Editorial

Marie Šotolová

4/2019, strana 4

Přátelé,

to byl zas sprďunk! Když jsem v jednom rukopise minulého čísla uviděla citaci Einsteina o vymření lidstva na světě bez včel do čtyř let, pomyslela jsem si „jejda“ a hbitě ji smazala. Už před časem se ke mně nějak doneslo, že je to s Einsteinem nejisté. 

Rediguji, rediguji a hle, o pár stránek dál v jiné studii už na mě Albert mrká zas. Protože mě předchozí odplevelení naladilo na smírnější notu, citaci jsem tam ponechala, jen ji obdařila slovíčkem údajně a text s klidným svědomím poslala do tisku. Jenže za čtrnáct dní přišel mail, který by, kdyby to šlo, rozvibroval počítač i se stolem.

Ivan Černý, člen redakční rady, na mně nenechal nit suchou: „Jak jsi mohla! V odborném časopise!! Taková blbost!!!“ Jakžtakž jsem sebe samu obhájila díky onomu údajně. Ale oba jsme cítili, že nejde jen o jednu více či méně chybující šéfredaktorku, ale o to vyřešit obecně oblíbený omyl. Má někdo nezvratný důkaz, kdy, kde a proč to Einstein řekl? Opačně: existuje nezpochybnitelné svědectví, že varování nikdy nevyslovil? Ivan Černý se vytasil s rešerší mnohé vysvětlující. A to je zlatý hřeb dnešního editorialu.

  • Slavné „If the Bee Disappeared Off the Face of the Earth, Man Would Only Have Four Years Left To Live”, v českém překladu „Pokud na Zemi vyhynou včely, lidstvu zbývají čtyři roky života. Bez včel nebude opylování... a ani člověk.“, přisoudil Einsteinovi francouzský časopis tamního včelařského svazu Abeilles et Fleurs (Včely a rostliny) v článku Alina Caillase v červnu 1965. Tedy deset let po Einsteinově smrti. Protože Caillas je už čtvrt století na pravdě boží, nemůžeme se ho zeptat, jak to tehdy bylo.
  • Věta začala žít svým vlastním životem. Za pár měsíců se jí chytili Irové v The Irisch Beekeper a pak už to šlo ráz na ráz nejen v médiích. Opakovaně hřměla na demonstracích. Tu v roce 1994, kdy Belgičané protestovali proti dovozu medu, tu v letech 2000 a 2005 při protestech vůči geneticky modifikovaným organismům. Kde se však vzala?
  • Vysvětlení A by mohlo spočívat v knize Život včel Maurice Maeterlincka, o které shodou okolností píšeme v tomto čísle. V jeho podání z roku 1901 zněla premisa o poznání krotčeji. ,,…vskutku má se za to, že by zmizelo více než sto tisíc bylin, kdyby jich včely nenavštěvovaly, a kdoví? I sama naše civilisace, neboť vše se pojí v těchto tajích;...“ jak uvádí na s. 217–18 překlad Marie Kalašové z r. 1915, který vyšel ve Světové knihovně J. Otty v Praze.

Vysvětlení B si pohrává s chybou tisku. Podle něj Einstein hovořil ne o včele (anglicky bee), ale o pivě (beer) a tiskařský šotek prostě umazal „r“. Pak by slavná věta zněla:

If the Beer Disappeared Off the Face of the Earth, Man Would Only Have Four Years Left To Live. Neboli: ,,Jestliže by z povrchu zemského zmizelo pivo, muži by měli před sebou k přežití jen čtyři roky života.”

Protože geniální fyzik se prokazatelně spíš než u včelínů pohyboval ve vědeckých pracovnách a ve volnu směřoval s houslemi pod paží zamuzicírovat si v kruhu přátel, kde jistě bylo třeba svlažit hrdlo, jsem náchylná věřit, že hypotéza B je pravdě bližší. A jaksi milejší.

 

P. S.: Slibuji, že Moderní včelař už nikdy slavný ne-citát neotiskne. Pokud ano, ať se na dno nejtmavšího úlu s nejvzteklejšími včelami propadnu.