20, nebo 30 minut ročně? (II.) Provozní metoda prof. Schumachera, modifikace Jindřicha Boháče

Jaroslav Prýmas

6/2014, strana 26

Na přelomu tisíciletí zorganizoval profesor R. v. Schumacher sérii terénních pokusů, které se zabývaly optimalizací provozních metod s využitím dvoumatečného včelaření, tak aby byly co nejméně časově náročné a zároveň daly nadprůměrný medný výnos. Česká republika byla zastoupena prvním předsedou PSNV-CZ Jindřichem Boháčem, který metodiku odzkoušel a modifikoval. Navrhl tzv. turbo provozní metodu.

 

 

Provozní metoda byla původně publikována pro středně vysoké nástavky (20 až 25 cm) – např.  Zander, míru 39 x 24 nebo Langstroth 3/4 až 1/1. Všechny nástavky by měly být vybavené velkým očkem (o průměru 25 mm), které příležitostně slouží jako česno.

Dvacetiminutová metoda

V minulém vydání Moderního včelaře vyšla třicetiminutová modifikace metodiky, představme si nyní ještě kratší variantu, která by měla zabrat včelaři pouze 20 minut pro jedno včelstvo za rok.

Dvacetiminutová metoda vyžaduje o dva hlavní zásahy méně, to znamená čtyři. Rozdíl oproti časově náročnější variantě je v tom, že...někteří zkušení včelaři se obejdou i bez jarní prohlídky, čímž ušetří pracovní čas. Podmínkou je prostor na podstavci pro dva úly tak, aby se mohlo včelstvo překládat z jedné strany na druhou. Mezi překládanými úly by měla být mezera alespoň 20 cm. Navržená základní metodika v sobě nezahrnuje medobraní, doplňování zásob ani tlumení kleštíkovitosti.

 

 

 

  • Zásah 1 – spojení včelstev

Asi deset dní před začátkem jarní snůšky (začátek dubna) se dvě včelstva vyzimovaná na jednom podstavci spojí způsobem přeložení jednoho včelstva nad druhé. Včelstvo zpravidla přebírá mladší matka z horního plodiště a druhá matka je eliminována. Výběr je ponechán na včelstvu.

Postup: Jednomu včelstvu zavřeme v bezletové denní době česno a přeložíme nad něj přes novinový papír včelstvo z druhého konce podstavce. Očko v nástavku pod víkem se otevře, všechna ostatní očka včetně česna budou zavřená[R1] . Tím docílíme toho, že matka založí plodiště v horních nástavcích. Do nástavku pod víkem se přidají dva stavební rámky (nesmějí být vedle sebe), což také přiláká matku.

 

  • Zásah 2 – tvorba medníků

Na začátku snůšky (květ třešně) se provede přeskupení nástavků s tím, že nástavky 3 a 4 se dostávají dolů, nad ně se vloží mateří mřížka a z nástavků 1 a 2 vzniká medník.

Postup: Nové úlové dno se položí na podstavec vedle včelstva – na něj překládáme nástavky od horního po spodní. Nástavek 4, který se dostává úplně dolů, otočíme o 180° tak, aby očko bylo na zadní straně (výhoda tohoto opatření se ukáže v dalším kroku).

 

Asi po týdnu zkontrolujeme, zda matka nezůstala v medníku (v nástavcích 1 a 2). Pokud ano, můžeme přeložit nazpět, tak aby se plodiště dostalo pod mateří mřížku. Pokud se nad i pod mateří mřížkou nachází matka, nic nepřekládáme a pouze odstraníme mateří mřížku. Výzkum potvrdil, že jestliže jdou do snůšky dvě matky, lze dosáhnout nadprůměrných výnosů.

 

 

  • Zásah 3 – přeleták

Během snůšky před nástupem rojové nálady se k zabránění rojení vytvoří přeleták (nástavek 5) a dojde k obnovení matky a výstavbě nového díla. Brzy následuje první medobraní.

 

Postup: Přeleták vytváříme pouze za pěkného počasí a tedy letové aktivity včel. K jeho vytvoření vezmeme dno, víko a nástavek, do kterého přendáme z původního včelstva dva až tři plásty s otevřeným plodem (mezera v původním včelstvu se nahradí mezistěnami). Zbytek vybavení nového nástavku budou tvořit mezistěny, případně ještě stavební rámek. Do nástavku nevkládáme žádné zásoby, ale v případě výpadku snůšky je třeba přeleták krmit.

Včelstvo na podstavci posuneme stranou a uzavřeme mu česno a všechna očka kromě jednoho – zadní očko spodního nástavku 4 se otevře. Na jeho místo dáme nově vybavený nástavek s otevřeným česnem.  Létavky se nastěhují do přeletáku a oslabí se tím původní včelstvo, čímž se zamezí vzniku rojové nálady.

 

 

  • Zásah 4 – rozšíření původního přeletáku

Po skončení snůšky se med vytočí a přeleták s již kladoucí matkou neboli mladé včelstvo se rozšíří o druhý nástavek. Obě včelstva na podstavci ošetříme proti varroóze, později doplníme zásoby a v tomto uskupení zazimujeme.

Postup: Vystrojíme nástavek souší (pokud to podmínky dovolují, tak nástavek vybavíme i mezistěnami) a položíme jako druhý nástavek na původní přeleták. Je možné použít také nástavek po vytočeném medu.

 

 

Modifikace J. Boháče: Ve 3. zásahu bylo tvoření přeletáku obměněno další možností většího zeslabení vzhledem k možnosti rojení. Budoucí přeleták se na 1 až 2 dny umístí přes mřížku nad včelstvo. Takto vytvořený odsávač vyplní mladé včely kojičky a stavitelky. Potom se teprve postaví vedle mateřského včelstva jako přeleták.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

„Turbo“ Jindřicha Boháče

 

Tzv. Turbo provozní metoda se sestává ze tří základních zásahů: V prvém bude utvořeno dvoumatečné včelstvo v časném jaru. Obě včelstva zůstávají až do jejich dělení rozdělena mateří mřížkou. Předem obdrží dvoumatečné včelstvo nad mřížku jeden nebo také dva nástavky pro med. Při jeho rozdělení na tři části před nebo při nástupu rojové nálady budou obě včelstva postavena na vlastní dno s jedním nástavkem pro med. Na původním místě zůstává bezmatečný přeleták.

 

Metodika je vhodná mimo jiné k posílení (záchraně, nápravě) slabších včelstev zjara. Je odzkoušena na rámkové míře Langstroth [R2] 2/3. Výsledkem mohou být tři včelstva na podstavci v podletí, jedno z nich (přeleták) je s minimálním počtem roztočů. Pokud si včelař nepřeje nárůst počtu včelstev, obvykle to včelstvo s nejstarším dílem a starou matkou ruší (rozděluje). 

 

  • Zásah 1 – tvorba dvoumatečného včelstva  

Mezi začátkem března a začátkem dubna je třeba vytvořit dvoumatečné včelstvo. Po očišťovacím proletu resp. po jarní kontrole jsou včelstva rozdělena podle síly a vytvořena dvojvčelstva. Zásadně bude slabé včelstvo nasazeno přes mřížku na silné, aby mohl vzniknout "nápravný efekt" což je smyslem dvojvčelstva. Spodní včelstvo by mělo vyplňovat dva nástavky (1 a 2). Hornímu včelstvu se odeberou přebytečné plásty se zásobami a jsou zaměněny za souše. Spodnímu včelstvu se vloží stavební rámek. Obsedá-li horní včelstvo jen v jeden nástavek, obdrží druhý plodištní nástavek, jakmile první nástavek naplňuje. Tento úkon bude proveden asi tři týdny po vytvoření dvojvčelstva. Obě včelstva mají společné spodní česno. V plodišti horního včelstva musí být otevřeno očko, aby byl umožněn odlet trubců.

 

  • Zásah 2 – nasazení medníků

Na počátku snůšky nasadíme nástavky pro med. Na počátku květu třešní obdrží dvojvčelstvo první a podle průběhu snůšky, během květu jabloní, druhý nástavek pro med (nástavky 5 a 6). Toto rozšíření může být spojeno se zavěšením stavebního rámku resp. s odebráním trubčího plodu ze spodního a horního včelstva.

  • Zásah 3 – přeleták  

Začátkem května před nástupem rojové nálady předcházíme rojení rozdělením dvoumatečného včelstva na tři díly: Na počátku květu řepky se dvojvčelstvo rozdělí na dvě včelstva při současném vytvoření přeletáku. Je nutné dobré letové počasí!  Obě včelstva budou opatřena po jednom nástavku pro med, který se nasadí nad mateří mřížku a postavena stranou nebo vedle. Otočí se o 180 stupňů, takže česna budou na druhou stranu, než bude přeleták. Z plodiště rozděleného včelstva bude vyjmut jeden plást s mladým, otevřeným plodem a tento bude vložen do nástavku 7 přeletáku, který je dále vybaven devíti mezistěnami. Přeleták je umístěn na původním, starém zasíťovaném dnu. Je-li přeleták silný a nadále je v očekávání dobrá snůška, může být ihned na nástavek 7 nasazen nástavek pro med. Zásah může být také spojen s odebráním trubčího plodu.

(Přeleták může být využit k chovu matek např. Liebigovou metodou Rozmnožování včelstev ve čtyřech krocích. Devět dní po jeho vytvoření vylámou se nouzové matečníky a zamění přelarveným chovným rámkem.)

Květový med bude sklizen zpravidla na počátku června. Nástavky pro med budou opět vyplněny světlými soušemi. Při pozdně letní péči budou stará včelstva zúžena. Přitom budou za účelem obnovy plástů odstraněny spodní nástávky.