Další hypotézy ke vzniku melecitózy

Bruno Sopko

7/2024, strana 2

Melecitóza hýbe čelařským světem. Proto vám nabízíme již nyní článek z Moderního včelaře 8.Teorie vzniku melecitózy se v některých bodech liší podle zjištění jednotlivých vědců. Není proto od věci rešeršovat alespoň část těchto hypotéz.

Melecitóza je jedním z trisacharidů, které mohou vzniknout z trisacharidu raffinózy1 pomocí enzymů levansacharózového systému, který produkují bakterie v zažívacím traktu mšic.1, 2

Raffinóza je sacharid produkovaný rostlinami jako obrana proti stresu, a to jak environmentálního (sucho a podobně), tak jako odpověď na napadení mšicemi.3 Navíc je zajímavé, že mšice se dostávají na místo díky pomoci mravenců, kteří dávají přednost mšicím produkujícím melecitózu, kterou mravenci umí trávit.4 Takže mravenci si „vyšlechtili“ mšice, jež mají symbiotické bakterie produkující melecitózu. Mravenci tyto mšice přenesou na cílové rostliny. Rostliny se začnou bránit a produkovat raffinózu. Mšice sají a část raffinózy přemění na melecitózu, kterou mravenci sbírají jako zásobu vysoce energetické potravy (melecitóza je stabilní). Nadbytek bohužel sesbírají včely.

 

Literatura:

1.      Fenigold D. S., Avigad G., Hestrin S.  Enzymatic synthesis and reactions of a sucrose isomer α-d-galactopyranosyl-β-d-fructofuranoside. Journal of Biological Chemistry, 1957, 224 (1), s. 295–307.

2.      Tanaka T. et al. Structures of heterooligosaccharides synthesized by levansucrase. J Biochem, 1981, 90 (2), s. 521–526.

3.      Yan S. et al. Raffinose Family Oligosaccharides: Crucial Regulators of Plant Development and Stress Responses. Critical Reviews in Plant Sciences, 2022. 41(4): p. 286–303.

4.      Fischer M. K., Shingleton A. W. Host plant and ants influence the honeydew sugar composition of aphids. Functional Ecology, 2001. 15 (4), s. 544–550.

Zborcené a částečně vytočené melecitózní plásty se světlým dílem z radiálního medometu. Foto Petr Texl