Téměř 150 přítomných úvodem informoval Jiří Danihlík o nezvykle vysokých úhynech: „Poslední zimu (2024/25) v České republice nepřežilo 26,3 % včelstev, což je dosud nejhorší výsledek za posledních dvanáct let (obr. 2). Největší úhyny zaznamenali včelaři v Praze, Libereckém a Ústeckém kraji. Do mezinárodního projektu COLOSS se u nás v tomto ročníku přihlásilo více než 9 000 včelařů. Zařadili jsme se tak mezi země s nejvyšší mírou chovatelů v rámci celého projektu.“
Mor a hniloba včelího plodu
Hlavní přednášku přednesla prof. Anna Gajda z Institutu veterinárního lékařství ve Varšavě (obr. 3). Mor včelího plodu v Polsku včelaři dosud nahlašují, přičemž mor navíc oficiálně kontrolují státní veterinární služby. V zemi existuje několik akreditovaných laboratoří, které provádějí diagnostiku. To však neznamená, že by mor i hniloba včelího plodu nebyly rozšířeným problémem.
Podle prof. Anny Gajdy je v Polsku stále poměrně málo veterinářů, kteří včelařství dostatečně rozumějí. Také samotní včelaři často nenahlašují možná ohniska nákazy veterinárním službám. Mor včelího plodu je na tamních včelnicích v současnosti mnohem větším problémem, avšak oficiální počty případů jsou výrazně podhodnoceny. „Ačkoli víme o určitých ohniscích po celém Polsku, skutečná situace zůstává neznámá,“ dodala prof. Gajda.
Bouřlivá diskuse k polské situaci
Diskuse po příspěvku prof. Gajdy se protáhla na celou hodinu. Překvapivá informace byla, že u hniloby včelího plodu není v současnosti povinnost hlášení. Prý je to nemoc slabých včelstev a podvyživeného plodu.
K bouřlivé diskusi i rozpakům samotné přednášející vedla informace o chystané změně legislativy v Polsku od roku 2026, kdy hlásit výskyt moru včelího plodu nebude povinné. Nemoci včel přestanou být součástí nebezpečných nákaz a veterináři budou klást větší důraz na zdravotní nezávadnost včelích produktů. To však nezbaví chovatele včel nutnosti sledovat zdravotní stav včelstev a v případě výskytu nemocí je hlásit veterinární správě. V případě nařízené likvidace včelstev stát zafinancuje náhrady podle dvou znaleckých posudků. U moru včelího plodu se i nadále budou vyhlašovat ohniska a nápravná opatření.
Někteří přítomní včelaři v diskusi namítali, že chystané změny jsou hazardem s českými chovy sousedícími s Polskem a ptali se, jak k tomu zdejší včelaři přijdou. Zde se projevilo nepochopení faktu, že odpovědný za zdraví včel je chovatel zvířete (včel), stejně tak jako u nás, jak ostatně uvádí i náš veterinární zákon.
K diskusi nad touto choulostivou problematikou přispěl Ivo Kovařík se svou zkušeností z Nového Zélandu, kde absolvoval roční včelařskou stáž. Novozélanďané po desítkách let při výskytu moru včelího plodu upustili od pálení včelstev, včetně náhrad škod. Ušetřené peníze stát nyní věnuje na vzdělávaní včelařů, aby byli schopni mor včelího plodu odhalit v počáteční fázi a samostatně výskyt této nemoci snižovat. Podle posledních informací se výskyt moru včelího plodu na Novém Zélandu stabilizoval a spíše klesá. Ivo Kovařík poznamenal, že proto vidí v novém polském přístupu určitou naději a dobrý směr.
Cesta zřejmě vede přes odpovědné a vzdělané včelaře.
Příspěvky o dalších nemocech
Silvie Dostálková seznámila posluchače s méně známými mikrobiálními patogeny, jako je Paenibacillus melissococcoides, který se spojuje s hnilobou včelího plodu a může vyvolat onemocnění včelích larev. Dále se zaměřila na bakterie Serratia marcescens a Spiroplasma.
Kristýna Myslínová popsala výzkum mikroskopických parazitů trypasonom, konkrétně druhů jako Crithidia mellificae a Lotmaria passim, které mohou být významným faktorem narušujícím trávicí systém včel.
Linda Tölgová se zaměřila na imunitní reakce trávicího traktu včel a jeho reakce na patogeny. Věnovala se úloze střevního mikrobiomu včel, kde je pestré společenství bakterií, které pomáhají trávení a vytváří ochranný biofilm a také produkují látky bránicí růstu patogenů.
O všech třech prezentovaných výzkumech a jejich výsledcích jsme informovali v roce 2025 v seriálu Věda uvnitř úlu – molekulární perspektivy, který připravovala katedra biochemie Univerzity Palackého v Olomouci, tzn. působišti jmenovaných vědkyň.
Souhrn COLOSSu 2024/2025
Jan Brus, Ondřej Biemann a Jiří Danihlík analyzovali příčiny a dopady rekordních ztrát včelstev v sezóně 2024/2025. V uvedeném ročníku pracovali s rekordním počtem respondentů. Ti v dotaznících odpovídali na mnoho dotazů zaměřených na různé faktory, jako místní klimatické a snůškové podmínky, léčení a podobně. Dále zaznělo zajímavé zhodnocení melecitózní snůšky v roce 2024 a jejího možného vlivu na zimní úhyny včelstev.
Data se dále vyhodnocují a postupně je budeme v Moderním včelaři publikovat.
