Brtě pro budoucnost

Petr Texl, Marie Šotolová

10/2022, strana 24

Brtě obvykle spojujeme s dávnými včelaři. Napříč Evropou, Českou republiku nevyjímaje, se včelaři se vztahem k historii a volné přírodě pokouší přivést tento způsob chovu včel zpět k životu. Pořádají se kurzy výroby brtí, diskutuje se o vedení včelstev v dutinách vydlabaných kmenů. Podobně, ale zároveň úplně jinak, přistupuje k nejtradičnější formě včelařství skotská nezisková organizace The Lacrima Foundation1 propojená s obchodní firmou Lacrima Limited. Víc se dozvíte v rozhovoru, který jsme vedli s jejím spoluzakladatelem, Vincem Mouchou.

Pane Moucho, naše e-maily poletují mezi Čechami a Velkou Británií, protože tam zastupujete Marlenku, kdy má obyvatele Středního  východu a Brity nadchnout pro medovníky. U nás se opakovaně píše o majiteli Marlenky z Frýdku-Místku a jeho arménských kořenech. Ani vaše rodinná nepochází ze střední Evropy, viďte?

My jsme původně z Baškortostánu. Prarodiče ze strany mého otce se nejmenovali Moucha, ale Mukha, což je zkratka jména proroka Mohameda. Veškeré znalosti o včelách proto čerpám díky rodinným stykům hlavně z tamních místních poměrů. Konkrétně od brtníků v oblasti Šulgan Taš, což je proslulá přírodní rezervace, která získala svůj status právě kvůli nepřerušené mnohasetleté tradici chovu autochtonní burzjanské brtní včely uprostřed hlubokých lesů. Další znalosti jsem získal během studií na Vědeckém výzkumném institutu v baškirské metropoli Ufa u předního apidologa Rustema Ilyasova a jeho kolegů. A vědomosti jsem si doplnil na Cornellově univerzitě v New Yorku u známého prof. Thomase Seeleyho. Všechno se mi hodí v mé práci pro Marlenku, protože medovníky jsou založeny na medu, což můj zájem o včely a vše, co s nimi souvisí, ještě víc prohlubuje.

Nicméně důležitou část života jste strávil v Praze a komunikujeme česky…

Ano, na Českém vysokém učení technickém jsem obhájil titul MBA. Pak jsem se přesunul do hlavního města Skotska, kde jsem vystudoval psychologii a filozofii, čtyři roky jsem žil ve Spojených státech amerických a teď už šestnáct let zase žiji ve Velké Británii. Tady jsem se zase věnoval včelám a absolvoval včelařské kurzy zaštítěné Britskou asociací včelařů.

Za projektem, o němž budeme za moment mluvit, stojí ještě druhý člověk, a to Marian Ondruška.

S Marianem jsme se potkali v USA, ale pochází z Partizánského na Slovensku. Je dalším ze zakladatelů společnosti The Lacrima Foundation, protože sdílíme společné zájmy a hodnoty. Ke včelám má také blízko, ale v naší společnosti má na starosti styk s investory.

Kdo se zajímá o novinky ve včelaření, mohl nedávno o vašich úlech porůznu číst, anebo si pustit videorozhovor vedený s Danielou Drtinovou na zpravodajském serveru Aktuálně.cz2. Přibližme ho nyní našim čtenářům.

Jde o první úl na světě tištěný 3D technologií. Typově spadá do skupiny brtí, kdy jsme si jako konstrukční vzor vybrali baškirské brtě. Na rozdíl od hospodářského chovu včel propagujeme samostatný a nerušený život včel ve volné přírodě tak, jak žily po sto milionů let. Včela stále zůstává ze své podstaty divokým zvířetem a my jí chceme vrátit svobodu. V pilotním projektu aplikujeme tradiční baškirský model včelaření, při němž včely netrpí varroózou, bez problémů přezimují a jsou schopné fungovat bez jakéhokoliv zásahu lidské bytosti. Zajímá nás záchrana včel, žijících dosud ve volné přírodě. Není to tak, že bychom chtěli přenášet domestikované včely do brtí v lesích. Divoce žijící včely potřebují přirozené dutiny, kterých kvůli nedobrému stavu životního prostředí je málo, a my se tímto typem úlu snažíme jim takový prostor nabídnout. Zdůrazňuji, že je tento projekt kdekoliv opakovatelný a uplatnitelný.

Můžete upřesnit, z jakého materiálu brtě na 3D tiskárně tisknete?

Nyní máme za sebou vývoj a výrobu prototypů z hmoty určené pro 3D tisk, tzv. filamentu Timberfill3 obsahujícího skutečná dřevěná vlákna. Úly proto mají autentický vzhled a vůni dřeva. Jsou ze sta procent biodegradabilní, na což máme patřičný certifikát. Předvýrobní příprava byla náročná, protože se technologie, ale například i tvar či zateplení, musely stále ladit, ale teď jsme před zahájením sériové výroby. Zatímco vytištění prototypu trvalo 240 hodin, výroba jednoho úlu by už neměla trvat déle než jeden den. Tak to alespoň vidíme s naším slovenským partnerem, u něhož chceme úly tisknout.

Hned pro první úl jste získali významného zájemce.

Je to tak. Prvou brť si na svůj pozemek na skotské Vysočině nechal instaloval premiér Saúdské Arábie a dubajský emír Muhammad bin Rášid Ál Maktúm. Se saúdskoarabskou královskou rodinou jsem přišel do kontaktu díky byznysu, kterému jsem se věnoval před svým nynějším angažmá pro Marlenku. Ale o brť už požádala i jedna skotská eko vesnice.

Jaká bude cena těchto brtí?

Plánujeme, že bychom se v sériové výrobě mohli dostat řádově do cenového pásma 100–200 €. Zatím vše financujeme z vlastní kapsy. Jak už jsme říkali, máme firmu The Lacrima Limited zabývající se ultraluxusním zbožím v limitovaných edicích, takže peníze půjdou částečně z jejích zdrojů. Otevřena je už možnost open source. Připravujeme také spolufinancování formou crowdfundingu, o němž budeme včas informovat na našich sociálních sítích a webových stránkách. Dále předpokládáme, že organizace a národní vlády, které se budou chtít do pomoci včelám zapojit, přispějí svými prostředky. Strukturu, jak je k projektu přitáhnout, máme vypracovanou a od různých vlád už máme pozitivní ohlasy. Spolupracujeme s Polskem, Slovenskem, německy mluvícími státy, Velkou Británií a USA a všechny tyto státy jsou naší myšlence nakloněny. Dokonce jsme požádali o konzultativní status Organizaci spojených národů. Celkově však v projektu nejde primárně o zisk.

Sto eur se příliš neliší od ceny obyčejného úlu, takže je dosažitelná pro jakéhokoli nadšence. Jak se lidé s vytištěnou brtí naučí včelařit?

To je hlavní pointa celého projektu. Brtě totiž vůbec nebudou ve styku s člověkem, pokud nepočítáme prvotní fakt, že je na 3D tiskárně musí vyrobit lidé a na vhodnou lokalitu je instaluje člověk. Tímto aktem vytvoří přirozené prostředí pro život včel a pak záleží jen a jen na včelstvu, aby se mu tam dobře dařilo. Jdeme tak daleko, že do brtí nebudeme vkládat ani žádný atraktant, abychom ho do ní přilákali. Ohledně instalace poskytneme zájemcům nezbytné poradenství.

Jaké jsou vaše ambice týkající se jejich umístění?

Došli jsme k číslu tři miliony 3D brtí, které chceme vyrobit. To je počet, který by celosvětově mohl divoce žijícím včelám medonosným reálně pomoci. Podle profesora Seeleyho, s nímž spolupracujeme, když včelstvo v brti přezimuje první rok, tak 80 % včel se tam vrací, takže to je pro úspěch celého projektu slibné.

V České republice máte za sebou jednání s jednou z největších lesnických firem, která vlastní armádní lesy, ale ta zájem o vaše brtě neprojevila. Důvodem mohly být platné veterinární požadavky na možnou kontrolu včelího díla, nemyslíte?

Podle mého názoru je tato legislativa zřejmě nutná pro rozebíratelné včelí dílo, kdy člověk do života včelstva přímo zasahuje. V našem případě však jde o naprosto odlišný koncept, kde včely žijí nerušené v podstatě ve volné přírodě a díky evoluci a genetice jsou schopné přizpůsobit se valné většině změn. My nevnímáme včelu medonosnou jako hospodářské zvíře, ale jako divokého tvora s právem na existenci v přirozených podmínkách bez jakéhokoliv zásahu. Navíc jsme svědky paradoxu, kdy Vojenské lesy a statky ČR, s. p., umožnily instalaci klasické brtě pražskému včelařskému spolku4, ale my jsme s našimi brtěmi nepochodili. Je však třeba dodat, že o možnosti instalace brtí jednáme s Lesy České republiky, n. p., a Ministerstvem životního prostředí, nikoli s Ministerstvem zemědělství, které se stará o chov včel jako hospodářských zvířat. O tom, že bychom jednali ještě s dalšími včelařskými subjekty v České republice, zatím neuvažujeme. Co se týká prezentace samotného projektu, tak záleží na případném zájmu nějaké vaší instituce. Nežádáme o žádné granty, vše nabízíme zdarma, jedná se nám jen o povolení umístit naše brtě.

Vaše brtě tedy nemají sloužit k produkci medu, ale výhradně k tomu, aby se udržely v lesích včelí populace. Zásadním ukazatelem úspěšnosti tak bude pouze přítomnost včelstva v brti?

Ano. Med se z brtí rozhodně těžit nebude. Jedná se o to poskytnout včelám přirozené prostředí s dlouhou dobou udržitelnosti. V ideálním případě bychom na vhodných místech chtěli dosáhnout hustoty jedné brti, tzn. jednoho včelstva, na jeden kilometr čtvereční. Pro kontrolu, zda včely brť osadily, je v ní zabudovaný monitorovací systém, jehož prostřednictvím zjistíme nejen přítomnost včelstva, ale rovněž další informace, aniž by bylo třeba brť otevírat či jinak zasahovat do přirozeného života včel.

Dlužno podotknout, že jste brtě letos představili v Nitře na Agrokomplexu.

Ano a zájem o ně byl obrovský zejména od firem, které by je chtěly dávat na střechy svých objektů a na své pozemky.

Tak až se případně i u nás včely ve vašich brtích zabydlí, doufám, že nám pošlete fotografii.

Mohu prozradit, že v následující fázi projektu uvažujeme o interaktivní aplikaci se zobrazením, kde jsou naše brtě po celé zeměkouli umístěny.

Kromě brtí však žijete ještě dalším včelařským projektem – prodejem medu jako vrcholně luxusního produktu.

To se už netýká přímo neziskové organizace The Lacrima Foundation, ale mateřské společnosti The Lacrima Limited. Hlavní náplní její činnosti je globální obchod s ultraluxusním zbožím v limitovaných edicích. Protože zákazníci, kteří mají nejvyšší nároky na život, vyznávají beze zbytku bio, nabízíme jim edici super čistého baškirského medu z již zmíněné rezervace, který je unikátní. Protože takový produkt je skutečným klenotem, požádali jsme českou sklárnu Moser o vytvoření jedinečného obalu. Díky pochopení dřívějšího uměleckého ředitele Lukáše Jabůrka a současného šéfa Petra Larvy jsme se dopracovali ke křišťálovému skvostu , který v sobě skrývá nejdražší med světa. Jedná se o limitovanou edici pouhých 99 sklínek po 300 mililitrech medu za cenu 50 000 $ za exemplář. Med je certifikovaný a opatřený doklady stvrzujícími jeho pravost. Pochází z roku 2018 z jižního Uralu od tamních původních včel a my vlastníme jeho kompletní snůšku, takže si ho nemůže koupit už nikdo jiný na planetě. Ale rád bych řekl, že ten, kdo si ho koupí, svými penězi přispěje na projekt brtí Lacrima Foundation, jak jsem již zmínil. Nejde tedy ani tak o cenu medu jako takového, ale o formu podpory, za níž zákazník získá něco, co nikdo jiný na světě nemá.

Baškorostán patří do ruské federace, která kvůli střetu s Ukrajinou čelí ekonomickým sankcím ze strany zahraničí. Střetává se vaše firma kvůli tomu s problémy při prodeji těchto luxusních medů?

Jedním slovem, ne.

Na trh s luxusním zbožím chcete dodávat ještě další výrobky spojené se včelami. Například švýcarské hodinky od Jacob & Co se včelím motivem či krém s výtažkem včelího jedu od francouzské kosmetiky Guerlain. Můžete o tom říci více? Opět půjde o limitované edice. Zatím jsou tyto produkty teprve ve fázi prototypů, a proto z pochopitelných důvodu nechceme zveřejňovat žádné bližší detaily.

 

Poznámky:

1.      https://lacrimafoundation.org/

2.      https://video.aktualne.cz/dvtv/tiskne-unikatni-3d-uly-vcely-jsou-z-podstaty-divoka-zvirata/r~dcad491009ab11eda3c0ac1f6b220ee8/.

3.      https://fillamentum.com

4.       https://www.pribram.cz/clanek/v-brdech-ozila-prvni-brt-stredoveky-chov-vcel-v-dutinach-stromu-se-vratil-do-lesu/20043/

 

 

 

 

 

 

 

Vince Moucha (vlevo) a Marian Ondruška (vpravo) u prototypu brtě.

Začátek výroby brtě na 3D tiskárně.

Počítačová vizualizace brtě.

Detail brtě z filamentu Timberfill obsahujícího dřevěná vlákna. Mezi stěnami je patrné uteplení.

Česno brtě.

Nejdražší med světa skrývá křišťálový skvost ze sklárny Moser.

Jižní Ural, odkud pochází ultraluxusní med z nabídky firmy The Lacrima Limited.