Technika získávání rouskovaného pylu

Pane Melicherčíku, vaše rodina včelaří už ve čtvrté generaci. Produkcí pylu se zabýváte z hlediska vaší dlouhé rodinné tradice „jen“ 15 let, nyní u padesáti včelstev. Jak jste se k této specializaci dopracovali?

Když jsme se sběrem pylu začínali, nebyl v našem okolí nikdo, od koho bychom získali nějaké rady. Ať už na zhotovení pylochytového dna, samotné pylochytové mřížky nebo sušičky a čističky pylu. Celé rozhodování, zdali budeme pyl sbírat nebo ne, se tak protáhlo na pět let. Nakonec se mi podařilo udělat pylochyty pro svých tehdejších 18 včelstev. Otec měl dalších 42 včelstev. Ten se ovšem na sběr pylu díval velmi nedůvěřivě. Když ale viděl, kolik se ho dá za jeden pěkný slunečný den získat, řekl, že mám předělat pro sběr pylu i jeho kočovný vůz a také všechny úly s odnímatelnými dny. Proto chápu každého „pylochyta“ začátečníka, že přes mou veškerou snahu vše popsat tak, jak nejlépe dovedu, zůstane v čtenáři řada nezodpovězených otázek. Ale po prvních zkušenostech na své včelnici pochopíte princip. Doufám, že vám všechny poskytnuté informace poslouží a stanete se ještě lepšími „pylochyty“, nežli jsme s otcem my dva. Dnes, kdy výnos medné snůšky kolísá, se stává pro včelaře pyl jakousi pojistkou a dovolím si říci, i záchranou rentability včelaření.

Včelař, který chce získávat rouskovaný pyl, začíná úvahou, jaký typ pylochytu zvolit. Jaké jsou rozdíly mezi česnovým a podmetovým zařízením?

Česnový pylochyt se nyní už využívá zřídka. Jeho hlavní nevýhodou ve srovnání s podmetovým je to, že jste při každém sběru pylu v přímém kontaktu s přilétajícími včelami, které se hlavně v horkých letních dnech hromadí na letáku před česnem. Včely se také dost neochotně smiřují s překážkou, která jim zakrývá vstup do úlu.

Výhodou podmetového celodnového pylochytu je hlavně to, že je uvnitř úlového dna a zaujímá mnohem větší plochu. Nemluvě o ochraně pylu před deštěm. Když nestihnete pyl včas vybrat, tak u česnového pylochytu přijdete o celodenní výnos.

Které snůšky jsou ideální, aby bylo pylu dost, a zároveň aby sběr neměl negativní vliv na včely?

Důležité je nezačít se sběrem pylu u všech včelstev najednou bez ohledu na jejich kondici. Nemá význam pylochyt vložit ke slabému včelstvu a tím ho ještě více oslabit. Neříkám však, abyste vyčkávali se sběrem pylu až do chvíle, kdy budete mít včely v mednících.

Začátek sběru pylu také velmi ovlivňuje vydatnost včelí pastvy v okolí včelnice. V našich podmínkách, což je okolí Zvolenu na středním Slovensku, máme zkušenost, že při ranějším nástupu jara je nejvyšší čas nasadit pylochyty už 10. dubna. V jiných letech to může být o dva tři týdny později. Sběr pylu končíme zhruba v polovině srpna před zakrmením včelstev a ještě jsme nezaznamenali období, kdy by včely trpěly jeho nedostatkem.

Kritické může být období, kdy včely nemohou například při deštích vyletět delší dobu z úlů a doplnit si nevelkou zásobu pylu. To však neplatí celoplošně. Jarní rozvoj a včelí pastva jsou úplně jiné na jihu a na severu Slovenska.

Včelaře před sběrem pylu často odrazuje obava, že jim může snížit medný výnos.

Ano, sběr pylu do určité míry medovou snůšku snižuje, ale když se naučíme prodávat pyl za lepší ceny, nebudeme nutně upřednostňovat produkci medu před sběrem pylu. Znám několik včelařů, kteří našli cestu, jak ve velkém prodat sušený pyl za více než 15 €/1kg.

Při nárazové nektarové snůšce nemusí být odstranění pylochytu přínosem. Včely příjimají stejně neochotně jak vložení, tak odebrání pylochytové mřížky. Když očekáváme nástup silné nektarové snůšky, hlavně z akátu, je vhodné odebrat pylochytovou mřížku alespoň 2 dny předem, aby se včely naučily zalétávat bez ní.

Jedna důležitá informace: při silné snůšce se včelstva orientují jen málo na sběr pylu, nejvíce se soustředí na velký přínos nektaru, proto bývá ztráta medu jen minimální.

Jak využíváte pylochyty při květu řepky?

Řepka je největším zdrojem pylu. Je otázkou, co má pro vás větší hodnotu, zdali pyl nebo řepkový med. Včely si však zvolí samy, na jakou snůšku se zaměří. V našich podmínkách při květu řepky pylochyt nevyjímáme, a přesto máme slušný medný výnos.

Dalším úskalím je konzervace pylu.

Pro domácí použití je určitě nejjednodušší skladovat sušený pyl. Pokud chceme pyl prodávat, sušíme ho jen teplým vzduchem. Základem každé sušičky je nucený oběh vzduchu, tedy rovnoměrný přísun teplého vzduchu do všech přihrádek v sušičce a pomalý odvod vlhkého vzduchu ven.

Postup při zpracování pylu je následovný:

1. Pyl sebereme z úlového dna a sesypeme do nádoby.

2. Vyčistíme ho nahrubo čističkou nebo prosejeme na jemných sítech, abychom se alespoň částečně zbavili jemného pylového prachu.

3. Pyl mrazíme minimálně tři dny, hlavně když mrazíme najednou více kilogramů. Mražení neslouží jen k tomu, abychom ho uskladnili do doby sušení. V pylu se totiž mohou nacházet larvy zavíječe voskového a jiného hmyzu. Mrazem zahynou a v sušeném pylu se pak nerozmnoží.

4. Pyl sušíme pri teplotě 34–38 oC. První dva dny je ideální nižší teplota cca do 34 oC.

5. Po vysušení pyl opět pročistíme, přesejeme a zbavíme všech nečistot.

6. Pyl naplníme do pevných plastových pytlů, zavážeme nebo ho vložíme do dobře uzavíratelných nádob, jako jsou plastová vědra, soudky.

7. Pyl uskladníme v suché chladné místnosti. Ideální je, pokud na to máme kapacity, znovu ho zmrazit.

Zastavme se u sušení. Jaké jsou náklady na energii a odkud ji získáváte?

Všechny vhodné sušičky dostupné na slovenském, českém, polském a maďarském trhu mají elektrický ohřev. Při tak malé spotřebě, jakou sušení pylu vyžaduje, není nic jednoduššího a efektivnějšího. Na vysušení 100 kilogramů pylu stačí spirála s výkonem 2000-4000 W neboli teplovzdušný konvektor. Osobně jsem si vyrobil sušičku na 15-20 kg čerstvého pylu a ta má zdroj tepla jen 0,25 kW. Na vysušení 20 kg pylu spotřebuje jen 6 kW.

Co se týká využití mikrovln, asi bych je u potravin nedoporučil.

Sušení trvá od 2 do 5 dnů v závislosti na vlhkosti pylu. Náklady na sušení se na výsledné ceně pylu neprojeví, protože jsou zanedbatelné.

Komu pyl dodáváte?

Na Slovensku vykupuje zmrazený pyl firma Koppert, s. r. o., za cca 5 €/1 kg. Pyl potřebuje jako krmivo pro čmeláky, které dodává od roku 1997 k opylení rostlin pěstovaných ve sklenících. Čmeláky expeduje do celého světa. Firma vykupuje pyl pouze ze včelstev, která mají zdravotní atest od úředního veterinárního lékaře.

Pokud výkupci prodáváte mražený pyl, jak ho předáváte?

Na Slovensku je vytvořená síť výkupen pro firmu Koppert z Nových Zámků, kam musí včelař pyl dovézt. Buď čerstvý ihned poté, kdy ho vybere z úlu, nebo zmrazený. Proto je dobré mít mrazicí box, abyste buď s pylem nemuseli hned běžet do výkupny nebo ho okamžitě nemuseli začít sušit. Můžete ho také odvézt přímo do Koppertu, ale v tom případě musíte mít s firmou podepsanou smlouvu na dodávku určitého množství.

A kromě Koppertu?

Kromě této firmy existuje ještě několik dalších výkupců. Zajištěný odbyt je zřejmě důvodem, proč se na Slovensku sběr pylu tak rozšířil. 5 €/1 kg není sice mnoho, ale pyl se vykupuje zmrazený ve velkých objemech. Producentovi tak odpadá práce se sušením a pyl neztrácí na hmotnosti. Ceny sušeného pylu se při velkovýkupu pohybují mezi 8-12 €. Při prodeji přímo zákazníkovi v malém se pyl dostane i na cenu 15-20 €/1 kg. Závisí to jen na šikovnosti včelaře, jak svou práci dokáže prodejem pylu konečnému zákazníkovi zhodnotit. Cena pylu v Německu, Itálii a Rakousku se pohybuje v rozmezí 20-40 €/1 kg.

Co se týká prodeje do zahraničí i obecně, nikdo konkrétní, kdo vám sám od sebe nabídne dobrou výkupní cenu, neexistuje. Je na obchodní zdatnosti včelaře, jak a kde se mu podaří získat kontakty.

Jaká je výtěžnost pylu?

Na Zvolensku dosahujeme celoročně 15-20 kg na jedno včelstvo. Na jižním Slovensku se však pohybuje mezi 20-25 kg na včelstvo.

Máte zkušenosti s prodejem pylu v certifikovaném režimu bio?

Myslím, že tudy cesta nevede. Důvodem je příliš složitá legislativa, přičemž výsledný efekt neodpovídá vynaložené námaze. Alespoň z mé zkušenosti.

http://www.facebook.com/pelochytove.mriezky