Editorial 4/2015

Marie Šotolová

4/2015, strana 4

Milí čtenáři,

dělat časopis, když je dost příspěvků, je radost. Zdaleka nejen kvůli tomu, že je čím zaplnit stránky, ale mnohem více kvůli prima pocitu, že i mimo redakční kruh je spousta lidí, co místo frflání nad tím či oním sedne k počítači a bez ohledu na vrchol včelařské sezóny si najde čas pro tenhle titul.

Jak už to bývá, existují stabilní opory redakce. Ale také se připojují další, často s  milým průvodním mailem nebo telefonátem. Tentokrát jsem čeřila vody dotazem, kdo ví víc o technice čipování včel, inspirovaná prázdninovými Lidovými novinami. Nakonec se podařilo zlákat ke spolupráci, a nejen na tomto úzkém tématu, jednoho z nejlepších současných popularizátorů biologických věd, profesora Jaroslava Petra.

Kolegové se činili i v jiných tématech a upozorňovali na ledacos, co by vás mohlo zajímat a není to včelařsky „profláknuté“. To je případ stati o stopách propolisu na stradivárkách, kterou pro Moderního včelaře sepsal konstruktér astronomických dalekohledů doktor Jiří Procházka.

Moc milé bylo pátrání po autorovi vtipu na téma melecitózního medu, který na včelařském fóru objevila dobrá duše našeho dvouměsíčníku Ivan Černý. Po slepé cestě vedoucí k sběrateli včelařských vtipů lékaři Vladimíru Šumerovi (pamatuji si ale pro příště) se nakonec ozval ze Slovenska včelař ze Suché pod Parnou poblíž Trnavy Augustín Slámka. V hlavní roli je medomet a to je také ústřední bod čtvrtého Moderního včelaře roku 2015. Nuže, pěkné čtení o všech obvyklých včelařských tématech, i o těch na pomezí kuriozit.

 

Legendární věta z kosmické lodi Apollo 13, používaná českými včelaři při vytáčení melecitózního medu...
Kresba Augustín Slámka