Stále intenzivněji se diskutují laboratorní stálice. Ať už je to opodstatněnost vyšetření zimní měli na varroózu, jejíž zrušení by ušetřilo státnímu rozpočtu a zároveň snížilo zakázky laboratořím, které se mu věnují. Či rozbory včelích produktů na nežádoucí rezidua.
Anebo naopak novinky. Jako od letoška povinná analýza měli na hnilobu včelího plodu při přemisťování včelstev a zasílání matek, která pro změnu laborantům novou práci přinese. Další kapitolou je zřejmě už vyslyšené volání pracovní skupiny Med v rámci unijní instituce Copa-Cogeca na zřízení laboratoře špičkově vybavené přístroji a rozpočtem, která by byla schopna neustále odhalovat sofistikovanější a sofistikovanější metody falšování medu dováženého do Evropské unie z tak zvaných třetích zemí a stanovovala by potřebné etalony pro jiná pracoviště.
Samostatným příběhem je současný apidologický výzkum, který se díky nástupu molekulární biologie odehrává s naprostou převahou v laboratořích univerzit a Akademie věd, nepočítáme-li nutný terénní sběr vzorků na včelnicích. V této souvislosti vyvstávají nově etické požadavky na používání hmyzu, což do nedávných dob nikoho ještě moc netrápilo a dosud ještě řadu pracovišť netrápí, na rozdíl od laboratorního zkoumání vyšších živočichů.
V tomto čísle Moderního včelaře jsme proto alespoň malým průzorem nahlédli do uvedené problematiky s vědomím, že postihnout nynější, natož předpokládané budoucí laboratorní dění související se včelařstvím není úkol pro časopis, ale spíše pro hutnou encyklopedii.