Podle nich mají členské státy povinně vyhradit minimálně 20 % přímých plateb na podporu ekologického hospodaření (I. pilíř). Je však na nich, jaká konkrétní opatření budou podporovat.
Poslanci Evropského parlamentu následně odhlasovali částky 30 % (I. pilíř) a z fondů rozvoje venkova na trvale udržitelné projekty dalších 35 % (II. pilíř).
Tato rozhodnutí zatím nejsou závazná. Konečná podoba bude známá až po výsledcích tzv. trialogů, během nichž se Evropský parlament, Rada Evropské unie a Evropská komise dohodnou na kompromisu mezi svými stanovisky.
Větší důraz na šetrnější obhospodařování půdy má potenciál zlepšit životní podmínky pro hmyzí opylovatele.
Výsledky jednání Evropského parlamentu
Přehled dosavadních výsledků jednání připravila z podkladů Evropského parlamentu Martina Snášelová, Asociace soukromého zemědělství ČR. S jejím laskavým svolením materiál přetiskujeme:
Objem diskutovaných financí
Budoucí zemědělský rozpočet je prozatím v návrhu Evropské komise z roku 2018 stanoven na: 365 miliard eur v současných cenách. Rozpočet ale dosud nebyl schválen a částka se může v budoucnu změnit.
Pro ČR je vyčleněna částka ve výši 8 miliard eur a to zhruba: 6 miliard eur na I. pilíř, tzn. přímé platby a 2 miliardy eur na II. pilíř, tzn. program rozvoje venkova (PRV).
Přímé platby
· členské státy musí vyčlenit 60 % přímých plateb na tzv. platby na hektar – zejména na základní podporu příjmu pro udržitelnost (BISS, původní SAPS), redistributivní platbu a podporu vázanou na produkci;
· zastropování bylo stanoveno na částku 100 000 eur (na příjemce) s povinnou degresivitou (tj. postupným snižováním základních plateb) od 60 000 eur;
· s povoleným odpočtem 50 % mzdových nákladů souvisejících se zemědělskou činností (včetně odvodů);
· bez odpočtu ekvivalentu nákladů na pravidelnou a neplacenou práci (tj. nebudou možné odpočty „odměn“ pro rodinné příslušníky);
· netýká se plateb pro mladé zemědělce a plateb na ekoschémata;
· při vyčlenění 12 % přímých plateb na redistributivní platbu na první hektary se zastropování stane pro členský stát dobrovolným;
· 6 % přímých plateb musí být na redistribuci určenou výhradně pro malé a střední podniky (tj. podniky do 250 zaměstnanců) využito povinně, u redistributivní platby se bude sledovat propojenost podniků a bude stanoven strop pro její výplatu;
· byla schválena maximální výše přímých plateb z I. pilíře pro jednu fyzickou osobu (konečného beneficienta) na úrovni 500 000 eur/rok, a maximální výše investičních dotací ze II. pilíře na 1 milion eur/rok;
· členské státy by měly alespoň 4 % svých rozpočtů na přímé platby využívat na podporu mladých zemědělců;
· v rámci DZES (GAEC), tzn. standardů, které jsou součástí Kontroly podmíněnosti (cross-compliance) a zajišťují zemědělské hospodaření ve shodě s ochranou životního prostředí, bude v GAEC 9 vyžadováno vyčlenění 5 % plochy pro přírodní prvky pro biodiverzitu, a to včetně některých produkčních variant;
· bude povinně zaveden zjednodušený režim pro malé zemědělce, kteří žádají o podporu do výše 1 250 eur, a to formou paušální částky nebo platby za hektar.
Zelená architektura (ekologické cíle)
· 35 % rozpočtu II. pilíře (program rozvoje venkova) připadne na opatření zaměřená na ochranu životního prostředí a klimatu;
· 30 % rozpočtu I. pilíře (přímých plateb) bude určeno na ekoschémata (režimy hospodaření nad rámec cross-compliance);
· členské státy by se ve svých strategických plánech měly zaměřit na vyčlenění 10 % zemědělské plochy pro krajinné prvky příznivé pro biologickou rozmanitost;
· nejméně 30 % financí vyčleněných na poradenské služby musí být použito na pomoc zemědělcům při naplňování environmentálních a klimatických cílů;
· převod prostředků z II. do I. pilíře je omezen hranicí 5 % a finance musí být určeny na financování ekoschémat, s výjimkou členských států, jejichž národní průměr na hektar je nižší než průměr Evropské unie (tyto státy by mohly převést až 12 %). Podle předběžných údajů se proto České republiky navýšení hranice na 12 % netýká.
Kritika ze strany českých ornitologů
Výsledky hlasování Evropského parlamentu kritizuje Český ornitologický svaz s tím, že před rokem předal ministrovi zemědělství ČR petici s 56 000 podpisy, ve kterých ho žádal, aby při jednání o nové Společné zemědělské politice bral v potaz potřeby přírody a krajiny a nezohledňoval jen potřeby velkých zemědělců a agrární lobby. Podle svazu je návrh Společné zemědělské politiky okleštěn o rozšiřující ekologické požadavky směrem k udržitelnému hospodaření šetrnějšímu k přírodě a krajině. Český ornitologický svaz bude znovu apelovat na Miroslava Tomana a naši vládu a pokusí se prosadit mj. více krajinných prvků v zemědělské krajině a méně intenzivního hospodaření.