Opravdový časopis

Jan Vondrák

2/2013, strana 4

Vzpomínám si, že když jsem někdy v roce 2009 poprvé prolistoval Moderního včelaře, zaujalo mě, že v něm bylo poměrně hodně lidí s rozpěrákem a dýmákem a poměrně málo lidí s kravatou a medailí. Když jsem se později už coby redaktor dostal k ještě starším vydáním, zjistil jsem, že ačkoli si Moderní včelař během svého vývoje prošel mnoha fázemi danými různými možnostmi i představami lidí v jeho čele, jedna věc se neměnila nikdy – vždy šlo o časopis velmi svérázný, popírající některé základní marketingové i žurnalistické poučky, který si přesto (nebo právě proto) vybojoval své místo v našich schránkách.

Mediální teoretici někdy mluví o speciálním druhu sdělovacích prostředků, kterým říkají média občanské participace nebo také komunitní média. Na takto označovaných webech, rádiích, televizích i časopisech je nejzajímavější to, že se nerodí v hlavách mediálních teoretiků, magnátů či funkcionářů, ale v hlavách lidí zdola, z různých důvodů nespokojených s kvalitou sdělení, která k nim proudí odkudsi z anonymní dálky, a zároveň ochotných aktivně vstoupit do hry a znovu rozdat karty ve hře o informace. Ačkoli si jimi vytvořená média zákonitě prochází řadou dětských nemocí, nesou v sobě jednu velkou kvalitu, která leckterým jiným chybí. Tou kvalitou je opravdovost.

Z Moderního včelaře jsem vždycky cítil, že ho dělají včelaři pro včelaře. Vnímám proto jako svou povinnost zachovat opravdovost jeho výpovědi i v době, kdy nás čte stále širší okruh čtenářů, redakce se profesionalizuje a stále více firem u nás chce inzerovat.

Za nejlepší způsob jak toho dosáhnout, považuji stát si dál za hlavními cíli, které náš časopis vždy prosazoval. Vyjadřuji je vlastními slovy, ale Moderní včelař je svými činy naplňuje už bezmála deset let.

Hlavním cílem Moderního včelaře je přispívání k trvalé udržitelnosti včelí populace v Česku a na Slovensku. K tomu je třeba:
 

1.) Podporovat snižování závislosti včel na pomoci člověka zvyšováním jejich přirozené odolnosti vůči nemocem a jejich genetické variability v závislosti na lokálních podmínkách.
2.) Pomáhat vzdělávání včelařů vedoucímu k odpovědnosti za vlastní včelstva a schopnosti kriticky hodnotit snahy dalších subjektů zasahovat do naší práce.
3.) Posilovat osobní odpovědnost včelaře za své životní prostředí a hledat rovnováhu mezi potřebami včelařícího člověka a přírody.

 

Vedle těchto základních programových cílů mám také jednu ryze praktickou poznámku: během svého redaktorování jsem se setkal s názorem některých oslovených odborníků, že do našeho časopisu nemohou přispívat „z politických důvodů“, neboť se cítí náležet k jinému názorovému proudu v českém včelařství. Přiznám se, že takové stanovisko považuji za absurdní přinejmenším ze dvou důvodů. První důvod: Moderní včelař je odborný včelařský časopis, nikoli věstník dílčí zájmové skupiny. Druhý důvod: případná různost názorů má podněcovat k diskuzi, nikoli nutit k mlčení.

Moderní včelař je jediný český včelařský časopis, který je dostupný komukoli bez ohledu na členství v jakékoli organizaci. Proto cítí jako svou povinnost nabízet prostor všem lidem, kteří mají co říci ke skutečným tématům našeho oboru.

Aniž bych zastíral, že redakce Moderního včelaře obsahuje lidi s podobnými názory na tato témata, dávám všem zájemcům o oslovení našich čtenářů osobní záruku, že jimi zaslané články nebudou posuzovány na základě (ne)přátelství autora s kýmkoli nebo jeho (ne)příslušnosti k té či oné názorové frakci, nýbrž pouze na základě kritérií hodnocení žánru, který si autor pro svůj článek zvolí, a informační hodnotě, kterou mu bude schopen vtisknout.

Náš časopis se stále znovu stává opravdovým ne díky samotným idejím, ale především díky lidem schopným ze směsi idejí, práce i improvizace každé číslo vždy znovu vystavět. Poslední tři roky tyto lidi po večerech a víkendech vedl Ivan Černý, který v různých rolích pečuje o Moderního včelaře už od úplných začátků. Ivanovi není třeba za profesionální výsledky v amatérských podmínkách příliš děkovat, protože ho práce v časopise baví sama o sobě a ani zdaleka s ní nekončí. Rád bych ale jménem časopisu poděkoval Ivanově rodině za obětavost, s jakou se o něj dělí nejen se včelami, ale i s Moderním včelařem.

Vážení přátelé včel, to je vše, co jsem Vám chtěl úvodem prvního mnou vedeného čísla sdělit. Přeji, ať se nám náš opravdový časopis opravdu hezky čte.

 

Jan Vondrák

nový šéfredaktor Moderního včelaře

sefredaktor@psnv.cz