Cílem čtyřletého projektu je nový přístup k monitoringu, prevenci a tlumení varroózy využitelný včelaři a státní správou. Hlavní řešitel Jiří Danihlík z katedry biochemie řekl: „Projekt je nyní v počáteční fázi. Vznikl v reakci na výzvu Ministerstva zemědělství, které si vyžádalo odborný návrh, jak modernizovat a nahradit zastaralý systém vyšetřování varroózy na základě vyšetření zimní měli. Náš tým navrhl inovativní řešení propojující biologický výzkum, moderní technologie, komunikaci vědy a přímou spolupráci se včelaři.“
Zapojení moderních technologií
Dosavadní povinný monitoring varroózy ze zimní měli probíhá v období, které není z hlediska intenzity množení kleštíka včelího nejvhodnější. Nový koncept počítá s pružnějším monitoringem v průběhu celého roku.
Včelaři při něm budou moci využívat speciálně vyvinutou aplikaci v mobilních telefonech, která jim pomůže s diagnostikou přímo v terénu. Odborníci zároveň získají přesnější data o skutečné míře napadení i nové poznatky o varroóze v letech s odlišným průběhem počasí. Při sledování vývoje jim také poslouží družicová data, na jejichž zpracování se bude podílet katedra geoinformatiky.
Výzkumná část projektu staví na dlouhodobém zapojení olomouckých vědců do mezinárodního monitoringu zimních ztrát včelstev COLOSS. V jeho rámci systematicky sbírají od roku 2014 data o úhynech včelstev, způsobech léčení, snůškových podmínkách a dalších symptomech. Vzniklou rozsáhlou databázi nyní podrobí detailní statistické analýze, na níž se bude podílet katedra matematické analýzy a aplikací matematiky. Záměrem je přesněji identifikovat faktory, které ovlivňují zdravotní stav včelstev a současně určit vhodné strategie pro chov včel.
Propojení výzkumu s praxí
Projekt nepočítá jen s laboratorním výzkumem. Součástí budou workshopy, konference, vzdělávací videa a praktické návody, které včelařům nabídnou srozumitelné a použitelné postupy ochrany včelstev. Spolupráce s praxí bude klíčová. Včelaři poskytnou vědcům vzorky s terénními daty a zároveň získají přístup k aktuálním poznatkům. Ambicí projektu je vytvořit moderní a datově podložený systém monitoringu varroózy, který nahradí desítky let používaný model opřený o monitoring zimní měli a bude více odpovídat realitě současné krajiny i měnících se podmínek.
Na projektu „Inovativní řešení pro diagnostiku a kontrolu varroózy jako alternativa k EpM300 v období nastupující klimatické změny“ bude tým Jiřího Danihlíka spolupracovat s Biofyzikálním ústavem Akademie věd České republiky v Brně v čele s Romanem Hobzou a Národním centrem zemědělského a potravinářského výzkumu v Praze zastoupeném Tomášem Erbanem.
