Propojuje biology, fyziky, chemiky, molekulární genetiky, ekology a agronomy, kteří mají přinést nové poznatky o fungování rostlin a navrhnout možné inovace v zemědělství a ochraně životního prostředí. Financování zajišťuje Evropská kooperace ve vědě a technologii (European Cooperation in Science and Technology – COST) a v čele stojí prof. dr. Hendrik Küpper, vedoucí Oddělení biofyziky a biochemie rostlin Ústavu molekulární biologie rostlin Biologického centra Akademie věd České republiky.
„Malé množství těžkých kovů, například železa, kobaltu, mědi, zinku, potřebují všechny rostliny, zvířata i lidé. Když je kovů příliš málo, je to problém ve výživě, v nepatrně vyšších koncentracích už jsou ale kovy toxické. Potřebujeme proto lépe pochopit, jakým způsobem rostliny přijímají kovy, jak je přepravují, ukládají ve svých buňkách a využívají, dále jak se vypořádávají s nedostatkem či nadbytkem kovů a jejich toxicitou,“ upřesňuje Hendrik Küpper.
Do projektu se kromě vědců ze základního výzkumu zapojili odborníci z výzkumu aplikovaného a průmysloví partneři. Jejich společným cílem je dovést získané poznatky k praktickému uplatnění v zemědělství a v dalších odvětvích. Konkrétními dopady může být cílené hnojení, šlechtění kvalitnějších odrůd plodin, zhodnocení přínosů a rizik geneticky modifikovaných rostlin, efektivnější odhadování ekologických rizik a využití rostlin pro odstranění toxických kovů ze znečištěných půd a vodních zdrojů (fytoremediace).
Společná úvodní konference se uskutečnila na konci letošních prázdnin v Českých Budějovicích, kde působí šéf mezinárodní sítě PLANTMETALS. Vzhledem k tomu, že těžké kovy vstupují přes nektar, pyl a vodu do organismu včel a jejich produktů, bude zajímavé sledovat dosažené vědecké výsledky také z hlediska včelařství.