Ochrana duševního vlastnictví

Jiří Přeslička

12/2018, strana 33

Při prezentacích výrobků jejich tvůrci se někdy můžeme setkat se situací, že jeden identický výrobek vyrábí a prodává několik podnikatelských subjektů. Pokud je to na stejné výstavě, je to pro toho, kdo určitá specifická řešení vymyslel a uvedl v život, k naštvání. Vývoj něco stojí, a samozřejmě i vlastní nápad má svou cenu. Když někdo pouze zkopíruje již vyzkoušený výrobek, může ho prodávat levněji než ten, který do konečné ceny musí zakalkulovat náklady na vývoj. Může se stát, že stejná myšlenka napadla více lidí najednou, ale většinou tomu tak není.

Řešení ochrany před kopírováním je možné prostřednictvím patentu nebo průmyslového vzoru. Podání patentu je poměrně složitá a nákladná záležitost. Je při tom nutné respektovat pravidla daná předpisy pro tento účel. Ve slovních obratech při definování patentu se dobře vyzná patentový zástupce, bez kterého je bezchybné podání přihlášky jen těžko proveditelné. Proto je patent pro ochranu duševního vlastnictví nákladná záležitost. Ochranu je možné ale také provést prostřednictvím průmyslového vzoru. Ochrana sice není tak dokonalá jako u patentu, ale ve většině případů vyhovuje.

Průmyslový vzor je primárně určen pro designérská řešení. Ale i technická řešení mají svůj specifický design, který není jednoduché obejít. I v případě, že by se to nějakým způsobem povedlo, je ve většině případů kopie poznat. Je tak zřejmé, kdo kopíruje, parazituje na cizím nápadu a je bez talentu něco nového vytvořit.

Chránit průmyslovým vzorem je možné jen řešení, která nebyla před dnem podání přihlášky zpřístupněna veřejnosti. Neplatí to pro původce průmyslového vzoru v době 12 měsíců před podáním přihlášky. Původce tak zveřejnit řešení před podáním přihlášky může, ale jen v období do 12 měsíců před podáním přihlášky.

Ochrana průmyslovým vzorem je založena na teritoriálním principu. To znamená, že má účinek ochrany jen na území státu, na jehož patentovém úřadě byla přihláška průmyslového vzoru podaná. Ve státech, na jejichž patentových úřadech průmyslový vzor zaregistrován není, není žádná ochrana. Může se proto bez omezení volně využívat. Výrobky se ale nesmí vyvážet do států, kde průmyslový vzor zaregistrován je. Na řešení chráněná průmyslovým vzorem již nelze podat patent. A to nikde na světě. Je to s ohledem na podmínku novosti pro podání patentu. Podmínka novosti není splněna v případě zveřejnění řešení v tisku, televizi, prezentacích na výstavách a přednáškách … Proto různá vývojová centra svou práci tak úzkostlivě tají.

Důležité je při záměru ochrany nějakého řešení podat přihlášku na Úřad průmyslového vlastnictví. V ideálním případě bez chyb. Pokud přihláška není úplně v pořádku, úředníci ÚPV poradí. V tomto směru musím úředníky ÚPV pochválit za jejich profesionální přístup.

Abych shrnul, co je třeba pro podání přihlášky průmyslového vzoru udělat. Je to vyplnění přihlášky, kterou je možné stáhnout na:

https://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/prumyslove-vzory.html,

součástí tiskopisu je i podrobná nápověda pro vyplnění.

Přílohou přihlášky jsou mimo jiné fotografie nebo jiná vyobrazení. Od každého obrázku 5x. Nemají obsahovat popis nebo okótování rozměrů. To by ÚPV vrátil. Důležité je neutrální pozadí. Nejlépe někde u bílé stěny … Skalka v pozadí nebo pohled do krajiny by byl také problém. Praktické je černobílé vyobrazení.

Nejsem patentový zástupce, proto je třeba brát můj popis záležitostí s podáním průmyslového vzoru jen jako základní vodítko. Zdroj přesných informací se najde na webu Úřadu průmyslového vlastnictví www.upv.cz. Správní poplatky nejsou v porovnání se zahraničím nijak dramatické a doba ochrany je na 5 let. Je možné ji čtyřikrát prodloužit, poplatek za prodloužení se s každým dalším prodloužením ochrany trochu zvyšuje. Sazebník poplatků je na:

http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/prumyslove-vzory/poplatky.html