Přečetli jsme pro vás 3/2013

Ivan Černý, Jakub Dolínek

3/2013, strana 6

Bee World březen 2013

  • Dánští vědci (Metagenomic Systems Biology, Novo Nordisk Center for Biosustaunability, Hørsholm) a jejich jordánští kolegové (Bee Research Department při Agricultural research and Extension, Amman) se podílejí na společném výzkumu genomu sršně východní (Vespa orientalis) s cílem zjistit, jakým způsobem umí tento hmyz přeměňovat sluneční záření na elektrickou energii. Možná se podaří zjistit bakterie, které umí využívat tuto elektrickou energii. To by pomohlo při konstrukci zařízení přeměňujícího biomasu na elektřinu.

 

  • Slovinští včelaři si udělali výlet na Madagaskar a zjistili, že masivní degradace tamních lesních porostů a životního prostředí celkově způsobila včelařům velké problémy. Na ostrově jsou jak včelaři ve smyslu, jakým ho chápeme my – paní Natalie např. chová asi 60 včelstev a s výnosem kolem 50 kg eukalyptového medu ze včelstva je na tom dobře, může si za med pořídit jednu krávu zebu – tak jsou tam klasičtí lovci medu, kteří vyhledávají včely sídlící v baobabech. Kromě odlesňování tamní včelaře trápí i hojné krádeže včelstev, velmi špatná dopravní infrastruktura a předsudky vůči včelám. Nebýt toho, byl by Madagaskar včelařský ráj na zemi.

 

  • COLOSS (COlony LOSSes, ztráty včelstev) je světová výzkumná síť, jejímž cílem je vysvětlit celosvětové ztráty včelstev a najít vhodnou prevenci. Recenzi prvního dílu The COLOSS BEEBOOK: standard methods for Apis mellifera research, (Standardní metody pro výzkum Apis mellifera) přináší Norman Carreck. Účelem tohoto dílu je standardizovat metody, protože srovnání dat je nyní vzhledem k velkému množství metod používaných různými laboratořemi obtížné. Část publikace ve formě vědeckých pojednání je volně přístupná v 52. čísle Journal of Apicultural Research.

 

  • Krátkou historii včelaření na Ukrajině přináší Richard Jones. Po uvedení obecných zeměpisných informací popisuje techniky dávných ukrajinských lovců medu a brtníků. V muzeích se zachovaly jejich nástroje – pasti na včely pro vystopování jejich hnízda a potom značky na označování stromů s hnízdem. V právním kodexu Kyjevské Rusi z 11. století je brtníkům a včelařství věnováno sedm kapitol – více než jakémukoliv jinému zaměstnání. Vývoj pokračoval přes kláty v ohrazených včelnicích k úlu a předchůdci rozběrného díla Petra Prokopoviče. Ten psal do ruských včelařských časopisů a v roce 1841 byl jeho článek o konstrukci úlu z roku 1814 přeložen do francouzštiny a němčiny, kde dosáhl velkého ohlasu. Zřejmě inspiroval J. Dzierzona při jeho vynálezu rozběrného díla.

 

  • Norman Carreck popisuje historii a současnost kanadské experimentální farmy a národního diagnostického centra pro včely v Beaverlodge v Albertě.  To bylo založeno v roce 1922 a vystřídalo se v něm množství vynikajících vědců. Farma spolupracuje s univerzitami a organizuje respektované kursy pro komerční včelaře. Slouží i jako včelařské informační, setkávací a kulturní centrum pro včelaře ze širokého okolí.

 

Ivan Černý

redakce MV

 

 

 

American Bee Journal

  • Charles a Karen Lorencovi se byli podívat na rodinné včelí farmě Kuiperových ve státě Illinois. Kromě nich sem každý rok zavítá pět až osm tisíc žáčků v rámci výukových programů. Ti se vedle procesu a významu opylování plodin pro lidskou výživu a povídání o včelách dozví také principy integrované ochrany proti škůdcům. Na ukázce ošetřování ovocných stromů lektoři vysvětlují, proč má smysl redukovat škůdce nejprve nechemickými cestami a jak poznají, že už je případně potřeba použít postřiky a proč je to vše důležité pro včely. Zvolená výuková forma dovoluje toto vysvětlit i dětem v předškolním a mladším školním věku. Školy, které na farmu jezdí, mají ale stále větší potíže s financováním – zejména kvůli ceně dopravy. Farma se snažila získat grant, bohužel neuspěla.

 

  • Více než jen jeden způsob tvorby oddělků je název článku Petera L. Borsta, včelaře se čtyřicetiletou praxí včetně práce na farmách. Začíná krátkým, ale velmi zajímavým historickým úvodem: první dohledaný popis tvorby oddělku pochází z období kolem roku 1840. Langstrothův úl tuto činnost ještě zjednodušil – a tak jeho autor už v roce 1853 mohl napsat, že včelař s deseti úly na jaře může sezónu snadno zakončit s více než třiceti včelstvy. P. L. Borst popisuje několik způsobů tvorby oddělků a jejich úskalí a na závěr vybírá jeden velmi jednoduchý, který zvládne každý: pětirámkový oddělek vytvořený odsavačem nad mateřským včelstvem.

 

Jakub Dolínek