Editorial

Marie Šotolová

12/2018, strana 4

Vážení a milí,

v čase, kdy dostáváte toto číslo Moderního včelaře, jste zřejmě v obzvláštní přízni přátel, kolegů a širokého příbuzenstva. Od Mikuláše se přece české kuchyně mění v pekárny, a jak říká klasik, „bez medu to nejde“. 

Najednou se na displeji mobilu objevují neznámá čísla a hle, ona je to Věrka z lázní, co si zrovna přečetla v Blesku další z testů a znejistila v supermarketu před medovou policí. Ještě že se v létě seznámila právě s vámi, že. Do přízně se lísají polosestřenice z řad zasloužilých hospodyň, které rok co rok dělají deset plechů perníčků, samozřejmě poctivých, žádný karamel a prášek, jen mouka a med, med, med.

Volají kuchyňská hůďata, opovržlivě míjející maminčin repertoár, aby zazářila s raw kuličkami. S čím spojí všechna semínka a oříšky, ha? Medem přímo od včelaře, tedy od vás! Byť se v létě chichotala vašim zážitkům u úlů a tvrdila, že „to by ona tedy nemohla, protože je na žihadla alergická“, což znamená, „v neděli jsem v obchodním centru“.

Přátelé, zažíváte hvězdné dny. Vaše umění má ze dne na den cenu zlata. Co na tom, že na Tři krále, až bude všechno snědeno, se zase vše navrátí do starých kolejí a telefon se ze zuřivé vibrace zase vrátí do klidného pospávání. Užijte si ještě nějaké ty dva týdny naprosté nepostradatelnosti.

Pokud je vám v obdivu sladko, kujte železo, dokud je žhavé. Spolu se sklenicí medu stačí trousit moudra, jak koupené svíčky, nedej bože se syntetickou vůní a ještě navíc z parafínu, uvolňují kdovíco do vzduchu. Trocha školeníčka a je jasné, že „bez čajových svíček jen a jen z vašeho I A vosku to nejde“.

King anebo královna budete až do března, kdy sluneční paprsky přesvítí plamínek svíce na stole. Ale to vám už bude fuk, protože vás místo lidí budou velebit vaše včelky, zvlášť, když jim přinesete v těstě med a přidáte mezistěny z prima domácího vosku. Jestli nejsou lidstvo a včelstvo stejní, pro oba je prostě neodolatelný med i voňavý vosk.