Na jednom úlu na lesním stanovišti v nadmořské výšce 450 m mám naopak mravence obrovské. Když se potřebuji do včelstva podívat a sundám uteplivku s mravenčí kolonií, nastává zmatek jak mezi mravenci, tak mezi včelami. Zatímco normálně žijí mravenci a včely vedle sebe v klidu a udržují mezi sebou hraniční linii, kterou nepřekračuje jedna ani druhá strana, pokud začnu se včelami manipulovat, vzniká bojové napětí. Velké mravenčí dělnice jsem vyfotografovala.
Podle mého mínění, podpořeného konzultací s odborníky v Praze, se jedná o mravence obrovského (Camponotus herculeanus). Rozhodujícími markanty jsou chloupky na zadečku a délka tykadel.
Tento druh mravence hnízdí v jádrech smrkových a jedlových kmenů, které jsou napadené houbami. Sám tyto houby roznáší a živí se jimi. Je zvyklý na život ve tmě, na světle se ukazuje velmi nerad. Odhaduju, že nad včelstvo pronikl kvůli teplu. Když je po skončení zimy ještě zem chladná, v prostoru nad včelstvem se už mohou mravenci krásně zahřát. Jiné druhy mravenců se zahřívají na sluníčku, ale na světlo mravenec obrovský nechce. Pouze v období rojení se náhle objeví na povrchu pařezů, kde předtím žil úplně skrytě.
Pro mne má mravenec obrovský jednu výhodu; je tak velký, že ho dokážu vyfotografovat.