Nejen na základě zhruba dvaceti podnětů, které každoročně obdrží, prověřovala Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) med podle různých kritérií. Za první tři čtvrtletí byly výsledky kontrol následovné:
Ze 32 vzorků medů nebylo 11 v souladu správními předpisy. Podle původu medu se ve čtyřech případech jednalo o med z České republiky, ve třech případech o směs medů ze zemí Evropské unie a ze zemí mimo Evropskou unii, ve dvou případech o směs medů z České republiky a Slovenska, v jednom případě o med z Řecka a v jednom případě o med ze Srbska. Uvést původ medu je povinné, avšak země výroby, například, kde se směs medů smíchala, se uvádět nemusí.
Zjištěnými nedostatky bylo zejména nesplnění kvalitativních kritérií, mezi nimiž bylo nejproblematičtější překročení limitu pro HMF, nízká aktivita enzymu diastáza, senzorika a klamání ohledně botanického původu. U některých šarží se objevilo několik nedostatků zároveň.
Co se týče přítomnosti reziduí farmak, tak v roce 2024, kdy proběhla na toto téma ústředně řízená kontrola, prošly všechny kontrolované medy, tj. všech 20 odebraných vzorků. Z často diskutovaných antibiotik v medech v tržní síti netřeba mít obavy.
Med ne-med výrobce ne-výrobce
Kuriozitou, kterou přednášející prezentovala, byl med kontrolovaný předloni. Na etiketě bylo uvedeno jméno výrobce, IČ a certifkát Český med, přičemž vše bylo falešné. Kvalita tohoto medu byla nulová, HMF překračovalo limit 40 mg/kg dokonce 13x, aktivita diastázy byla pod hranicí stanovitelnosti.
Jiný chytrák šel ještě dál, když na etiketu zcela falšovaného medu natiskl jméno skutečně existujícího včelaře, který o svém zneužití neměl ani tušení. Ostatní dokumentace byla opět smyšlená.
Přehled parametrů kontrolovaných SZPI
1) Kvalitativní kritéria:
Obsah HMF, elektrická vodivost, aktivita enzymu diastáza, kyselost, obsah vody, obsah ve vodě nerozpustných látek, součet obsahů glukózy a fruktózy, obsah sacharózy.
2) Kritéria při odhalování falšovaného medu:
Součet obsahů glukózy a fruktózy, obsah sacharózy, obsah maltózy, přídavek cizích cukrů, medu cizí enzymy, barvivo karamel (E150d), botanický původ medu (pylová analýza) zahrnující fyzikálně chemické a senzorické parametry, geografický původ medu (pylová analýza).
3) Označování medu na etiketě ve smyslu např. chybějících údajů.
4) Klamání zákazníka nepravdivými údaji na etiketě.
5) Přítomnost antibiotik z pohledu bezpečnosti konzumenta.
Kontrolní kompetence Státní veterinární správy a SZPI při prodeji
1. Režim prodeje medu ze dvora:
a) Kompetence Státní veterinární správy:
Na stanovišti včelstev, v domácnosti/bydlišti včelaře, na stanovišti (kočovné stanoviště, je-li registrováno v Ústřední evidenci hospodářských zvířat), v tržnici, na tržišti.
b) Kompetence Státní zemědělské a potravinářské inspekce:
Místní maloobchod (prodej přímo spotřebiteli na území ČR), přičemž místními maloobchody jsou i zařízení stravovacích služeb (restaurace, hostince apod.)
Prodej na dálku, včetně internetového prodeje
2. Režim prodeje medu od registrovaných a schválených výrobců (kontrolovanou osobou je provozovatel obchodu, restaurace, nikoli včelař):
a) Kompetence Státní veterinární správy:
B2B (Business to Business, tj. obchodní model při němž jedna firma prodává něco druhé, nikoli koncovému spotřebiteli) + registrované tržnice a tržiště, velkoobchod.
b) Kompetence Státní zemědělské a potravinářské inspekce:
Maloobchod, dálkový prodej včetně internetu, med na stánku tzv. u silnice.
Prodej z automatu a samoobslužného stánku
Definice automatu se řídí § 21 odst. 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, § 17 odst. 1, 10 živnostenského zákona.
Z automatu nelze prodávat alkohol, tzn. ani medovinu (viz § 11 odst. 4 zákona č. 65/2017 Sb.).
Protože jde o provozovnu maloobchodního potravinářského podniku, zboží včetně medu musí splňovat požadavky na sledovatelnost, systém analýzy rizika a stanovení kritických kontrolních bodů (HACCP), bezpečné, jakostní a správně označené potraviny, povinné a nezavádějící informace. Med musí splnit požadavky na jakost (HMF, diastáza aj.), musí se vzít v úvahu vliv okolní teploty a splnit hygienické požadavky (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin).
a) Kompetence Státní veterinární správy: zařízení v bydlišti včelaře nebo na včelařském stanovišti.
b) Kompetence Státní zemědělské a potravinářské inspekce: ostatní místa.
Výrobky s medem a z medu
Výrobky, kdy je použit nezpracovaný med (med s kávou, ořechy v medu…) jsou v souladu s pokyny Evropské komise potravinami živočišného původu a výroba je v kompetenci Státní veterinární správy.
Pokud je med zpracován a vznikne z něj jiná potravina než med (cukrovinka, medovina atp.), již se jedná o potravinu, jejíž výroba je v kompetenci Státní zemědělské a potravinářské inspekce.
Perličky z etiket
V prezentaci zazněla otázka, jak označit med s vodivostí květového medu a chutí „lesního“ medu. Příkladem byl ,,Med květový z lesů Vysočiny”. Toto označení je přípustné, pokud pochází z nektaru květů rostlin rostoucích v lese, tzn. nikoliv ze slunečnice nebo řepky. Vodivost odpovídá květovému medu, ale může obsahovat i medovici.
Termín „horský produkt“ lze používat u včelích produktů, pokud včely sbíraly nektar a pyl výlučně v horských oblastech. Umožňuje to Nařízení komise v přenesené pravomoci EU č. 665/2014, které doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012, pokud jde o podmínky používání nepovinného údaje o jakosti „horský produkt”.
