„Když jsem přemýšlela nad výběrem tématu, chtěla jsem zvolit něco, co je mi blízké a co budu moci kreativně zpracovat. V rodině máme včelaře, a tak se s tímto tématem pojí moje vzpomínky na dětství,“ říká Tereza Černohousová a dodává: „Navíc bych jednou ráda měla vlastní včely. Když jsem v kartografii narazila na využití pravidelné polygonové sítě ve tvaru hexagonů, okamžitě mě napadlo zobrazit Českou republiku jako včelí plást.“
Mapový poster Jak to bzučí v České republice vznikl v rámci předmětu Projekt – kartografie. Zajímalo nás, s jakými daty autorka pracovala.
Využila jsem data Českého svazu včelařů, z. s., Českomoravského svazu chovatelů, a. s., Českého statistického úřadu, Státní veterinární správy České republiky, LPIS a databáze ArcČR 4.1. Celé dílo jsem vytvořila v prostředí ArcGIS Pro.
Některá data jsou veřejně dostupná, ale nejvíce mi pomohli lidé z Českého svazu včelařů. Poskytli dobré podklady a dále mě pak odkázali na konkrétní pracoviště, což mi velmi usnadnilo práci. Díky nim jsem věděla, kde hledat.
Cílem posteru bylo poutavou formou přiblížit včelařství širší veřejnosti.
Jakou metodou jste mapu zpracovala a jak se výsledek liší od prvotního záměru?
Projekt musel splňovat požadavky stanovené zadáním. Hlavní mapa měla zobrazovat minimálně tři jevy, součástí posteru měly být také jedna až dvě vedlejší mapy a doprovodná infografika. Shromážděná data jsem proto nejprve roztřídila podle tematické podobnosti tak, aby spolu jednotlivé zobrazované jevy souvisely.
Časově nejnáročnější částí bylo získávání dat, proto je na projekt vyhrazen celý semestr. Samotné zpracování pak bylo z velké části o hledání vhodných způsobů vizualizace a zkoušení možností práce s daty.
Výzvou byla také symbolika a celková vizuální podoba map. Nebylo například jednoduché vytvořit symbol včelí plástve s lesknoucí se kapkou medu. Snažila jsem se alespoň zjednodušenou formou přiblížit realitu, zda se to podařilo, však musí posoudit každý sám.
Naši čtenáři sice poster vidí, ale přesto není od věci její obsah přiblížit.
Celý poster zobrazuje různé jevy související se včelařstvím. Hlavní mapa se zaměřuje například na počet stanovišť včelstev a na dominantní plodiny v jednotlivých hexagonech, které mohou být pro včely atraktivní. Vedlejší mapy se věnují produkci medu a vosku nebo výskytu onemocnění postihujících včely.
Při navrhování jsem se snažila, aby průměr jedné buňky odpovídal přibližně pěti kilometrům, tzn. vzdálenosti, kterou jsou včely schopné uletět. Tento parametr byl důležitý zejména při zobrazování dominantních plodin v krajině.
Oponenty z řad včelařů jsem neměla. Poster vyhodnotili pedagogové Fakulty stavební ČVUT v Praze. Návrh přihlásit ho do soutěže Mapa roku přišel od Mgr. Petry Justové, Ph.D., která předmět Projekt – kartografie společně s dalšími kolegy vyučuje.
Bude mapa, případně aktuálně každoročně aktualizovaná někde k vidění?
Pravděpodobně ne. Poster zůstane škole jako ukázka práce pro další ročníky studentů. Jeho pravidelná aktualizace by vyžadovala získávat nová data od jednotlivých institucí a následně přepracovat mapové výstupy, takže celý proces tvorby by bylo nutné opakovat.
