Editorial 2/2015

Marie Šotolová

2/2015, strana 4

Milí čtenáři,

jak už možná víte z prvního letošního čísla Moderního včelaře, došlo od Nového roku ke změně na pozici šéfredaktora. Libor Hruška, který pro vás vytvářel celý ročník 2014, se rozhodl přesunout se „jen“ mezi členy redakce.

Jako absolventka učebního oboru Včelař na Středním odborném učilišti v Blatné a kurzu Včelař – farmář jsem dostala nabídku, která se, jak říká klasik, neodmítá.

Měla bych ještě na sebe prozradit, že v nejrůznějších médiích pracuji celý život. Studentským plátkem počínaje, přes editování vědeckých časopisů, krajské televizní zpravodajství, rozhlasové vysílání, psaní pro webové tituly a tvorbou firemních bulletinů konče. Nicméně původní profesí jsem etnografka.

Jestliže jsem tedy kdysi z včelařiny znala hlavně vyřezávané kláty, tak teď čtvrtou sezónu pečuji o vlastní včelstva. Hrozí-li roztoči & spol., včelařka ve mně se děsí, novinářka ví, o čem bude psát. Včelařských témat je víc nežli dost. Mou ambicí je vytvořit co nejširší portfolio autorů, kteří mají co napsat. Jsem vděčná stálým přispěvatelům Moderního včelaře, že jsou ochotní napsat, co je aktuálně třeba. A těším se z nových jmen v obsahu, přestože mohou vzbudit polemiku. Znáte však něco horšího, nežli časopis, nad jehož články se nediskutuje?

Takové bude zřejmě i toto vydání Moderního včelaře. Najdete tu zavedené autory, jakými jsou Bronislav Gruna, Zdeněk Klíma, František Weyda, Jiří Přeslička... Na druhé straně přinášíme pohled Štěpánky Dlouhé na interakci mezi včelami, kleštíky a lidmi. Svou diplomovou práci o nosematóze v kostce přináší Jana Anderlová, s cestovatelskými zážitky na Srí Lance se dělí Lenka Čtvrtečková, novou provozní metodu testuje Miroslav Křížek. Což není zdaleka všechno. Však seznáte, až skončíte na poslední straně výtisku. Snad budete mít o čem přemýšlet a doufejme i co využít ve vaší včelařské praxi.

Takže smysluplně strávený čas nad dvojkou Moderního včelaře s dvojkou medového vína vám přeje

Marie Šotolová