Brtnický kurz na Horním hradě (Hauenštejně)

Petr Texl

10/2021, strana 39

 Pracovní společnost nástavkových včelařů CZ, z. s., pořádala letos na přelomu července a srpna již svůj třetí brtnický kurz v České republice. 

První se konal v roce 2018 v Dolní Lomné v Beskydech a zájem několikrát převyšoval možnosti pořadatelů uspokojit všechny zájemce. Druhý kurz na téma výroba brtí a včelaření blízké přírodě se konal v roce 2019 v Krušlově u Volyně. Letos si na Horním hradě v okrese Karlovy Vary dalo dostaveníčko 17 zájemců o tuto zajímavou činnost (obr. 1). Je potěšující, že se sešla vynikající parta lidí, která sršela humorem po celou dobu kurzu. Člověkem odpovědným za chod celé akce byl Ing. Petr Texl. Ku pomoci mu byli, stejně jako při prvním kurzu v roce 2018, lektoři z řad polských lesníků Andrzej Pazura a Jacek Adamczevski a tlumočení zajišťoval Milan Motyka, který byl zároveň v roli třetího instruktora (obr. 2).

 

Brtnictví a UNESCO

Cílem akce bylo seznámit účastníky kurzu s technologií výroby brtě. Ale nejen to. Instruktoři měli ve formě powerpointových prezentací připraveny přednášky a videoukázky pojednávající o životních projevech včelstva v brtích v průběhu celého roku. Rovněž zabrousili do historie brtnictví až po současné dění, kdy Polské státní lesy zahájily roku 2007 projekt „Návrat brtnictví do lesů jako tisícileté tradice této činnosti“.

Je třeba připomenout, že chov včel v brtích není nějakým výplodem fantazie pár jedinců, kteří chtějí být in, eko a tak dále. Brtnictví bylo zapsáno v roce 2019 do seznamu UNESCO jako nehmotné kulturní dědictví Polska. O stejný status usilují státy jako Litva, Estonsko, Lotyšsko nebo Ukrajina. Bělorusko kvůli svým politickým postojům nic v současnosti v této oblasti nepodniká.

Polští kolegové se pro tuto profesi vyškolili v národním parku Šulgan Taš v ruské Baškirii, kde se brtnictví zachovalo jako profese po řadu generací. Tímto způsobem se v tomto národním parku včelaří na ploše více než 54 tisíc hektarů. Jedná se o jediný park na světě, který vznikl za účelem zachování původní včely medonosné zvané burzjanka, jež zde žije od nepaměti.

 

Výroba brtě ve třech dnech

Kurzisté se pustili s chutí od pátečního rána do vytváření brtí. Instruktoři nejprve předvedli postup základních řezů do kmene a pak při koncertu lidských rukou vytvořili v rekordním čase novou brť. Jejich dril si vyzkoušeli všichni a záhy zjistili, že to nejde tak rychle a jednoduše, jak to šlo instruktorům z Polska (obr. 3). Ti nikoho nenechali na holičkách a obětavě pomáhali každému s různými fázemi výroby brtí. Všichni pracovali s obrovským nasazením nedbajíce vydatného žáru slunce, které nešetřilo po dva dny svou energií a dalo všem účastníkům pořádně zabrat. Kolem poledne se začaly rýsovat první brtě ve své plné kráse. Někdo byl rychlejší, jiní pracovali pomaleji a nechyběly poznámky na papír, několikeré fotografování jednotlivých pracovních operací a důkladný zápis do deníku, jak správně postupovat. Zejména ženy, účastnice kurzu, některé se svými dětmi, pracovaly svižně a jako první dokončily své výrobky dvě z nich (obr. 4).

Během kurzu si každý účastník vytvořil brť, kterou si odvezl domů. Kromě toho jedna putovala do včelařské školy do Blatné a jednu jsme ponechali pro účely propagace tohoto oboru na Horním hradě, kde se tato akce konala. Majitel Pavel Palacký zajistil pro kurz kvalitní dřevo a pro propagaci tohoto způsobu chovu včel poskytl jeden živý strom poblíž hradu, v němž byla vytvořena brť (obr. 5, 6, 7, 8). U tohoto místa bude instalována propagační tabule, kde se návštěvníci lesa dozvědí vše o brtích a brtnictví. Předpokládáme, že v brti se příští rok na jaře přirozeně usadí roj a lidé uvidí, jak včely v pětimetrové výšce nad zemí vlétají česnem do brtě. Přes obavy některých návštěvníků hradu, že strom odumře, můžeme konstatovat, že tomu tak nebude. Porušení stromu v živé části je pouze o velikosti 120 x 15 cm. Vnitřní dutina pro život včelstva je v neživé části kmene.

 

Brtnictví není o medu

Kurz splnil svůj účel. Získané praktické a teoretické vědomosti, které si domů odvezli účastníci, pomohou ke správnému pochopení, co brtnictví nabízí. Není to ani produkce medu, ani ziskové hospodaření. Jde o návrat včely do jejího původního prostředí, jakým les pro včelu byl a je.

Kurz se konal současně s festivalem Chvála medu, který na hradě probíhal v sobotu za vydatného zájmu veřejnosti. Na oslavě medu a včel zněla hudba, probíhala rytířská klání, děti se účastnily soutěží o včelách, nechyběly obvyklé prodejní stánky (obr. 9). Na hradě byla otevřena výstava včelařské fotografie, kterou doprovodila beseda s jejím autorem Milanem Motykou. V hradním sklepení přednášel Petr Texl o brtnictví a včelách (obr. 10).

Přejme si, aby akce upevnila u všech účastníků povědomí o ideji brtnictví, kterou budou dále šířit. Znalostí dostali plné hrsti. Nyní půjde o to, aby ve svém okolí správně šířili osvětu, že brtnictví není žádná exotika, ale historicky ověřené odvětví chovu včel, které má své opodstatnění v současném moderním lesnickém hospodaření, kde včela může přispět k jeho zušlechtění.

 

Česko není Polsko

K zamyšlení je také poznatek polských lektorů brtnictví. Poláci na brtnictví nahlíží jako na kulturní dědictví. Polská vláda dokonce v některých lesních lokalitách brtnictví podporuje formou grantů a projektů. V zemi proběhlo na toto téma již několik mezinárodních konferencí a polští lektoři vyjíždějí školit brtníky nejen do Čech, ale do řady dalších evropských zemí.

V České republice se na brtnictví oficiálně nahlíží jako na nebezpečné hazardování se zdravím včel, šíření nemocí včel a podobně. Přitom historicky žila včela medonosná v brtích uprostřed lesů, odkud rojením migrovala nejen za lepší pastvou, ale také proto, aby přežila bez nemocí. Život včel v brtích může sloužit k pozorování a studiu přirozených zákonitostí včelstva, odhalit životní projevy včel v přirozeném prostředí, z něhož byly v posledních dvou stoletích vytrženy.

Obavy novodobých včelařských konzervativců lze vyvrátit racionálními argumenty. Cílenou předlohou v podobě proužků souší připevněných ke stropu brtě zajistíme, že volná stavba v brti je orientována na studenou stavbu vůči zadním dvířkům (dlužni), která je po celé výšce brtě. Při této volné stavbě v brti včelař-brtník snadno prohlédne plod a včelstvo v uličkách plástů. Poté, kdy instaluje podložku na měl na dno brtě, může provádět nezbytná a doporučená léčebná opatření, případně odebrat vzorek plástu s plodem. Problém českého včelařství není v chovu několika včelstev v brtích. Problém je daleko hlubší a je někde úplně jinde…

Obr. 1: Nádvoří Horního hradu, kde probíhal brtnický kurz PSNV-CZ. Foto Milan Motyka

Obr. 2: Lektoři brtnického kurzu. Zleva Jacek Adamczevski, Andrzej Pazura, Milan Motyka. Foto Šárka Motyková

Obr. 3: Vyrovnaná řada smrkových špalků čeká, až se z nich stanou brtě. Foto Daniel Beran.

Obr. 4: Architektka a včelařka Dagmar Šormová dokončila svou brť jako první ze všech. Foto Daniel Beran

Obr. 5: Tvorba brtě v živém stromě u Horního hradu. Foto Milan Motyka

Obr. 6: Andrzej Pazura při instalaci proužků plástů na strop brtě za účelem nasměrování budoucí volné stavby tak, aby brtník viděl do uliček vystavěných plástů. Foto Milan Motyka

Obr. 7: Tvarování dlužně pro uzavření brtě v živém stromu. Foto Milan Motyka

Obr. 8: Překrývání dlužně hotové brtě v živém stromě má ochránit brť před očima nevítaných hostů. Foto Milan Motyka

Obr. 9: Usměvavá Jana Berková nabízela na stánku PSNV-CZ med. Foto Milan Motyka

Obr. 10: Zatímco na nádvoří Horního hradu vznikaly brtě, ve sklepení přednášel Petr Texl o brtnictví. Foto Daniel Beran.