Úvod patřil šlechtiteli včel Ing. Květoslavu Čermákovi, CSc., který v Mendelově muzeu odkryl pro mnohé překvapivý fakt, že zakladatel genetiky Johann Gregor Mendel se nezabýval jen křížením hrachu, ale pokoušel se o cílené oplodnění včelích matek ve speciální síti, připojené k úlu. To však nebyla jediná včelařská aktivita tohoto proslulého vědce. O tom se přesvědčily tři čtvrtiny účastníků konference, které se vydaly po obědě na prohlídku originálního včelínu, jejž si Mendel nechal postavit v roce 1871 podle tehdejších nejnovějších trendů v areálu augustiniánského kláštera na Starém Brně. Průvodcem byl doc. RNDr. Vladimír Ptáček, CSc., který se o včelín obětavě stará. Vytvořil tu malé muzeum včelích úlů, kde nechybí ani kopie Moravského stojanu, úlu používaného Mendelem. Zřejmě nás bylo víc, koho osobnost Mendela – včelaře natolik zaujala, že se hned v pondělí vydali do knihoven půjčit si jeho biografii (Orel Vítězslav: Gregor Mendel a počátky genetiky. Praha, Academia, 2003). Pan docent se pak ještě odpoledne vrátil ke zdrojům snůšky v centru Brna na základě pylové vizuální analýzy.
Co se týká samotných přednášek, tak jejich úroveň byla garantována dalšími oporami Pracovní společnosti nástavkových včelařů - MVDr. Zdeňkem Klímou, věnujícímu se ekologickému chovu včel, a doc. Ing. Antonínem Přidalem, Ph.D., který se zaměřil na samotářské včely a na konci konference se ještě věnoval dopadu pesticidů na včely.
Bionomie včel samotářek je sice pro zavilé praktiky poněkud exotická, ale doc. Přidal svým hlubokým vhledem do této specializace i úžasnými fotografiemi samotářek přiměl celé auditorium, aby se dívalo příště kromě úlů i do ledasjakých skulin a štěrbin, kde mohou odkrýt další včelí svět. Vždyť jen v České republice žije 700 druhů samotářek: pískorypek, ploskočelek, čalounic, šedosrstek… Že jde o včely, lze poznat podle unikátního kartáčku - brv na vnitřní straně zadního páru nohou.
Protože mezi posluchači byl nadprůměrný počet lidí, kterým je sympatické bio, čekali všichni s napětím na výsledky pokusu s používáním dlouhodobého odpařovače kyseliny mravenčí (Formidol 80), který vedl RNDr. František Kašpar na detašovaném pracovišti Výzkumného ústavu včelařského Dol v Pekařově v Jeseníkách. Bohužel pokus musel být po třech letech ukončen, aby pokusná včelstva v důsledku množení roztočů nezkolabovala. Včelařská veřejnost by jistě přivítala publikování výsledků v odborném tisku.
Enviromentální kontexty doc. ThLic. Mgr. Karla Sládka, Th.D., takto milého moderátora celého programu, si rovněž našly své posluchače.
Odpoledne nenechala včelaře chladné přednáška RNDr. Tatiany Čermákové z Ústavu včelárstva Liptovský Hrádok, která se věnovala reziduím agrochemikálií v pylu a nektaru mj. v souvislosti s legislativou Evropské unie a praxí jak výrobců těchto přípravků, tak zemědělců.
Ze Slovenska přijel také další přednášející, a sice Ing. Juraj Majtán, Ph.D. Přednáška „Glukozo oxidáze a defenzín – 1: klúčové faktory v ochraně včelstva“ odkryla složitou problematiku průkazu antibakteriálních vlastností medu. Výzkum podnítil zájem o produkci medicínského medu mimo Nový Zéland, kde je tento byznys založen na manukových keřích.
Nemálo přítomných souhlasilo s Mgr. Marianem Solčanským, který napřel své úsilí na produkci vosku a medu bez zbytků léčiv za pomocí volné stavby.
Poslední blok potěšil botanické nadšence. O možnostech krajinářské tvorby milé včelám hovořila ing. Klára Nepustilová, autorka právě realizované velkorysé expozice včelařských biotopů v Botanické zahradě v pražské Tróji.
Jak se vypořádává s akátem trnovníkem profesionální včelař a zároveň ochránce přírody na sebe prozradil Mgr. Bronislav Gruna s vtipem sobě vlastním.
Nad Brnem už se setmělo, když konferenci uzavřel K. Čermák před stále zcela plným sálem. Kromě poslední přednášky o kulturním chovu včel zazněla úvaha, že další odbornou konferenci uspořádá Mendelova společnost pro včelařský výzkum v roce 2016, snad k nemocem včel.