Ve výboru naší včelařské organizace jsme už dávno uvažovali o tom, že by bylo dobré dát někam, a třeba právě tam, naše různé úly a porovnávat tak metody včelaření. Když tato možnost nastala, byli mnozí přátelé již u Pána, ale ve mně tato touha zůstala. Navštívil jsem proto pana opata, který mě zavedl ke včelínu.
Stav včelína před dvaceti lety
Včelín byl postaven v roce 1871 a je ukázkou aplikace vrcholných znalostí té doby. Stojí na svahu, chráněn před větry severních směrů. Přesah střechy je volen tak, aby včelstva byla v horkém letním období ve stínu. Kromě prostoru pro 15 úlů má sklad a pracovnu, odkud je možné oknem pozorovat dění před úly. Za včelínem je sklep, kde Mendel zkoušel včelstva zimovat. Během několika let však zjistil, že ve sklepním prostoru včelstva trpěla nadměrnou vlhkostí. Proto je od té doby pak choval venku, s otevřeným horním větráním, chráněná před větrem.
Při našem příchodu v létě 2000 bylo drátěné oplocení včelína rezavé, rozpadlé, prorostlé plazivou opletkou čínskou (Polygonum baldschuanicum) z čeledi rdesnovitých. Za včelínem pod střechou stály dva Moravské stojany a před včelínem v hustém křoví další dva. Místo pro úly bylo naopak prázdné. Na opačné straně byly dveře, jak jsem později zjistil, do sklepa, a proti vchodu dveře do prostřední místnosti, asi skladiště na potřeby ke včelaření, kde se tehdy nacházela jen vandaly vypálená skříňka na montérky. Vlastní pracovna, kolmá na včelín, zela prázdnotou. Za včelínem vedla úzká ulička zpevněná zídkou z kamenů, které moc nedržely, přerušená uprostřed dveřmi do vodorovně orientovaného sklípku vinného typu podkopaného pod skálou.
Osazování včelína prvními včelstvy
Když jsme uvažovali o možnosti umístit k Mendelovu včelínu včelstva, ozval se v roce 1999 pan Staněk z Brna, který s chovem včel končil a měl na Tišnovsku čtyři včelstva na míře 37 x 30 cm. Přemístili jsme rámky jeho včelstev do nových úlů z pěnového Technoporu. S dovolením Antonína Přidala jsme včelstva přechodně umístili na Mendelovu zemědělskou a lesnickou univerzitu. Po přezimování jsem je převezl k Mendelovu včelínu, kde se krásně rozvinula, ale i vyrojila. Mezitím jsem měl k dispozici další dva úly vynikající kvality od kolegy Miroslava Zeleného Langstrothova typu. Další dodala firma Václava Břinka s rámkovou mírou 39 x 24 cm s jednoduchými i uteplenými stěnami. Tehdejší ředitelka podniku Včelpo poskytla něco mezistěn. K dispozici jsem měl ještě moje nízkonástavkové Optimaly vyrobené Josefem Volejníkem. V dalších letech jsem stav včelstev v různých úlech postupně zvyšoval až na průměrný počet patnácti.
S dalšími pracemi nám hodně pomohl František Skalský a dvě docela malé děti Jana a Martin Horákovi. S nátěry úlů pomáhal Martin Odehnal.
Za opata Lukáše Evžena Martince byla v rámci oslav 180. výročí narození Gregora Johanna Mendela otevřena v augustiniánském klášteře na Starém Brně zcela nově pojatá výstava o jeho díle a osobnosti. Současně se zde uskutečnilo odborné setkání světově významných badatelů v oboru genetiky. A začala celková dlouhodobá rekonstrukce včelína.
Stavební rekonstrukce včelína
Péčí Opatství Staré Brno, Řádu sv. Augustina a Mendelova centra, provozovaného Společností pro podporu výzkumu genomu Vídeňské univerzity, které v opatství sídlilo, se postupně podařilo opravit z hlavní části objekt včelína a jeho nejbližší okolí. Firma OK-PYROS obnovila okapy a odtok vody ze střechy, která dostala také ochranný nátěr. Došlo k výměně ztrouchnivělého úseku stropu pracovny, dále k ošetření dřevěné části včelína sloužícího k umístění úlů, tedy vlastního předního dílu včelína (obr. 3).
Firma EDEN vykácela ve svahu za včelínem houštinu akátů a zmíněné opletky čínské (obr. 4). Nejvíce práce dalo odstranění starého drátěného plotu, prorostlého vegetací. Před budoucí včelstva vysázeli pracovníci firmy medonosné keře, aby zabránili kontaktu včelstev s prostorem vinárny U Elišky.
Okresní organizace Českého svazu včelařů v Brně zaplatila obnovu elektrických rozvodů.
Bezprostřední okolí včelína dnes chrání nové krásné oplocení zhotovené uměleckým kovářstvím Mittner. Včelín je přístupný jak od kostela, kde je trojjazyčný informační panel, tak od kláštera, kde je vstup do stálé výstavy o Mendelově díle.
V roce 2015 se ekonomických záležitostí komunity augustiniánů ujal Juan Provecho López a pod jeho vedením pokračují opravy včelína do dneška. Byla obnovena všechna okna, opraveny dveře, a znovu zrekonstruovaná zídka za včelínem, která se po jedné zimě zřítila.
V současné době k výročí 200 let od narození G. J. Mendela provedli augustiniáni velkorysou opravu včelína: opravili terasy před včelínem, odvodnili okolí, včelín pokryli zcela novou střechou z bobrovek, důkladně zpevnili základy, a stěny z cihel (obr. 5). Opraven bude betonový pokryv podlahy uvnitř včelína.
Dnešní využití včelína
Z bezpečnostních důvodů jsou včelstva umístěna na prostranství vpravo od včelína.
V historickém objektu včelína na 15 včelstev jsou dnes místo původních úlů umístěny úly dokumentující vývoj našeho včelařství, od klátu přes košnici, Moravský stojan, Budečák, Moravský univerzál, Čechoslovák, Brennerův úl, Optimal až po Langstroth. Nechybí ani Tachovský úl, nástavkové úly s Adamcovou mírou pro 11 plástů, Kučerův úl z pěnového Technoporu či Kočnarův kulatý nízkonástavkový z polystyrénu. Ve skladu je německý listovák, vyrobený Františkem Skalským.
Včelín láká řadu hostů. Ať už jsou to exkurze domácích včelařů z celé republiky, nebo návštěvy ze zemí jako Izrael, Japonsko, Kanada, Polsko, Rakousko, USA, Velká Británie.
Propagačním a výukovým aktivitám spojeným s dědictvím Gregora Johanna Mendela se věnuje jak opatství, tak rovněž v klášteře sídlící Mendelovo muzeum, které provozuje Masarykova univerzita.
Chov včel v Mendelově včelínu
Včelstvům, která jsou umístěna na včelnici před objektem včelína, jsem vždy koncem dubna dával prostor k rozvoji 400 dm2, takže se nerušeně vyvíjela a s větším množstvím zásob zimovala silná. Nektar a pyl nosívala intenzivně napřed z javorů mléčů, pak klenů. Dokonce jsem tu zažil v roce 2019 poprvé snůšku medovice z akátu.
Zdejší včelstva jsem využíval při univerzitní výuce oboru Aplikovaná fyziologie hmyzu (obr. 6). Ale také k odběru pylu pro chov čmeláků, čemuž jsem se mnoho let rovněž profesně věnoval.
Protože jsem již dosáhl vyššího věku, předal jsem vloni po řadě let péči o včelstva u Mendelova včelína brněnskému včelaři RNDr. Vladimíru Potůčkovi.
Věřím, že i dnes úspěšně naplní slova Gregora Johanna Mendela, která uveřejnil již v roce 1875 ve svém článku ve Včele brněnské „…jest důležito, aby každý včelař něco zkoušel, co se týká včelařství, neboť jenom na takové cestě možno dodělati se výsledků prospěšných…”.
Literatura:
Iltis H. Gregor Johann Mendel, Leben Werk und Wirkung. Berlin, Verlag von Julius Springer, 1924, 426 s.
