Tím nastala zcela výjimečná situace, kterou by se včelaři měli zabývat a patřičně na ni reagovat. Pokud totiž bude med vnímán jako sladidlo, dotkne se i jej tento nový trend velice citelně. Přitom je paradoxní, že výroba cukru má v rámci EU výsadní postavení. Spadá totiž pod komodity, které se vyrábějí na základě určených kvót, výkupní ceny garantuje intervenční fond a platí prakticky úplný zákaz importu cukru. Za to jsou výrobci cukru povinni garantovat výkupní ceny cukrové řepy zemědělcům a na druhé straně cukr velkoobchodu také za ceny dohodnuté. To vše proto, aby naši zemědělci mohli v klidu dál pěstovat cukrovou řepu. Je třeba ještě podotknout, že světové ceny cukru jsou na úrovni cca 8 Kč/kg a například Brazílie deklaruje, že je schopna prodávat svůj cukr za 5 Kč/kg a stále ještě generovat zisk. Z toho tedy plyne, že dosavadní prodejní cena cukru je uměle držena na mnohem vyšší úrovni, než by tomu bylo v případě trhu volného.
Jak mohou vypadat další kroky EU vedoucí k vytyčenému cíli? Takto dramatického snížení spotřeby cukru může být dosaženo buď přesvědčovací kampaní zaměřenou na změnu spotřebitelského chování, jeho zdražením, nebo přímými restrikcemi v jeho používání. Prvním náznakem reálných kroků pro nás může být připravovaná revize směrnice Rady 2001/112/ES o ovocných šťávách a podobných produktech určených k lidské spotřebě. Konkrétně se jedná o zákaz přidávání cukrů nebo medu do ovocných šťáv. To je pro včelaře samozřejmě velice nebezpečný precedens. Dnes již totiž existuje celá řada vědeckých prací, které jasně ukazují, že vliv medu a cukru na zdravotní stav lidského organismu nelze ztotožňovat. Máme tak dostatek důkazů k tomu, abychom jak spotřebitele, tak i tvůrce zákonů přesvědčili o tom, že med sice lékem není, ale léčivé účinky má, a proto by měl být první náhradou za zdravotně problematický cukr. V žádném případě by pak neměl být s cukrem ztotožňován! Tuto nově nastalou situaci musíme jednoznačně vnímat jako naši velikou příležitost. Vždyť spotřeba medu u nás dosahuje cca 0,7 kg na osobu a rok. Její zvýšení na dvojnásobek je ve světle nových skutečností zcela reálné a ve svém dopadu by to znamenalo zklidnění trhu s medem a možnost docílení vyšších prodejních cen pro medy kvalitní.
Co pro to musíme udělat? Domnívám se, že dosavadní reklamní kampaň „Bez medu to nejde“ k cíli nevede. Nejlepším důkazem toho jsou letošní výkupní ceny medu, které jasně ukazují, že poptávka se nijak výrazně nezměnila. Přitom lékaři doporučovaná polévková lžíce medu denně by měla vést až k desetinásobku dnešní spotřeby! Bylo by proto velice prospěšné tuto kampaň přepracovat, jinak totiž hrozí, že se alokované finanční prostředky minou svým účelem. Horší ale je, že by se tím propásla i jedinečná příležitost, před kterou naše včelařství stojí pouhé dva roky před vyschnutím proudu dotací, které jsme si již zvykli považovat za samozřejmost. Souběžně s tím by bylo záhodné razantně vstoupit do legislativního procesu a snažit se eliminovat skutečnost, že naši včelaři nemají žádnou oporu ve svém „včelařském“ zákoně.
Ing. Jaroslav Lstibůrek