Průměrná výměra obhospodařované orné půdy činila ve sledovaném období u malých subjektů zaokrouhleně 16 ha, u středně velkých 220 ha, u velkých 723 ha a u největších 1 631 ha.
Pěstitelské strategie
Malé podniky pěstovaly v roce 2020 převážně obilniny a jeteloviny, ostatní subjekty pak obilniny, řepku, jeteloviny a kukuřici.
Kromě pestrosti je důležité brát v úvahu časový interval, ve kterém není vhodné pěstovat plodiny téhož druhu na stejném pozemku. U řepky dodržuje ideální pětiletý odstup 7 % malých, 39 % středně velkých, 21 % velkých a 24 % největších podniků. Jeteloviny pěstuje se stanoveným čtyřletým odstupem 52 % malých, 57 % středně velkých, 75 % velkých a 90 % největších podniků.
Po zhodnocení výsledků pestrosti pěstovaných plodin a dodržování časových odstupů nelze považovat stav integrované ochrany rostlin za vyhovující. Kvůli nastaveným tržním podmínkám a rentabilitě bude obtížné dosáhnout zlepšení. Podle zemědělců by pomohla změna v nastavení dotací a zemědělské politiky jako celku. Dále rozšíření živočišné výroby, lepší výkupní ceny všech zemědělských komodit a jejich vyšší stabilita, zvýšení rozmanitosti odbytu na trhu a dostupnější mechanizace pro ekologicky šetrné či precizní zemědělství.
Přípravky na ochranu rostlin
Velké (61 %) a největší (67 %) podniky v roce 2020 často podporovaly zdravotní stav rostlin biostimulanty. Z nechemických metod ochrany rostlin proti škůdcům využívaly malé podniky (52 %) nejčastěji mechanizační prostředky, zatímco středně velké (50 %), velké (61 %) a největší (52 %) podniky se nejčastěji snažily potlačovat výskyt škůdců zařazením vhodné plodiny. Všechny velikosti podniků (malé 48 %, středně velké 39 %, velké 57 %, největší 52 %) podporovaly výskyt užitečných organismů.
Lepších výsledků by bylo možné dosáhnout v ochraně rostlin. Zvláště orientací na nechemické způsoby s přesnějším ověřováním jejich účinnosti, dále vyšší mírou využití prognostických modelů, monitoringu a prahů škodlivosti. Problémy v oblasti prevence se v České republice potvrzují dlouhodobě a bylo by dobré na ně reagovat vhodnými pobídkami, případně úpravou právních předpisů.
Co se týká řepky jako zásadního zdroje včelí pastvy, tak insekticidy používaly malé podniky 2x (výhled počtu ošetření zůstává stejný), středně velké, velké, největší podniky 3x (výhled počtu ošetření zůstává u středně velkých a největších podniků stejný, u velkých podniků se zvyšuje na 4x). Fungicidy aplikovaly v loňském roce malé podniky 1–2x (výhled počtu ošetření se mírně zvyšuje na 2x), středně velké, velké a největší podniky 2x (výhled počtu ošetření zůstává stejný). Herbicidy ošetřovaly malé podniky 1x (výhled počtu ošetření zůstává stejný), středně velké, velké a největší podniky 2x (výhled počtu ošetření se u středně velkých a největších podniků mírně snižuje na 1–2x, u velkých podniků zůstává stejný). Z výsledků je zřejmé, že insekticidy v řepce malé podniky aplikovaly v menším rozsahu a všechny ostatní na spodní hranici standardu. Fungicidy a herbicidy aplikovaly v menším rozsahu oproti standardu všechny velikosti podniků.
Celková spotřeba přípravků na ochranu rostlin
Kromě výše uvedeného Šetření integrované ochrany rostlin shromažďuje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský s Českým statistickým úřadem data o množství účinných látek, obsažených v přípravcích na ochranu rostlin, které u nás byly uvedeny na trh. Podle ministra zemědělství poklesla vloni spotřeba přípravků a pomocných prostředků na ochranu rostlin v porovnání s rokem 2019 na zemědělské půdě o cca 450 tun. Za posledních deset let činí pokles zhruba jednu třetinu. Konkrétně u insekticidů klesla spotřeba především kvůli loňskému zákazu účinných látek chlorpyrifos a chlorpyrifos-methyl.
Zdroj:
1. Šenkeříková P. Výsledky Šetření integrované ochrany rostlin za rok 2020. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Praha, 2021.
2. Kršková I. Spotřeba přípravků na ochranu rostlin v ČR nadále klesá. Tisková zpráva Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. 16. 6. 2021.