Články Autora Jaroslav Lstibůrek

Vynulovat

Jak ovlivňuje dění ve světě český trh s medem

Jaroslav Lstibůrek

2023/6/27

Posledních 40 let jsme svědky rychlého rozvoje světového včelařství (graf 1). Za tu dobu se množství medu dodávaného na trh více než zdvojnásobilo. Jednoznačným lídrem co do objemu a exportu se stala Čína. Její razantní přístup postupně způsobil změny v celém oboru. Nyní ale vidíme, že se v Číně rychlost růstu zpomalila, a tak je čas se porozhlédnout a posoudit, jak na tuto situaci jednotlivé země zareagovaly. Zajímat nás bude i vývoj v Česku.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.


Od kvality medu k medovině

Jaroslav Lstibůrek

2022/2/20

Článek se zabývá kvalitou medu jako rozhodujíící suroviny pro výrobu medoviny a kvalitativními ukazateli medoviny.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.


Dezinfekce při výrobě medoviny

Jaroslav Lstibůrek

2022/1/11

Na přípravu medoviny se vztahují stejné legislativní požadavky jako na ostatní potraviny. Cílem zákonných předpisů je zabezpečit zdravotní nezávadnost potravin. S tím souvisí deezinfekce provozu.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.


Dopad poklesu opylovatelů na ekonomiku

Jaroslav Lstibůrek

2021/2/6

Význam včel pro opylování není třeba zdůrazňovat. Každá včelařská příručka tuto záslužnou vlastnost včel vyzdvihuje a pro začínajícího včelaře je často hlavním důvodemproč se pustit do chovu včel. V posledních letech postihla včelaření řada problémů, především pak velké plošné kolapsy včelstev. Vědecké týmy proto nejprve začaly intenzivně hledat příčiny, ale zakrátko také důsledky. Jedním z nich je pokles opylení rostlin závislých na opylovatelích.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.


Zamyšlení nad medovinou

Jaroslav Lstibůrek

2010/6/183

Proč je tak obtížné vyrobit vynikající medovinu a jaké technologické parametry musíme zajistit pro dosažení úspěchu

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit


Je med pouhým sladidlem, nebo je i něčím víc?

Jaroslav Lstibůrek

2011/3/68

Spotřeba cukru v Čechách dosahuje 44 kg na osobu a rok. Podobně je tomu i v ostat­ních státech Evropské unie. Dopad této skutečnosti na zdravotní stav naší populace je natolik závažný, že se EU již rozhodla pro kroky vedoucí ke snížení této enormní spotřeby. Cílem je snížit její hodnotu na polovinu.

číst článek


Jak zpracovat melecitózní med na medové víno?

Jaroslav Lstibůrek

2011/4/102

Praktické řešení nevítané melecitózní snůšky

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit


Nezvaný návštěvník

Jaroslav Lstibůrek

2017/3/32

Úly máme na stanovištích umístěné volně, takže nás nepřekvapí, když se v zimě občas objeví škůdce, který se pokusí přiživit na úkor včel. Většinou je to nějaký malý hlodavec, a tomu se dá předejít tím, že dobře zabezpečíme česna. Když jsme ale koncem ledna dorazili na kontrolu lesního stanoviště, čekalo nás překvapení.Jak si přečtete v tištěném nebo elektornickém třetím letošním čísle Moderníh včelaře, za vším byla....

Foto Dani Kropivnik, Wikimedia, Creative Commons BY-SA.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit


Nová vyhláška pro nápoje

Jaroslav Lstibůrek

2016/4/7

Výrobce nápojů čeká po dlouhé době změna legislativy. Kromě piva, ovocných šťáv, ovocných vín a lihovin se bude týkat i medoviny. Stávající vyhláška č. 335/1997 Sb., bude nahrazena vyhláškou novou.

číst článek


Cesta k lepší kvalitě medu

Jaroslav Lstibůrek

2016/4/30

Tento článek je určen těm včelařům, kteří hledají způsob, jak zlepšit kvalitu svého medu. Ukážeme si jednu z možností, jak k tomuto problému přistoupit, co vzít v úvahu a naopak co nechat stranou. Podíváme se, co po nás žádá legislativa a jak to skloubit s tím, co upřednostňuje spotřebitel. Jakmile budeme mít jasno v tom, čeho potřebujeme docílit, zaměříme svou pozornost na vybrané vlastnosti medu, abychom s jejich znalostí dokázali med lépe ošetřovat. V úvahu vezmeme i novější vědecké poznatky, na které najdete odkaz v citacích pod článkem.  Na závěr si ukážeme několik návrhů konkrétních technologických postupů a podíváme se, jakým směrem se ubírá vývoj včelařských technologických zařízení ve světě.

číst článek


Co je nového ve značení včelích produktů?

Jaroslav Lstibůrek

2017/11/14

V článku se dozvíte, jak značit med a výrobky z vosku, jmenovitě svíčky. Zatímco etikety na sklenicích s medem jsou často v centru pozornosti, o značení svící na trzích se příliš nemluví. Přesto zde má uvádět prodejce několik povinných údajů. Více v Moderním včelaři na stáncích a v e-shopu.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.


Jak zamezit zvýšení obsahu vody v medu při vytáčení a skladování

Jaroslav Lstibůrek

2017/4/18

Způsob manipulace s medem je legislativou omezen tím, že na straně jedné do něj nesmíme nic přidat, ale na straně druhé nemůžeme odebrat pyl nebo jeho jiné specifické součásti. Souběžným požadavkem pak je, že med nesmí vykazovat cizí vůně nebo příchutě a nesmí začít kvasit.

Obsah vody v medu je z tohoto pohledu důležitým kvalitativním kritériem, které rozhoduje mimo jiné o tom, jak bude med trvanlivý po stránce mikrobiologické, neboli o tom, jakou bude mít tendenci ke kvašení. Proto by měl včelař sledovat obsah vody v medu po celé jeho cestě od medníku až do spotřebitelského obalu.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit


Dáme šanci zákazníkovi?

Jaroslav Lstibůrek

2015/1/9

Pokud se na české včelařství podíváme z pohledu podnikatelského, můžeme vysledovat hned několik zajímavých trendů. Jednak je to soustředění na prodej ze dvora, stagnace ceny medu a téměř úplná absence znalosti nákupního a spotřebního chování konzumentů medu. Článek se snaží nalézt příčiny této situace, poukázat na důsledky a nastínit její možná řešení.

 

Malá medová statistika

Posouzení českého včelařství z podnikatelské perspektivy je zcela jistě na samostatný článek. Pro náš účel bude ale stačit, když si zrekapitulujeme následující fakta: v roce 2013 bylo u nás podle statistiky Českého svazu včelařů 47 000 aktivních včelařů, kteří obhospodařovali téměř 530 tisíc včelstev. V převážné většině se jedná o drobné malovčelaře (70 % včelařů má do deseti včelstev a z celkového počtu jich tato skupina obhospodařuje 35 %). Velkých včelařů s více jak sto padesáti včelstvy je málo, cca 100 a disponují asi 5 % z celkového počtu včelstev. Z těchto údajů plyne, že se jedná o tzv. dokonalou konkurenci, kde jednotlivý výrobce nemá příliš velikou šanci ovlivnit svým chováním dění na trhu.

To celé ještě umocňuje skutečnost, že včelaři jsou významnými samozásobiteli a lze odhadnout, že cca 20 až 30 % celkové spotřeby medu je saturováno medem zdarma, nebo velmi levným medem. Toto je velice významný faktor, který nemůžeme při posuzování trhu opominout.

Velký počet včelařů souběžně se zmenšením trhu samozásobením vede k tomu, že je pro jednotlivce velice obtížně udržet svou prodejní cenu medu v závislosti na vývoji nákladů. Regulace trhu na základě nabídky a poptávky funguje pouze v případě, že se všichni účastníci snaží o ziskovost. V našem případě máme však významnou skupinu včelařů, jejichž cílem zisk není a při výše uvedeném počtu včelstev ani být nemůže. Ti včelaři, kteří se o ziskovost snaží, musí vzít tuto skutečnost jako fakt a vyrovnat se s ní. Tržní cena medu bude totiž stále tlačena dolů, na úroveň těch malovčelařů, kterým nezáleží na tom, zdali prodělávají, nebo ne.

Český „profi“ včelař

Co se s tím dá dělat? Jak se s touto situací může vypořádat včelař, který by si chtěl touto činností slušně přivydělat nebo se dokonce uživit? Těch způsobů je naštěstí celá řada a jde jenom o to, vybrat si pro sebe ten nejvhodnější. Pojďme si jich pár alespoň vyjmenovat:

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit


Co je nového ve značení medu?

Jaroslav Lstibůrek

2015/1/5

Od 13. 12. 2014 vstoupilo v platnost nařízení EU č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Tato novela sleduje to, aby konečný spotřebitel lépe porozuměl informacím uváděným na etiketách, a mohl tak při nákupu lépe vybrat potraviny. Konkrétně stanovuje seznam povinných údajů a způsob, jak mají být tyto údaje zveřejněny. V případě medu se jedná o údaje uvedené tučným písmem:

  • Název potraviny
  • Seznam složek
  • Alergenní látky
  • Množství složky, nebo skupiny složek
  • Čisté množství potraviny
  • Datum minimální trvanlivosti, nebo datum použitelnosti
  • Podmínky uchování, nebo podmínky použití
  • Jméno, nebo obchodní název a adresa výrobce
  • Země původu
  • Výživové údaje

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit


Vadí nám falšovaný med?

Jaroslav Lstibůrek

2015/1/4

Vadí nám falšovaný med?

Již po dobu 10 let zjišťuje Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) narůstající počet nekvalitních a falšovaných medů. Procento těchto medů dosahuje v posledních letech těžko uvěřitelných 40 %. Největší hříšníci se s železnou pravidelností opakují a obrat k lepšímu nenastává. Zákazníci jsou odrazováni od koupě v řetězcích a svou pozornost přesměrovávají ke koupi ze dvora, kde dostanou med přímo od včelaře. Těmto včelařům tato situace zdánlivě nahrává do karet.

číst článek


Manukový med

Jaroslav Lstibůrek

2015/5/23

Manukový med z Nového Zélandu je fenomén, kterému by naši včelaři měli věnovat maximální pozornost. Jak je možné, že se na našem trhu prodává tento med v cenovém rozmezí 1500 až 4000 Kč/kg a prodané množství rok od roku významně stoupá? Jak to, že na stejném trhu se prodává kvalitní český med v rozmezí 150 až 200 Kč? Více v článku v tištěné verzi Moderního včelaře 5/2015.

 

Nedávná historie

Ještě před patnácti roky byla cena novozélandského medu na světovém trhu jednou z nejnižších a manukový med se v nabídce vůbec nevyskytoval. Manukové keře (Leptosperum scoparium) byly v té době považované za plevel a včelaři se jeho porostům vyhýbali. Měli k tomu dobrý důvod, protože s manukovým medem bylo spojeno mnoho starostí a téměř žádný užitek. Konzistence tohoto medu je totiž rosolovitá, podobně jako u medu vřesového, kvůli tixotropii. Velice obtížně jej lze vytočit z plástů a to byl hlavní důvod, proč se manuce včelaři snažili vyhnout. Když se jim to nepodařilo, využívali snůšku přednostně na zimní krmení. Včelařství jako obor mělo daleko k tomu, abychom jej nazvali lukrativním.

Včelaři, ne stát

Změna nastala ve chvíli, kdy se včelaři domluvili na tom, že se nebudou spoléhat pouze na podporu státu a sami se pokusí nalézt cestu, jak se na trhu lépe prosadit. Důležité jsou především dva momenty:

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit


Jak se vyvíjí kauza Včelpo, s. r. o.?

Jaroslav Lstibůrek

2015/2/4

Cílem článku je ukázat možné příčiny této kauzy a následné ponaučení, které z ní pro včelaře vyplývá.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit


Povařovat medovinu, či ne?

Jaroslav Lstibůrek

2015/3/28

Cílem tohoto článku je poukázat na klady a zápory obou variant, aby se zájemce o její přípravu mohl lépe rozhodnout, která z cest je pro něj vhodnější.

Trocha historie nikoho nezabije

Z historických pramenů můžeme vyčíst, že oba způsoby, tedy povařování i výroba za studena, byly používány souběžně. Podle dochovaných receptů převládalo povařování.

Přitom je zajímavé, že povařování moštu před zakvašením se neujalo u druhého nejstaršího alkoholického nápoje, tedy u vína. Uváděné technologické důvody pro povařování jsou totiž platné i pro vinaře (sterilace roztoku před zakvašením, vysrážení bílkovin atp.) Zatímco vinaři po staletí bojují o čistotu kvašení a jeho stabilizaci, u medovin se to většinou řeší rázně a jednoduše, tedy povařením.

V pořadí třetím nejstarším alkoholickým nápojem je pivo. V tomto případě je příprava roztoku pro kvašení složitější tím,

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit


Med roku 2019

Jaroslav Lstibůrek

2019/11/43

V letošním roce jsme se opět snažili vybrat ten nejlepší med roku. PSNV-CZ tuto soutěž pořádá již po páté a po celou dobu dbáme o její neustálé zlepšování.  

číst článek


Medové pivo

Jaroslav Lstibůrek

2019/2/15

Možná to bude pro mnohé s podivem, ale výroba piva je pod přísnější kontrolou státu, než je tomu u vína a medoviny. Domácí vaření piva je totiž možné jen na základě registrace u celního orgánu a objem piva je omezen na 200 litrů/rok. Další povinností je hlásit datum vlastního vaření. V případě větších objemů se pak již jedná o vázanou živnost a samozřejmostí je daňový sklad. To na úvod.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit