Umíme to s první počítačovou verzí, kde jsme se s vytáčecími časy dostali bez problémů i pod 2 min., dokonce i na 1–1,5 minuty celkového vytáčení, ale pro její složitost ovládání je už dále nevyrábíme. Je však pochopitelné, že někteří extrémnímu času nevěří. V současnosti vyrábíme pomalejší pohony ale s jednodušším ovládáním. Garantovaný čas je 3–5 minut pro běžné medy i vychladlé plásty. Jsem zvyklý fakta osobně ověřit a teprve potom publikovat. Ohledně technických zkoušek v naší výrobě máme vynikající možnosti medomety prověřit. Nicméně konečné závěry lze dělat až z použití medometu v praxi. Proto se obracím na známé včelařské provozy s prosbou o vyzkoušení medometů.
Po úspěšných testech na včelnici mého otce jsme rychlost a kvalitu vytáčení přijeli otestovat na některé známé včelnice
Včelnice Vlastimila Protivínského, 50 včelstev
Rámková míra 42 × 17 cm, světlý a smíšený med, vychladlý po vložení výkluzů a po převozu. Přítomni byli další tři včelaři. V. Protivínský k tomu dodává:
„Zkoušeli jsme, zda je možné kvalitně vytočit plásty květového medu šestikazetovým medometem za 2 minuty. Do každé kazety jsme vložili dva plásty rámkové míry 42 × 17 cm, celkem tedy 12 plástů zavíčkovaných asi ze dvou třetin. Medné nástavky byly den předem odděleny výkluzy a na místo vytáčení převezeny ze vzdálenosti asi 10 km. Byly tedy již vychladlé, polovina z nich dosud nezakladených - tzv. panenských. Celkem jsme vytočili 20 nástavků, tedy 220 rámků. Všechny byly vytočeny absolutně do sucha a ani jeden plást nebyl poškozen.“
Včelařská farma Jana Kolomého, 600 včelstev
Rámková míra vytáčených plástů byla 39 × 24 cm. Použili jsme šestirámkový medomet typ A6 42 × 27,5. Jednodušší ovládání regulace, poslední verze. Jan Kolomý se dnes na testy dívá takto:
„Medomet od pana Vodičky používáme již druhým rokem a můžu konstatovat, že nemá chybu. Pokud má někdo více včelstev, tak se bez takového neobejde, hlavně komerční včelaři ne. Dosud jsme používali radiální 24rámkový medomet ve vytáčecím voze a o něm můžu říci, že se dá dobře použít pro běžné světlé medy, tedy řepku aj. Radiální medomet je v tomto případě o 50 až 100 % rychlejší než zvratný šestirámkový. Ale u medovice je situace zcela opačná. Tady je radiální pomalý nebo dokonce úplně nepoužitelný.
Proto používáme radiální medomet pro světlé medy a pokud přijde koncem léta medovicová snůška, přijde ke slovu právě zvratný medomet. V naší oblasti často medují modříny a donesený med rychle krystalizuje. V roce 2002 byla i naše farma postižena touto melecitózní snůškou. Tehdy mi zvratný medomet hodně pomohl, protože tento med nejde ven z plástů jinak než v tangenciálním směru“.
Jaroslav Vodička (pokračování v příštím čísle)