Podle jeho zjištění by se v případě plného přechodu na ekologický režim snížily emise o 40 % proti roku 2010, zlepšila by se kvalita půdy a vody a obnovila by se do značné míry biodiverzita. Při naplnění tohoto modelu by do poloviny 21. století mohlo ekologické zemědělství uživit veškeré evropské obyvatelstvo.
Manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců Kateřina Urbánková uvádí, že „v současné situaci je více než polovina obilovin a olejnin vypěstovaných v EU zkrmena zvířatům, chov masného skotu v režimu ekologického zemědělství však počítá s volnými chovy a pastvou, čímž není nutné zabírat zemědělské plochy pěstováním obilí pro krmení zvířat“. Spotřeba masa by měla klesnout o 40 %, především pak vepřového a kuřecího, a naopak by se měl zvýšit počet volně paseného skotu.
Dojít by mělo k obnově přírodního koloběhu, kdy kvůli aplikaci chemických prostředků neubývá hmyz, ale naopak prospívá rostlinné produkci. Kateřina Urbánková pokračuje: „Ze zkušenosti našich sedláků víme, že pokud umístíte úly v blízkosti polí, můžete si významně zvýšit výnos, i v ekologickém zemědělství. Nebudou-li v Evropě včely, protože je vyhubíme chemií, nebude žádný výnos a nic nám s tím nepomůže. 44 % tuzemských druhů včel je ohroženo vyhubením. Je na čase rychle reagovat. Proto také v německém Bavorsku prosazují, aby do roku 2025 bylo 25 % zemědělské výměry obhospodařováno v ekologickém režimu a do roku 2030 dokonce 30 %. Věřím, že se připojíme k těmto ambiciózním cílům, které však mohou být pro samotné zachování produkce v Evropě nezbytné.“
Mimochodem podle zjištění Adama Martina z Torontské univerzity zabírají dnes 50 % veškeré orné půdy pouhé čtyři plodiny: sója, pšenice, rýže a kukuřice. Včelařům netřeba připomínat, že kromě dopadu na přírodní rozmanitost a chemickou zátěž plynoucí z intenzivního způsobu pěstování jde o rostliny z hlediska včelí pastvy nevýznamné.
Zdroj: