. V roce 1956 ho založil jako pracoviště Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti Ing. Karel Kaňák, CSc. Psal na všechny strany, aby získal semena borovic z celého světa, často výměnou za tzv. jesenický modřín. Jak složitě vše v podmínkách reálného socialismu probíhalo, popisuje knížka vydaná vloni arboretem. Díky své urputnosti se Karlu Kaňákovi podařilo získat dost materiálu, aby v lesní školce mohlo začít pěstování semenáčků. Vlastní výsadba se děla nikoli zahradnickým, ale lesnickým způsobem. Méně obvyklá byla eliminace hnojiv, chemikálií a především absence lesnických výchovných zásahů, tj. prořezávek a probírek. Důvodem bylo zjistit, které druhy mají přirozený potenciál přežít ve středoevropském klimatu. Za více než šedesát let existence arboreta se tu testovalo 68 druhů borovic. Úspěšně se adaptovalo šestnáct a jen v jednom či několika málo exemplářů přežívá dalších 14 druhů. Tento výsledek dal vzniknout jedné z nejvýznamnějších sbírek rodu Pinus na našem kontinentě. Mimochodem i dnes, kdy už nějakých třicet let pokračuje v díle svého otce Ing. Jan Kaňák, Ph.D., se tu dodnes ctí myšlenka nezasahovat do přirozeného výběru a vývoje stromů. Že se tak vytvořila ojediněle čistá lokalita ve smyslu chemických reziduí, je nasnadě. A komu to kromě lidí, kteří sem chodívají, svědčí víc, nežli včelám?
Od 1. 1. 2010 přešlo arboretum z majetku výzkumného ústavu na město Plzeň. V praxi to znamenalo ústup od vědy směrem k ekologické výchově. Ale sbírka zůstala zachovaná, celý areál je pečlivě udržován a byl zpřístupněn veřejnosti. Vznikla zde v r. 2010 nejprve naučná stezka o borovicích a od roku 2014 tu je také naučná stezka o včelách a včelařství.
Letos se tu konal začátkem června Víkend otevřených zahrad s včelími dny, kde na sebe příjemnou povinnost přednášet vzali členové PSNV-CZ, z. s. Stezka má několik zastavení, která vám přiblíží fotografie. Dlužno podotknout, že její prvky jsou nejen poučné, ale také hezké. Ostatně arboretum zdobí několik velmi krásných soch. Z návštěvy si každý může odnést skládačku k naučné stezce Včely a včelaření, kopírující texty na panelech.
Vše je v souladu s přáním provozovatele Sofronky (Správa veřejného statku města Plzně) dát zde prostor lesní pedagogice a výuce vedoucí k pochopení přírody a lásce k ní. Přesto mě napadá, že by se tu mohl odborně vydovádět odborník na medovici. Vždyť třicítka různých borovic určitě hostí mnohem větší portfólium mšic než běžný les. V každém případě musí být složení zdejšího medu jedinečné. Nejen kvůli předpokládaným různým medovicím, ale také díky už zmíněnému faktu minimální chemizace.
Podrobnosti o tomto kousku země nabízí knížka Arboretum Sofronka 1956–2016
Jana Kaňáka vydaná RAMAP pro Správu veřejného statku města Plzně, p. o., (ISBN 978–80–906648-0-7).
O dění v areálu se dozvíte na www.sofronka.cz. Běžně je zde otevřeno od 1. 4. do 31. 10. každý všední den od 9.00 do 15.30 hod. Pozor, o víkendech a svátcích, pokud zde není nějaká akce, je zavřeno. Zato se sem můžete vypravit v pondělí, kdy pro změnu uzavírají brány hrady, zámky a muzea. Když přijdete první pondělí v měsíci (nejbližší je 7. 8. 2017), tak se můžete od 14.00 do 15.30 hodin účastnit komentované exkurze.
