Upozorňuje, že včelařský výzkum má ve Velké Británii tradici, sahající do 17. století. Současnost i nedávná minulost zdejších vědců je, co se týká zkoumání života včel, rovněž na výši. Příkladem je zapojení šestnácti britských pracovišť do známého projektu na podporu genofondu evropských včel Smartbees nebo účast v monitoringu včelích ztrát Coloss.
Norman Carreck oceňuje jak finanční dotace podobných aktivit ze strany EU, tak možnost volného pohybu evropských vědců napříč vědeckými pracovišti na celém kontinentu. Brexit by mohl vše, v negativním smyslu slova, změnit. Britským vědcům hrozí, že se ocitnou na okraji mezinárodní výzkumné komunity, spojené grantovými možnostmi Evropské unie. Jako nečlenové by mohli ztratit možnost účastnit se grantových pobídek vypsaných na výzkum včel. Poté, když by dostali pozvání ke své spoluúčasti, stáli by zřejmě mimo řídící struktury týmů, financované Evropskou unií. Královská biologická společnost má údajně již nyní indicie, že britští vědci jsou ze žádostí o financování vědeckých prací Evropskou unií vylučováni.
„Spolupráce je nutná, pokud se chceme vypořádat s globálními problémy i v méně známých oborech, k jakým patří právě včelaření. Nezdá se tedy, že odchod Spojeného království z Evropské unie bude pro britskou vědu přínosný,“ shrnuje Carreck.
Podle článku Deirdre Kilbride přeložila a abstrakt připravila Anežka Kabátová.