Co vidíte jako největší problém včelařství v České republice?
Nelze jednoznačně říct, co je největším problémem českého včelařství. Může to být například úživnost české krajiny, klimatická změna nebo úroveň odbornosti jednotlivých chovatelů včel. Různé negativně působící abiotické a biotické vlivy mohou mít výrazný dopad na kvalitu chovu a zdravotní stav včelstev, což vyžaduje od českých včelařů zvýšenou péči.
Jedním z aktuálních problémů je zdravotní stav včelstev. V roce 2018 Ministerstvo zemědělství (MZe) registrovalo 234 žádostí o náhrady škod způsobených morem včelího plodu, což je v porovnání s rokem 2016 nárůst o 53 %.
A řešení?
Nezbytná je informovanost a pravidelné vzdělávání včelařů. Za tímto účelem jsou evropské včelařské dotace přerozděleny nařízením vlády o stanovení podmínek poskytnutí dotace na provádění opatření ke zlepšení obecných podmínek pro produkci včelařských produktů a jejich uváděním na trh. Na základě toho podporuje MZe české včelaře každoročně částkou přesahující 60 milionů korun. Část jde na vzdělání včelařů, a to i v oblasti péče o zdravotní stav včel. V roce 2018 bylo podpořeno celkem 1 233 vzdělávacích akcí částkou 4,1 milionu korun, protože zajištění dobrého zdravotního stavu včelstev MZe považuje za prioritní.
Státní veterinární správa vydala podrobný metodický pokyn, kde se každý včelař může dozvědět podrobné informace o aktivních možnostech tlumení varroózy. Je ke stažení na stránkách Státní veterinární správy.
MZe poskytuje náhrady za úhyny způsobené zvláště nebezpečnými nákazami. Například na mor včelího plodu, na který není lék, poskytlo MZe v roce 2018 přibližně 14 milionů korun.
Ministerstvo zemědělství podporuje dobrou kondici včelstev zlepšováním prostředí, zejména prostředky na včelí pastvu formou různých dotačních opatření, jako jsou „Nektarodárné biopásy“ či „Nektarodárný úhor“. Tyto podpory zajišťují rozmanitou včelí pastvu v české krajině. Strategickým cílem Ministerstva zemědělství je stabilizovat počet včelstev na území ČR a podporovat jejich rovnoměrné rozmístění v krajině k zajištění biologické rovnováhy v opylení rostlin. K tomu patří i zajištění dlouhodobě udržitelné produkce medu, včelařských produktů a jejich uvádění na trh.
Měl by být chov včel spojený s povinným základním kurzem?
Ministerstvo zemědělství v současné době neuvažuje o zavedení povinných základních kurzů pro chovatele. Jejich vzdělanost motivuje výše uvedeným způsobem a také podporami pro nestátní neziskové organizace.
Jaký je váš názor na dotaci 1.D?
Příspěvek je určen na zajištění opylování zemědělských hmyzosnubných plodin a je poskytován na včelstvo, které je v příslušném roce zazimováno. Výše dotace činí ročně cca 180 korun na včelstvo splňující předmět dotace. Celkově jde o částku zhruba 90 milionů korun. Výše příspěvku se odvíjí od možností státního rozpočtu. Od začátku tohoto roku ji administruje Státní zemědělský intervenční fond. MZe chce pokračovat v jejím poskytování i v dalších letech.
Včelaři ovšem čerpají také dotace z evropských peněz…
V pololetí roku 2019 schválilo MZe Český včelařský program na období 2020–2022, včetně prováděcího předpisu nařízení vlády, který jsem zmínil úvodem. Proti předchozím cyklům přináší některé změny, které umožní větší dostupnost dotací. Například tím, že mnoho včelařů má možnost o jednotlivé podpory žádat prostřednictvím své spolkové struktury.
Většina potenciálních žadatelů se sice rozhodla podporu pro své členy a ostatní včelaře v tomto prvním roce tříletého cyklu nezajišťovat, stále ale mají možnost takovou službu zajistit v příštích letech. Podle výše čerpání finančních podpor v minulých obdobích je zřejmé, že čeští včelaři o tyto podpory mají zájem.
Můžete se vyjádřit k daňovému zvýhodnění hobby včelařů s počtem do 60 včelstev vůči profesionálním včelařům?
S ohledem na celkové náklady související s chovem včel, a to od pořízení úlů, včelstev a nutného zázemí a zařízení, jde o významnou pomoc.
Co soudíte o specificky českém legislativním zakotvení povinné plemenitby pouze jednoho plemene včel, a sice včely medonosné kraňské?
Na základě dlouhodobých pozitivních zkušeností s chovem včely kraňské na území České republiky došlo k uzákonění tohoto plemene do národní legislativy, konkrétně do plemenářského zákona. Většina včelařské veřejnosti upřednostňuje chov včely kraňské, proto se o zavádění dalších plemen neuvažuje.
Předmětem diskusí je monitoring varroózy?
Kontrolní zjištění spadu roztočů ve včelstvech jsou zásadní. Chovatel včel si na základě těchto kontrol zjistí stav kleštíka včelího ve včelstvu a podle výsledku může přijmout odpovídající opatření uvedená v Metodickém pokynu Státní veterinární správy pro chovatele včel k prevenci a tlumení varroózy.
Jak se stavíte k soudobé podobě nařízené léčby a tlumení včelích nemocí?
Prevence, léčba a tlumení včelích nemocí vychází primárně z veterinárního zákona. Zejména prevence je základem každého chovu. Podle veterinárního zákona je každý chovatel povinen sledovat zdravotní stav včel, přičemž má bránit vzniku a šíření nákaz a jiných onemocnění.
Co si myslíte o podmínkách biochovu včel v ČR zvláště ve srovnání s podmínkami v jiných zemích EU, které se mohou lišit?
V současné době je v ČR registrovaných devět ekologických chovatelů včel. Chov je dán podmínkami uvedenými v příslušných nařízeních Evropské unie pro ekologickou produkci, která vyžadují takové umístění včelstva, aby se nacházelo převážně na území ekologicky obhospodařovaném nebo přírodním, dostatečně vzdáleno od konvenčně obhospodařovaných ploch. To je v České republice obtížně splnitelná podmínka. Včely běžně překračují požadovanou minimální vzdálenost 3 kilometrů od konvenčních ploch a využívají tak i „neekologickou“ pastvu.
Od roku 2021 vstoupí v účinnost nové evropské nařízení pro ekologickou produkci, přičemž se uvažuje o mírném zmírnění vnitrostátních podmínek, což by mohlo pomoci nárůstu počtu ekologických včelařů.
Kdo byl podle vás největší včelařskou osobností dějin?
České včelařství má mnoho významných osobností, a to jak v minulosti, tak v současnosti. S ohledem na skutečnost, že není možné vyzdvihovat jednu osobnost nad druhou, zmiňuji se pouze o některých, jako je například vynálezce medometu Franz von Hruschka, zakladatel a budovatel včelařského výzkumnictví Antonín Schönfeld nebo Vladimír Veselý, který se zabýval genetikou a problematikou plemenného chovu včel.