Editorial 5/2011

Leopold Matela

5/2011, strana 132

Vážení čtenáři, nastává období klidu na včelnicích či ve včelínech. Je zřejmé, že v současnosti je základním problémem zdravotního stavu včel nákazová situace v kleštíkovosti (varroóze). Nechci tím podcenit mor včelího plodu a nosematózu, jejiž původcem mimo již známé Nosemy apis může být nově i daleko agresivnější Nosema ceranae. Tato onemocnění jsou samozřejmě rovněž velmi závažná a vedou jak ke ztrátám včelstev, tak i k šíření nákazy.

Mimo přípravu na nadcházející včelařské jaro zbývá dle povinné metodiky SVS pouze provést dvě až tři fumigace, či poslední ošetření aerosolem v bezplodovém období životního cyklu včelstva. Poté odevzdat měl k povinnému vyšetření úspěšnosti podzimní a zimní likvidace kleštíka včelího. Všichni tento mnohaletý postup známe. Jistou vypovídací hodnotu má. Je otázkou zda ve svém důsledku vynaložené náklady na toto vyšetření jsou účelně vynaložené prostředky. Osobně jsem přesvědčen, že nikoliv. Zodpovědný chovatel včel dokáže sám na základě vlastního vyšetření vyhodnotit svoji nákazovou situaci včas. Pro řešení případných problémů je v tomto období již zpravidla pozdě. Plošné úhyny minulých období to jen potvrdily.

Kdo nezachytil v letošní sezoně včas a dle dostupných zpráv od včelařů místy velmi prudce narůstající populace kleštíka včelího, ten už o některá svá včelstva i vlivem doprovodných virových infekcí přišel. Je velmi naivní se domnívat, že mu včelstvo zlikvidovaly vosy či jiná loupící včelstva, kterým soused nedoplňoval  zásoby.

 

 

Jakou zvolit budoucí cestu? Posilovat tlumení varroózy častějšími dávkami syntetických léčiv s akumulačním účinkem ve včelím díle? Jejich častá nesprávná aplikace v nevhodné období, a to i u uznávaných chovatelů, vede k důsledkům, kterými si včelaři v mnoha zemích již prošli. Výsledkem byla nadlimitní množství reziduí ve včelím vosku a vyšlechtění kleštíci v odolnosti na tato léčiva.

Jinou možností je více se věnovat a do včelařské praxe postupně prosadit integrovaný přístup k nákaze, jak vhodnými zootechnickými opatřeními, tak i aplikací postupů tlumení varroózy u nás považovaných spíše za alternativní (jinde i v rámci EU prakticky jediných způsobů). Současně se intenzivně snažit o šlechtění varroatolerantních včel a včel s vyvinutou varroasenzitivní hygienou. To není jen zbožné přání ani pohádka, ale takto vyšlechtěné linie včelstev různých ras jsou již začínající skutečností u včelařů v sousedních zemích, nikoliv reklamním trikem. Nejde tedy o snahu vyšlechtit „psa odolného blechám“, jak jsme v nedávné minulosti mohli slyšet či shlédnout v prezentaci nejmenovaného odborníka, ale o reálnou skutečnost. Je pravda, že k tomuto cíli povede ještě dlouhá cesta a takto vyšlechtěné linie, dle dostupných údajů, selhávají jsou-li přemístěna na vzdálenější stanoviště. Jejich prokazatelná existence však potvrzuje, že se jedná o uskutečnitelný směr vývoje.

Na většinu z nás, zájmových včelařů je, abychom snahám o tento směr vývoje byli nápomocni a výběrem a testováním vlastních včelstev pomohli k dosažení tohoto cíle. Zde je nám domácí výzkum ve srovnání s obdobnými programy v zahraničí poněkud dlužen, máme-li se počítat k vyspělým evropským a světovým včelařským zemím.

Závěrem mi dovolte vám všem popřát klidný včelařský podzim, minimální ztráty a zdravá silná včelstva, která jsou příslibem úspěšného včelařského roku.

RNDr. Leopold Matela

místopředseda PSNV-CZ, o. s.