Kdo byl Abbé Warré
Éloi François Émile Warré (obr. 1) se narodil 9. března 1867 v Grébault-Mesnil ve francouzském departementu Somme. Na kněze byl vysvěcen biskupstvím v Amiens roku 1891 a stal se farářem v Mérélessart, později v Martainville (Somme), kde sloužil až do roku 1916. Poté se vzdal svého úřadu a vydal se do Saint-Symphorien (Indre-Et-Loire) v Tours, aby se mohl plně věnovat včelařskému řemeslu. Ve věku 84 let Émile Abbé Warré zemřel 20. dubna 1951 v Tours.
Abbé Warré jako spisovatel
Jeho literární dílo zahrnuje knihy La santé ou les Meilleurs traitements de toutes les maladies (Zdraví nebo nejlepší léčba všech nemocí), Le Miel, ses propriétés et ses usages (Med, jeho vlastnosti a použití), La Santé, manuel-guide des malades et des bien-portants (Zdraví – příručka pro nemocné a zdravé) a nejvýznamnější L´apiculture pour tous (Včelaření pro každého).
V díle Abbé Warrého se odráží nejen zkušenost včelařských mistrů, jakými byli Dadant, Voirnot nebo Layens, ale zejména pozorování života volně žijících včelstev. Díky zkušenostem s 350 druhy úlů (včetně košnic a kombinovaných úlů), jeho porozumění potřebám včely medonosné a vlastnímu velmi praktickému přístupu ke včelaření pak sestavil nový úl – Ruche populaire, neboli úl lidový (obr. 2).
Lidový úl v praxi
Jak již název knihy a úlu napovídá, záměrem Abbé Warrého byla konstrukce úlu a použití takových metod včelaření, aby v něm mohl včelařit každý, a zároveň, aby se život včelstva co nejvíce blížil jeho původnímu životu v přírodě. Abbé Warré odrazuje od včelaření, které by šlo proti přirozeným potřebám včely, a v tomto duchu jmenuje nejvýznamnější principy, jakými jsou co nejmenší vyrušování včelstva v průběhu roku a pevné dílo s volnou stavbou.
Tím, že lidový úl se rozšiřuje přidáváním nástavků odspodu, nedochází k úniku tepla a úlového vzduchu. Včely tak mohou rozšiřovat plásty směrem dolů podobně jako v dutině stromu. Zároveň je každý nástavek opatřen horními loučkami s proužkem vosku sloužícím včelám jako předloha pro stavbu plástů (obr. 3–4).
K otázce rámkových úlů Abbé Warré píše: „Rámky rámkových úlů jsou ve skutečnosti pohyblivé pouze ve chvíli, kdy opouštějí truhlárnu... Já neváhám tvrdit, že rámkové úly se od mobilního (pohyblivého) díla vzdalují více než úly s pevnými plástvemi. V každém případě je mnohem snazší odstranit přilnavost v úle s pevnými plástvemi než v rámkových úlech. Voskové plástve čepeli nože neodolají.“
Abbé Warré se důkladně vyjadřuje k výživě včel, jakožto hlavnímu předpokladu pro zdraví a vitalitu včelstva. Pro přípravu včelstev na zimu tedy dbá na ponechání dostatečného množství jejich vlastních zásob, aby nebylo nutné krmení cukrem, od kterého velmi odrazuje.
K největším „nepřátelům“ včely medonosné řadí člověka a jeho rostoucí touhu po maximálním zisku ze včelích produktů. Na jedné straně pozitivně vnímá technický pokrok a ulehčení práce včelaře ve formě nástavkových úlů, rámků, mezistěn a medometu. Na druhé straně si je však vědom ceny, kterou s sebou intenzivní chov přináší a kterou spatřuje v narůstajícím výskytu nemocí a parazitů včel a v celkovém oslabení druhu.
Stručný obsah knihy Včelaření pro každého
Kniha L´apiculture pour tous v úvodu poeticky předkládá základy biologie včely medonosné a náhled na apidologii první poloviny 20. století.
V kapitole „Včelaření bez žihadel“ Abbé Warré znamenitě vystihuje, že bodavost včel závisí na způsobu chování včelaře při práci ve včelstvu, jak dokládá úryvek: „Uznávám, že častému včelímu bodnutí jsou vystavovány dva druhy lidí. Zaprvé jsou to osoby násilné, násilné ve svém jednání, násilné ve svých slovech. Dále jsou to osoby se silným pachem, ať příjemným či nepříjemným.“
Jak známo, plemena včely medonosné, která se ve Francii na počátku 20. století vyskytovala, byla včela tmavého a vlašského plemene. Sám Abbé Warré je v knize zobrazen při práci ve včelách bez závoje, či klobouku (obr. 5).
V navazující části knihy popisuje a komentuje druhy úlů, se kterými pracoval, a srovnává jejich klady a zápory. Kapitoly věnované původu lidového úlu, jeho konstrukci, součástem a vybavení pak obsahují syntézu poznatků o zkoumaných úlových systémech v patřičných detailech.
Ke stěžejní části knihy patří kapitoly popisující metody při vedení včelstva v lidovém úlu v průběhu celého roku. Kromě běžných úkonů včelaře, jako je jarní prohlídka, rozšiřování včelstva, sběr rojů, získávání medu z plástů vymačkáním i vytáčením, přípravy na zimování, jsou detailně popsány také biotechnické postupy. K nim se řadí kupř. tvorba přelétáků, smetenců a oddělků, práce s plodem před vypuknutím hlavní snůšky, či vyvolání umělého roje.
Abbé Warré neopomíjí ani celkový návrh včelnice, přičemž doporučuje umisťovat úly po jednom na vlastním základu, optimálně s orientací česna na východ a v dostatečné vzdálenosti od sousedních pozemků. V blízkosti úlů radí vysazovat nektarodárné a pylodárné rostliny, přičemž zmiňuje kupř. dvojí užitek z pěstování levandule.
Závěrem vyzdvihuje zejména jednoduchost lidového úlu a jeho metod, které staví do protikladu k úlům a metodám využívaným při intenzivním včelaření. Ekonomické aspekty plynoucí z obou přístupů ke včelaření vyvažuje úvahami o udržitelnosti chovu včel.
Kampaň pro podporu vydání českého překladu L´apiculture pour tous
Knihu Abbé Warrého je možné zařadit mezi nadčasové publikace obohacující čtenáře nejen ohlédnutím za včelařením počátku minulého století ve Francii, nýbrž i mnohými vhledy, které silně rezonují s dnešní situací ve včelařském oboru v České republice i ve světě.
Na podporu vydání překladu knihy Émila Abbé Warrého z francouzského originálu L´apiculture pour tous s názvem Včelaření pro každého bude v polovině listopadu 2017 uspořádána sbírka na jednom z českých crowdfundingových portálů. Informace ke kampani můžete sledovat na facebookové stránce https://www.facebook.com/netoliko či https://www.facebook.com/psnv.cz.