Moderní včelař komentuje

Marie Šotolová

4/2016, strana 41

Návštěva brti ve Spale, mimochodem tradičním loveckém revíru ruských carů, byl pro padesátku lidí, kteří se účastnili exkurze v rámci kurzu Včelař-Farmář, velký zážitek. Ještě pod stromy se rozvinula bouřlivá diskuse, zdali by bylo možné s ohledem na české veterinární předpisy chovat včely v brti i u nás.

Proto jsme požádali o stanovisko právníka Viktora Švantnera: „Co se týče brtí, tak současný právní řád nezakazuje včelaření v tzv. nerozebíratelném díle. Přesně řečeno, otázku včelaření na rozebíratelném či nerozebíratelném díle legislativa nijak neupravuje. Chovatel včel musí zajistit zdraví a pohodu chovaných včel, respektive plnit zákonem dané povinnosti. Právní úprava v režimu vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 299/2003 Sb., v platném znění, o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, hovoří se zde pouze o „úlu“, ale nikde není jeho legální definice. V §§ 139 a 140 citované vyhlášky se hovoří o „rozebrání díla“, nikoliv o „rozebíratelném díle“, je tedy na krajských veterinárních správách, jak se s „rozebráním díla“ fakticky popasují.“

V praxi je tedy nutné vzít v úvahu, že včelař je povinen umožnit fyzickou kontrolu včelstev veterináři, je-li k tomu vyzván. V případě brtí, které jsou několik metrů nad zemí přístupné po lanech, jak nám předvedl Andrzej Pazura neb, v lepším případě, z vysokého žebříku, je otázka, zdali by byl prohlížitel ochotný k podobnému výkonu a včelař tak podmínce dostál.