Vědecký tým vedený Deborou Nadal bude zkoumat vztahy mezi člověkem a zvířaty během měnícího se klimatu. Původní druhy zvířat, která hledají nová místa s vhodnějšími životními podmínkami, nahrazují jiné.
Deborah Nadal, antropoložka specializující se na nemoci přenášené mezi lidmi a zvířaty, říká: „Ztrácí se biodiverzita, což s sebou nese negativní důsledky pro kvalitu života lidí, ať už se bavíme o zajištění potravy, o zdraví či o kulturní identitě. Chceme pochopit, jak lidé přizpůsobují svůj každodenní život příchodu nových zvířat nebo úbytku těch původních. Jak se mění lov, pastevectví, lesnictví nebo bezpečnost lidí i zvěře v krajině. A jestli se vůbec dá najít rovnováha mezi potřebami lidí a ostatních druhů, když se klima stále rychleji mění.“
Výzkumný tým složený z antropologů a ekologů se zaměří na čtyři místa na Zemi, kde klimatická změna dramaticky mění vztahy mezi lidmi a divokou přírodou a kde je pohyb původních odchozích a nově příchozích vetřelců dobře patrný. Do této čtveřice zájmových oblastí spadají sundarbanské mangrovy s populací včely obrovské (Apis dorsata). Pralesy Sundarbans (bengálsky Krásný les) ležící na hranicích Indie a Bangladéše jsou největším souvislým mangrovovým porostem na světě. Každý rok se však jejich šířka zmenšuje zřejmě kvůli globálnímu oteplení a lidskou činností o 200 metrů.
Projekt je otevřen tzv. občanské vědě, takže ke sběru a analýze dat jsou zváni tradiční sběrači medu.
Projekt se hlásí ke konceptu „Jedno zdraví“ (One Health). Ten zdůrazňuje, že zdraví lidí, zvířat a ekosystémů je vzájemně propojeno a musí se řešit koordinovaně a multidisciplinárně. Vědecká práce potrvá od letošního podzimu po následných pět let.
