, kde máme velké mezery, tak v metodách neutralizace hnízd.
Souhrn poznatků pro listopad a zimu
· Vrchol velikosti hnízd a predace: říjen–listopad.
· Začátkem zimy mohou být hnízda stále aktivní a obsahovat vajíčka, larvy, kukly a královny.
· Doporučení k zásahu: každé zjištěné hnízdo účinně neutralizovat (i v zimě) a zejména v nově zasažených oblastech provádět monitoring.
· Hnízda se jenom málokdy vyskytují ojediněle. Všechny země v prvním roce objevily jedno či dvě hnízda, ale během několika málo let jich byly desítky, stovky a pak tisíce.
· Umístění hnízd je variabilní. Lokálně nacházíme velké jedno nebo více hnízd ve výškách nad 10 metrů a méně malých hnízd nízko nad zemí v nespočetně různých konfiguracích v okolí velkého hnízda (nebo vícerých) vzdálených méně než 0,5 km.
· Je důležité, aby likvidace hnízd probíhala efektivně a důsledně pomocí vyškolených odborníků, aby se zabránilo úniku královen. To platí zejména v období rozmnožování.
· Hlášení nálezů a centralizované mapy zrychlují reakci a koordinaci.
Praktický postup v terénu, určený včelařům a občanským vědcům
1. Zachovejte odstup od hnízda a dokumentujte pozorování (fotografie, souřadnice, výška umístění, nosná struktura, datum, výskyt jedinců). Neprovádějte svépomocné zásahy. Předpokládejte aktivitu sršní asijských i v teplé a suché zimě.
2. Kontaktujte účelně vytvořený zásahový tým (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a včelařské organizace).
3. Bezpečnost na místě: uzavřete okolí, informujte veřejnost (škola, pěší trasy, místní orgány).
4. Po zásahu potvrďte likvidaci, doplňte záznam do lokální mapy (datum, čas, použitá metoda neutralizace hnízda, lokalizace).
5. Řiďte se platnou národní legislativou a metodikami odpovědných orgánů; zásahy provádějí školené týmy s odpovídajícím vybavením.
Zdroje:
1. Etienne Roumaihlac. Dostupné k 11. 9. 2025 na www.youtube.com/watch?v=RNCjKf-F6zE
2. Feás Sánchez X., Charles R. J. 2019. Notes on the Nest Architecture and Colony Composition in Winter of the Yellow‑Legged Asian Hornet, Vespa velutina… Insects, 10(8), 237. https://doi.org/10.3390/insects10080237. (Diskuse a závěr: aktivní zimní hnízda; doporučení „odstranit každé zjištěné hnízdo“.)
3. Rome Q. et al.. Caste differentiation and seasonal changes in Vespa velutina (Hym.: Vespidae) colonies in its introduced range. J. Appl. Entomol. 2015, 139, 771–782.
4. BASTIN F., SAN MARTIN G., HAUTIER L. 2024. Dostupné k 16. 9. 2025 na www.beewallonie.be/wp-content/uploads/2023/06/20230615-Rapport_BeeWallonie_Volet2.pdf
5. Wen P. et al. 2017. The sex pheromone of a globally invasive honey bee predator, the Asian eusocial hornet, Vespa velutina Dostupné na www.nature.com/articles/s41598-017-13509-7.pdf
6. Cappa F. et al. 2019. Female volatiles as sex attractants in the invasive population of Vespa velutina nigrithorax. Journal of Insect Physiology, 119, 103952. https://doi.org/10.1016/j.jinsphys.2019.103952
7. Ukázka mapy výskytu sršně asijské ve Velké Británii: www.nationalbeeunit.com/about-us/beekeeping-news/yellow-legged-hornet-2025-rolling-update
