Chované včely kontra samotářky znovu

8/2018, strana 36

Moderní včelař 5/2018 přinesl na straně 30 článek Jaroslava Petra Včelaření a úbytek volně žijících opylovatelů. Seznamuje v něm s názorem biologů Jonasem Geldmannem a Juanem Gonzáles-Varem z britské University of Cambridge, že volně žijící hmyzí opylovatelé mizí i v důsledku intenzivního chovu včely medonosné. Jak se dalo očekávat, článek vzbudil diskusi, jejíž součástí bylo upozornění na zajímavý text, který se od tvrzení cambridgeských vědců liší.

Pod názvem Honey Bees: The 1 Pollinator Of Both Crops And Wild Plants publikoval 16. 1. 2018 na https://www.acsh.org/news/2018/01/16/honey-bees-1-pollinator-both-crops-and-wild-plants-12426 odlišný náhled Alex Berezow. Ten se profesně zabývá biomedicínou, doktorát získal v oboru mikrobiologie. Jeho jméno najdete pod celou řadou vědecko-populárních článků, které vycházejí v známých amerických časopisech a v televizních stanicích, namátkou v The Wall Street Journal, CNN, BBC News, The Economist, a USA Today. Je členem Americké rady pro vědu a zdraví, na jejichž oficiálním webu článek uveřejnil.

Podle Alexe Berezowa je mediální obraz světa, kde po vymření včel důsledkem lidské činnosti vyhyne řada plodin a nastane fatální hladomor, hrubě přehnaný. Souhlasí s tím, že některé druhy samotářek jsou ohroženy, avšak zároveň poukazuje na to, že na Zemi existuje

20 000 včelích druhů, z nichž pouze 2 % přispívá k opylování 80 % zemědělských plodin. Zásadní je, že druhy pro opylování nejdůležitější patří v daných regionech mezi běžné, zatímco ohrožené druhy přispívají k opylování v zemědělsky intenzivně využívané krajině minimálně. Opírá se o studii z Nature Communications. Shrnuto: vyhynutím některých samotářek dojde k snížení biodiverzity, avšak pěstování plodin, potažmo lidská potrava, nedojde smrtící úhony. Dokonce, kdyby včely ze dne na den zmizely ze zemského povrchu, lidé by hlady nevymřeli, protože včely odpovídají jen za cca 7 % lidského potravinového portfolia.

Záležitosti je nutné se věnovat na exaktní vědecké úrovni, založené na faktech. Tým Keng-Lou Jamese Hunga⁕ kompiloval dostupnou literaturu a stanovil 80 různých vzájemně se ovlivňujících sítí opylovatelů rostlin po celém světě. Zabýval se pouze volnou přírodou, nikoli zemědělskou půdou. Dokonce vyloučil místa v blízkosti možného doletu chovaných včel. Došel k závěru, že včela medonosná (Apis mellifera) jako nejčastější opylovatel odpovídá za 13 % návštěv na všech květech. 5 % rostlinných druhů je pak opylováno výlučně včelou medonosnou.

Hysterie, vázaná na úbytek včel ve spojení s možným hladomorem, tedy podle něj není na místě.

 

Poznámka

⁕Hung K. J., Kingston J. M., Albrecht M., Holway D. A., Kohn J. R. The worldwide importance of honey bees as pollinators in natural habitats. Proc Royal Soc B 285: 20172140. Published: 10-January-2018. DOI: 10.1098/rspb.2017.2140