Je sobota 7. dubna 2018, půl desáté dopoledne, venku hřeje slunce a volá včelaře do včel. Půlhodina zbývá do zahájení včelařské konference, a přes pěkné počasí jsou téměř všichni z 300 včelařů na svých místech v sále Rösslers Ballsaal v obci Neugersdorf. Když se před šesti lety sešla skupina včelařů, aby si vyměnila zkušenosti ze své praxe, nikdo z nich netušil, jak prestižní setkání založili. Dnes tu vystupují významní němečtí odborníci v oblasti včelařství. Ten, kdo zaváhá s přihláškou, se již na konferenci nedostane. Úderem desáté začínáme.
Doc. Dr. Werner Kratz ze Svobodné univerzity v Berlíně.
Dr. Kratz se dlouhodobě věnuje ekotoxikologii a vlivu pesticidů na hmyz. Jeho přednáška se nesla ve velmi obecném duchu, přesto však zdůraznil některá konkrétní čísla. Ve Spolkové republice Německo bylo v roce 2017 k ošetření polí použito 140 000 tun preparátů, v nichž bylo 48 000 tun účinných látek (z toho 18 000 tun herbicidů, 10 400 tun fungicidů, 12 600 tun insekticidů a 2 800 tun růstových regulátorů). K tomu přidali němečtí zahrádkáři dalších cca 5 000 tun pesticidů.
Nelze se proto divit, že rozbory pylu odebraného ze včelstev prokazují přítomnost 38 druhů fungicidů, 18 druhů herbicidů a 11 druhů insekticidů. Takto kontaminovaný pyl znamená ohrožení jak pro včely, tak pro další opylovatele, jako jsou samotářské včely, čmeláci a motýly. Zarážející je kontaminace medu. Vysoký obsah pesticidů v téměř 1 % německých medů činí tyto medy pro člověka nepoživatelnými. Rezidua se vyskytují v 15 % řepkových medů.
Ačkoliv si německá vláda situaci uvědomuje, k významnému zákazu nebo omezení pesticidů se nechystá. V platnosti zůstávají současná nařízení o zákazu neonikotinoidů a trendem je snižování aplikace glyfosátu.
Dr. Kratz připomenul vymírání hmyzích druhů v Evropě. Populace se stále zmenšuje u 42 % druhů a přímé ohrožení hrozí 35 % druhů hmyzu z tzv. Červené knihy, neboť ekosystém dosáhl bodu, ze kterého není cesta samovolného návratu do normálního stavu.
Dr. Bettina Ziegelmannová z Univerzity Hohenheim
Dr. Ziegelmannová sledovala v době studií u prof. Petra Rosenkranze reprodukční cyklus roztoče Varroa. Po připomenutí životního cyklu kleštíka popsala používané přípravky pro jeho tlumení na bázi účinných látek amitraz a flumetrin, kyseliny mravenčí, šťavelové, mléčné, která nemá pro použití v České republice registraci, a thymol. V posledních více než dvaceti letech nebyla nalezena jiná účinná látka.
Jako velmi nadějný prostředek se proto ukazuje objev Dr. Zeigelmannové, publikovaný v časopise Scientific reports, kterým je využití chloridu lithného (LiCl). Odpusťte mi následující sousloví, ale jak známo „velké věci se objevují náhodou, nebo když se vám jiný projekt nezdaří“, avšak je třeba být připraven. Její tým zamýšlel metodou založenou na RNA zamezit tvorbě proteinů důležitých pro život kleštíka. Jenže kleštíci začali hromadně hynout o mnoho dříve, než se očekávalo. Detailním zkoumáním byl jako příčina určen chlorid lithný. Pak už to bylo v uvozovkách jednoduché: vědci provedli řadu pokusů s různými sloučeninami lithia v různých koncentracích, a nadějný přípravek je na světě!⁕
René Schieback, spoluzakladatel Saské včelařské školy
René Schieback připravil se svými kolegy knihu Handbuch für die erfolgreiche Imkerei (Příručka úspěšného včelaření). Obsahuje kompletní překlad americké učebnice včelařství napsané C. P. Dadantem s komentáři prof. Hanse Beera (1942–2017) z hlediska současných provozních a vědeckých poznatků. To vše shrnul do své metody včelaření s optimalizovaným plodištěm. V České republice tuto metodu využívá a přednáší Miroslav Sedláček z Bučovic.
Něco navíc
Nebyla by to konference, kdyby chyběl doprovodný program. Ve druhé přestávce byla zahájena burza semen, kde mohl každý nabídnout své ověřené včelařsky významné rostliny.
Po celý den byla v přednáškovém sále výstava včelařských potřeb a pomůcek. Na první pohled zaujal stůl na odlévání mezistěn, vyrobený z voděodolné překližky a osazený veškerým náčiním potřebným pro lití mezistěn.
Vloni se podařilo ve spolupráci se včelaři z Liberce zajistit peníze na tlumočnickou soupravu a překladatele. Letos jsme tlumočnickou službu odvolali tři dny před konferencí, protože účastnický poplatek včetně tlumočení ve výši 45 € na osobu se většině českých zájemců zdál vysoký. Mimochodem němečtí včelaři platili 25 €. Za rok se snad finance najdou a na Hornolužický včelařský den přijede více než čtyři čeští včelaři. Má-li se naše včelařství rozvíjet, potřebuje získávat znalosti a zkušenosti ze zahraničí a konference vzdálená pouhých pět kilometrů za hranicemi je jednou z výborných příležitostí.
⁕ K pokusům s chloridem lithným se podrobněji vrátíme v Moderním včelaři 6/2018.