Bouřlivá debata ke greeningu

Veronika Jelínková

7/2017, strana 6

Jak jsme vás již informovali v minulém Moderním včelaři, proběhlo v květnu v Bruselu jednání Skupiny pro občanský dialog při Evropské komisi, tentokrát na téma ozelenění. Evropská komise podala podrobné informace o plnění greeningu a nastínila, jak by podmínky mohly být upraveny do budoucna. Na jednání se poměrně bouřlivě střetly zemědělské organizace se zástupci ekologických sdružení. Více k výsledkům přinesl server Asociace soukromého zemědělství ČR www.asz, s jehož laskavým svolením článek přetiskujeme. Právě biopásy a další součásti tzv. greeningu mají být lékem na problémy včel dané velkými plochami polí se značně omezeným spektrem pěstovaných plodin, navíc masivně ošetřovaných mixem chemikálií.

Jaké jsou dosavadní výsledky ozelenění?

Opatření k ozelenění muselo na základě podmínek nové Společné zemědělské politiky zavést 35 % všech zemědělců v Evropské unii, kteří hospodaří celkem na 75 % zemědělské půdy. Nejvyšší míru ozelenění, téměř 100 % půdy, mají v Belgii, následují Litva, Maďarsko, Švédsko, naopak na úplném chvostu je Malta (cca 4 %). Obecně méně ho mají středomořské země, kde je více malých farem do deseti hektarů a ekologických farem, které jsou z povinnosti vyjmuty. V České republice se ozelenění praktikuje na zhruba 88 % půdy. 

Hlavním sporným bodem greeningu jsou tzv. plochy v ekologickém zájmu (EFA), které musí povinně vyčlenit zemědělci hospodařící na více než 15 ha orné půdy. Z hlediska povinnosti uplatňovat toto opatření Česká republika vede, neboť do ní spadají farmy, které celkově obhospodařují cca 97 % orné půdy. Evropský průměr je kolem 70 %. To samozřejmě souvisí s průměrnou rozlohou farem, která je u nás v rámci EU největší. EFA ploch mělo být v první části programovacího období vyčleněno povinně 5 % orné půdy, po všech přepočtech ovšem Evropská komise dospěla k závěru, že v praxi bylo těchto ploch zavedeno 10 % (cca 8 milionů hektarů), takže se pravděpodobně ustoupí od záměru navýšit od r. 2018 povinné procento na 7 %.

Skladba ploch v ekologickém zájmu (EFA) v unijních zemích

Z jednotlivých opatření EFA ploch byly na evropské úrovni nejpopulárnějšími plodiny vážící dusík (39,1 %), těsně následovány úhorem (38,5 %) a s větším odstupem pak meziplodinami (14,9 %). Podíly jednotlivých opatření se stát od státu různí. Irsko například skoro 80 % EFA ploch využilo pro krajinné prvky, Portugalsko zase v drtivé většině pro úhor, Belgie vsadila na meziplodiny. Česká republika zde má společně s Rumunskem, Chorvatskem a Itálií zhruba 70% podíl plodin vážících dusík. Viz graf 2.

Zákaz pesticidů na EFA plochách od roku 2018

Právě pěstování plodin vážících dusík je však jednou z hlavních příčin, proč se Evropská komise rozhodla přehodnotit agrotechnické podmínky na některých, potenciálně produkčních, typech EFA ploch. Z dosavadních výsledků studií celkem nepřekvapivě vyplynulo, že tyto plochy, pokud jsou obhospodařovány konvenčně, nemají valný přínos pro biodiverzitu, což bylo původním záměrem celého greeningu. Někdy spíše naopak. Od roku 2018 se proto počítá se zákazem používání pesticidů. Smyslem změny je přimět zemědělce, aby ve větší míře volili jiné typy EFA ploch, především úhor (v minimální době trvání 6 měsíců) a krajinné prvky, které mají podle dosavadních zjištění největší potenciál splnit původní záměr.

Další změny plánované od roku 2018:

  • Odstranit závazný termín osevu meziplodinami. Meziplodina však musí na pozemku zůstat minimálně 8 týdnů.

  • Povolit směsi osiv u dusík vážících plodin a zavedení některých nových plodin.

    To vše zemědělci vítají, na rozdíl od zákazu pesticidů, které se Komise přesto snaží prodat jako zjednodušení greeningu.

     

    Tlak environmentálních organizací

    Na evropské půdě mají poměrně velké slovo různé ekologické organizace v čele s BirdLife a Greenpeace. Obě se velmi živě na květnovém jednání zapojovaly do diskuse a označovaly nejen ozelenění, ale v podstatě celou zemědělskou politiku unie, za neefektivní a málo zacílenou na dnešní problémy, mezi něž řadí změnu klimatu, kolaps ekosystémů, nadměrnou spotřebu, plýtvání, obezitu a vylidňování venkova.

    Oproti emotivnímu vystoupení zástupkyně BirdLife stála prezentace návrhů zemědělské organizace COPA-COGECA s návrhy, jak greening zefektivnit a zároveň zjednodušit. Jedním z nápadů prosazovaných od samého počátku diskusí ke greeningu Asociací soukromého zemědělství České republiky je vize dobrovolného greeningu, kdy by se farmář sám rozhodl, zda je pro něj dodržování podmínek dostatečně atraktivní. Nevyčerpané peníze by pak byly k dispozici ostatním zemědělcům, kteří naopak mají zájem se na greeningu ve své zemi podílet větší měrou. Možností, jak zefektivnit a zatraktivnit opatření vedoucí obecně ke zlepšení životního prostředí, by podle COPA-COGECA mohl být také přesun části rozpočtu tzv. dobrovolně vázaných plateb na investice typu precizního zemědělství, obnovy mokřadů, zakládání mezí apod. To ale v České republice asi neprojde…