Dostáváme také tipy na webové adresy s tím, že bychom měli přetisknout tu či onu pasáž. Pomineme-li úskalí autorských práv a nízkého rozlišení obrázků, což zde bývá pravidlem, je tu ještě jedno „ale“. Jako měsíčník se snažíme publikovat jen čerstvé informace, ideálně mapující čas uplynulý pouze mezi dvěma vydáními. I u nadčasových trvalek máme ambici, aby obsahovaly nejnovější poznatky. Zaslaný odkaz však často funguje několik let, avšak korespondent ho objevil teprve včera. Většinou následuje povzdych „je to passé“, což je pro tip smrt. Jenže někdy je virtuální svět natolik zajímavý, že jde pravidlo aktuálnosti do kytek. Pak ovšem nastává problém, kam info zařadit. Přece do editorialu, ten má jedinou povinnost, a sice svěřit čtenářstvu, co se převaluje v žurnalistické mysli. Takže využívám této platformy, abych vás upozornila na už starší webové stránky. Srdce by mi však krvácelo, kdybych se s vámi nepodělila o www.youtube.com – Preservation Blake Little.
Jde o doprovodná videa ke kolekci amerického fotografa jménem Blake Little. Příslušník umělecké komunity Los Angeles, který proslul snímky tamních celebrit, jenž fotografuje pro největší nahrávací společnosti a publikuje v prestižních mezinárodních magazínech, se nechal unést medem. Substancí, kterou my obyčejní včelaři, nikoli umělci, prostince stáčíme do levných sklenic. Blake Little udělal z medu výsostně exkluzivní záležitost, když jím zahalil lidi všech ras, věku, pohlaví, oblečené, především však nahé. Jejich těla podobná reliktům minulosti zalitým v jantaru se stala sochami. Za soubor Preservation (Konzervace) dostal dvě významné umělecké ceny, kniha o této performanci je beznadějně vyprodaná a videa na YouTube viděly tři miliony lidí z celé planety.
Jedno z nich předchází upozornění „Video může být pro některé uživatele nevhodné, chcete pokračovat?“ plus „Omezeno věkem“. Klikla jsem na Ano. Stékající a ulpívající med ve vlasech, kůži, na očních víčkách, pozlacuje a unáší do prostor, kde neexistuje čas a nedokonalost. Bohužel se nemohu zbavit úvahy, do jaké míry má takové nakládání s medem, stojícím včely tolik námahy, blízko k rouhání. Já vím, jsem trapná. Ale nemohu si pomoci.
Vy si však zadejte zmíněnou adresu a těšte se estetickým zážitkem. Bez pochybností, které stejně nikam nevedou.Přátelé, dělat časopis není snadné. Tu a tam přistane do redakce mail, odporující edičním pravidlům, leč vtírající se do mysli ubohého novináře. Jednou je to sken textu s žádostí, abychom ho v prospěch včel a včelařů šířili co nejrychleji všemi cestami. Bohužel bývá tam © a jsme nahraní. Jindy dorazí fotky ze včelnice. Záběry unikátní, technická kvalita 50 kB, takže pro tisk nepoužitelné.
Dostáváme také tipy na webové adresy s tím, že bychom měli přetisknout tu či onu pasáž. Pomineme-li úskalí autorských práv a nízkého rozlišení obrázků, což zde bývá pravidlem, je tu ještě jedno „ale“. Jako měsíčník se snažíme publikovat jen čerstvé informace, ideálně mapující čas uplynulý pouze mezi dvěma vydáními. I u nadčasových trvalek máme ambici, aby obsahovaly nejnovější poznatky. Zaslaný odkaz však často funguje několik let, avšak korespondent ho objevil teprve včera. Většinou následuje povzdych „je to passé“, což je pro tip smrt. Jenže někdy je virtuální svět natolik zajímavý, že jde pravidlo aktuálnosti do kytek. Pak ovšem nastává problém, kam info zařadit. Přece do editorialu, ten má jedinou povinnost, a sice svěřit čtenářstvu, co se převaluje v žurnalistické mysli. Takže využívám této platformy, abych vás upozornila na už starší webové stránky. Srdce by mi však krvácelo, kdybych se s vámi nepodělila o www.youtube.com – Preservation Blake Little.
Jde o doprovodná videa ke kolekci amerického fotografa jménem Blake Little. Příslušník umělecké komunity Los Angeles, který proslul snímky tamních celebrit, jenž fotografuje pro největší nahrávací společnosti a publikuje v prestižních mezinárodních magazínech, se nechal unést medem. Substancí, kterou my obyčejní včelaři, nikoli umělci, prostince stáčíme do levných sklenic. Blake Little udělal z medu výsostně exkluzivní záležitost, když jím zahalil lidi všech ras, věku, pohlaví, oblečené, především však nahé. Jejich těla podobná reliktům minulosti zalitým v jantaru se stala sochami. Za soubor Preservation (Konzervace) dostal dvě významné umělecké ceny, kniha o této performanci je beznadějně vyprodaná a videa na YouTube viděly tři miliony lidí z celé planety.
Jedno z nich předchází upozornění „Video může být pro některé uživatele nevhodné, chcete pokračovat?“ plus „Omezeno věkem“. Klikla jsem na Ano. Stékající a ulpívající med ve vlasech, kůži, na očních víčkách, pozlacuje a unáší do prostor, kde neexistuje čas a nedokonalost. Bohužel se nemohu zbavit úvahy, do jaké míry má takové nakládání s medem, stojícím včely tolik námahy, blízko k rouhání. Já vím, jsem trapná. Ale nemohu si pomoci.
Vy si však zadejte zmíněnou adresu a těšte se estetickým zážitkem. Bez pochybností, které stejně nikam nevedou.