Světový den laboratorních zvířat

Marie Šotolová

4/2026, strana 4

Světový den laboratorních zvířat (World Day for Laboratory Animals; https://worlddayforlaboratoryanimals.org) spolu s Týdnem laboratorních zvířat je vždy 24. dubna od roku 1979 katalyzátorem hnutí za konec utrpení zvířat v laboratořích a zavedení pokročilých vědeckých technik bez použití zvířat.

Na začátku stála Národní společnost proti vivisekci (National Anti-Vivisection Society – NAVS) z Velké Británie, která jako vůbec první začala brojit proti pokusům na zvířatech. S její činností souzní Mezinárodní organizace na ochranu zvířat (Organisation Animal Defenders International – ADI), která již téměř půl století propaguje konec pokusů na zvířatech, a to s podporou Fondu lorda Dowdinga (The Lord Dowding Fund – LDF). Hnutí jmenovaných britských institucí má dnes širokou společenskou podporu nejen v zemi svého působení.

Jedním ze zřetelných výstupů je čerstvý článek D. P. Craiga a kol., vzešlý z akademických pracovišť USA a Velké Británie, s názvem Identifikace trendů ve vykazování etického zacházení s hmyzem ve výzkumu (Identifying trends in reporting on the ethical treatment of insects in research). Vyšel v prestižním časopisu PlosOne (https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0328931 a analyzoval obsah 15 impaktovaných entomologických periodik, zda v nich autoři-vědci připojili prohlášení o etickém nakládání se zkoumaným hmyzem. Výsledkem bylo zjištění, že tato prohlášení v daných časopisech chybí. Jedinou výjimkou byl britský časopis Animal Behaviour (www.sciencedirect.com/journal/animal-behaviour), který vyžaduje, aby v něm publikující autoři potvrdili svůj etický přístup při zveřejňovaném výzkumu.

Jsme tak svědky počínajícího obratu Západu ke hmyzu, který sice považujeme za nižší živočichy, jenž však tvoří naprostou většinu hmyzích druhů i biomasy na Zemi, podobně, jak je sice v jiných souvislostech, ale přece, s úctou vnímají dva a půl tisíce let indičtí vyznavači džinismu v Indii?