Coloss v Olomouci

Marie Šotolová

6/2016, strana 52

Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci se stala 12. listopadu 2016 místem, kde se bilancoval letošní ročník monitoringu úspěšnosti zimování včelstev v ČR. Protože čtenáře Moderního včelaře informuje garant projektu Mgr. Jiří Danihlík, Ph.D., o konkrétních výsledcích průběžně, využiji následující řádky pro přehled dalších probíraných témat.

Philippe Maier z Vídně se zabýval metodami tlumení varroózy s vyloučením tvrdé chemie. Zdůrazňoval, že včely mají šanci jen za využití integrované ochrany, kdy organické kyseliny budou celoročně doplňovat přímé chovatelské zásahy. Systematicky jich vyjmenoval třináct a upozornil jak na jejich klady, tak zápory. Do úvahy vzal varroadna, výřez trubčiny, případně celkové odstranění plodu, zaklíckování matky, přemetání na mezistěny, léčbu oddělků, ošetření v tepelné komoře, práškování cukrem, chov v buňkách 4,7 mm, využití přirozeného varroasenzitivního chování, past na roztoče v podobě Müllerovy přepážky, podporu chovu místních včel a tak okrajovou záležitost, jakou je využití štírků v úle.

Karl Crailsheim z Grazu se věnoval energetické hospodárnosti včel, kdy populární výraz Homo oeconomicus aplikoval na The economic Bee. Celé fungování včelstva postupně převáděl podle jednotlivých komponentů nutných k jeho přežití na kategorie „výkon/cena“. Předvedl, jak ekonomicky, a dlužno říci, že naprosto dokonale, si včely počínají při sběru potravy, jejím ukládání, rozmnožování (kdy neváhají sáhnout v případě potřeby ani ke kanibalismu), při temperování úlu a podobně. Velkou pozornost mj. získaly jeho informace o provedeném experimentu na kalifornské poušti s doletem včel za vodou. Limitem jsou 3 kilometry. Dolet pro nektar uváděl až 13 km a pro pyl 6 km.

Protože obě přednášky byly nabité novými informacemi, dohodli jsme se s oběma vědci, že je převedou do formy článků a poskytnou Modernímu včelaři k uveřejnění.

 

Odpoledne patřilo českým referátům. Silvie Dostálková přednesla výsledky své práce o antimikrobiální aktivitě mateří kašičky. Tyto své poznatky publikovala v Moderním včelaři 5/2016. Pavel Texl ze Státní veterinární správy hovořil o připravované vyhlášce ke zdraví včel. Podrobné informace přinese Moderní včelař 1/2017. Jan Brus z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého nastínil možnost spojit geoinformační technologie a včelařství při tvorbě vícevrstevných map. Ty by mohly přinášet syntetizované údaje o vzájemném ovlivňování okolních podmínek a včelařství, jako je například pěstované plodiny – zavčelenost daného území – hlášené nemoci atp. Rovněž jeho sdělení budeme publikovat v některém z dalších čísel našeho časopisu v celém rozsahu.