Nový Knín je městskou památkovou rezervací. Proč se budova historické včelařské školy neopravuje?
Dům vlastní fyzické osoby, sourozenci, kteří jsou spolu bohužel ve válečném stavu, což znamená, že se s nimi nedá dohodnout. Oba je znám od dětství, ale to nepomáhá. Vždycky to skončí patem. Před rokem, kdy už dovnitř začalo masivně pršet, jsme je alespoň přinutili, aby alespoň trochu opravili střechu. Už jsme je vyzývali přes památkáře a přes stavební úřad, ale na malém městě se snažíme sankcím co nejvíce vyhýbat.
Mohla by dům koupit obec?
Můj bratr, který je umělecky založený, mě každých čtrnáct dní tlačí, že s tím musíme něco dělat a že by bylo nejlepší, kdybychom dům koupili jako obec. Asi by to bylo řešení, kdyby se nám podařilo přesvědčit současné majitele. Je tu ale ještě jedna věc. Pokud chci něco opravovat, musím mít pro budovu nějaká budoucí využití. Ano, zachování památky je důležité, ale kdybychom pak pro ni neměli žádné využití, byly by to vyhozené peníze.
Využití by se nabízelo. Uvažovali jste o zřízení včelařského muzea?
Ano, malé muzeum, to by se nabízelo. Úzce spolupracujeme se starostou nedalekého Chotilska, který již léta provozuje muzeum Středního Povltaví. Muzeum se zaměřuje na historii, zemědělství a včelařství, takže by se v jeho depozitáři určitě našly exponáty i pro nás.
Škola tu koncem 18. století fungovala jen krátce, předpokládám, že žádné připomínky nejslavnější doby této budovy se už nezachovaly?
To ne, je to klasické venkovské stavení, ale jedná se o jednu z nejhezčích budov v Kníně. Paradoxně jsme teď rádi, že dům zarůstá stromy a keři. Jeho stav je skutečně hanebný.
První včelařská škola v Čechách byla mezi včelaři vždy pojmem. Nezdá se vám, že povědomí o slavné historii Nového Knína v poslední době trochu klesá?
Ano, řekl bych, že to trochu zapadlo. Pamatuji si na rok 1976, když se slavilo 200 let od založení školy. Můj tatínek byl tehdy předsedou místní včelařské organizace a můžu vám říci: Kam se hrabou dnešní městské slavnosti! Z celých Čech sem tehdy jezdily včelařské zájezdy a táta nás použil jako průvodce. Přijel autobus a my jsme hosty vedli do bývalé včelařské školy.
Dnes byste asi dům před delegacemi spíš schovávali.
Tehdy ta budova byla v podstatně lepším stavu, protože ještě byla obydlená.
Uvědomují si výjimečnost této budovy alespoň knínští včelaři?
Jak kteří. Zrovna nedávno jsem se rozčílil na výroční schůzi ČSV, kde jsme otázku řešili. Jeden člen pronesl: Tak to zbourejte, vždyť je to překážka v dopravě. To je sice pravda, ale Nový Knín je historické městečko a takovýchto překážek je tu víc. A já říkám, zaplať pánbůh za ně, alespoň nepotřebujeme retardéry.
Jan Hallmann, který v roce 1776 nastoupil jako první učitel, omlouval své nezdary tvrzením, že povětrnostní podmínky v okolí Nového Knína jsou pro chov včel nevhodné. Co vy na to?
Nový Knín má nadmořskou výšku přes 400 metrů nad mořem a žádná drsná krajina tu není. V Kníně a okolí je včelařství velice rozšířené. Máme tu i jednoho včelaře, který jede ve velkém.
Jaká tu obvykle bývá snůška?
Bohužel, nebo vlastně bohudík, je blízké okolí Knína většinou dost zatravněné, takže nemáme blízko řepková pole. On ten řepkový med je stejně spíš na kvantitu než na kvalitu. Lesní med většinou nemáme.
Letos asi nic moc, že?
Letos jsem naštěstí podchytil tu první vlnu. Přezimoval jsem jenom se čtyřmi včelstvy, ze kterých jsem měl na konci května 55 kilo. Na tu letošní bídu to bylo dobré. Ještě na začátku června to vypadalo slibně a já narychlo koncem června vytočil 11 kilo. Třetí snůška už nebyla. Ale, jak jsem říkal, já jsem malý včelař. Včelařím ze dvou důvodů. Jednak proto, že včelí produkty máme rádi celá rodina, a taky proto, že všechno zařízení jsem podědil po tatínkovi.
Pár úlů by se někdy v budoucnu mohlo vyjímat i v zahradě opravené včelařské školy, tak jak si to přála Marie Terezie.
Určitě. Včelařské muzeum by mohlo do Knína přitáhnout další turisty. Dohromady s naším muzeem zlata by to byl ideální soubor.
Současnost domu v lokalitě na Salaši je neradostná, příliš slavná ale nebyla ani jeho minulost. První včelařská škola v Čechách fungovala jen velice krátce a ani výběr prvního a zároveň posledního učitele se příliš nezdařil.
Založení včelařské školy v Novém Kníně souviselo s reformami, kterými se Marie Terezie snažila udržet krok s vyspělejším Pruskem. „My, Marie Terezie, z boží milosti ovdovělá císařovna římská, královna uherská, česká atd., všechny své poddané vyrozumívám, že stavové naši, uznávajíce naši mateřskou péči o dobro všech našich poddaných, postihujíce dále veškery pro zemi důležité poměry v hospodaření, tak i majíce na zřeteli naši starost o zlepšení chovu včeliček, sami našemu úmyslu vstříc přicházejíce, dle příkladu našeho markrabství moravského a arciknížectví rakouského, Jana Hallmanna za učitele chovu a držení včeliček pod stavovskou odměnou přijali, jej pak v královském zlatohorním městě Novém Kníně (v kraji berounském) jako v kraji polohou i pastvou nejpříhodnějším včelám, trvale usadili, aby tu včelín založil a jednoho každého dle přání zdarma ihned na místě prakticky i teoreticky o řádném chovu včel poučil. Jelikož vše připraveno jest, může učitel Hallmann v tomto roce počátkem měsíce července s vyučováním počíti a doufáme, že následkem této péče všichni poddaní, zvláště zemědělci, příležitosti této s radostí se chopí, poněvadž známo, že med do domácnosti užitek přináší,“ stálo v patentu vydaném 30. srpna 1776.
Přes dobrou snahu byl výběr učitele, ale i místa pro zřízení školy, celkem nešťastný. Původně zakoupený domek stavovský č. p. 161 v Kostelní ulici byl svým umístěním pro školu nevhodný. Později byl zakoupen dům č. p. 9 na Salaši, se zahradou a dvaceti včelstvy. Jan Hallmann byl sice odborník, odchovanec Janschův, neznal ale český jazyk. Přesto byl učitelem jmenován a shora uvedeným patentem byla škola otevřena. Škola byla zemská a Hallmannovi byla dána zemskými stavy volná ruka. Spočítáme-li výdaje, 824 zl. za budovu, 783 zl. za přestavbu, 414 zl.za úly a nářadí, 500 zl. na zařízení knihovny, dostaneme částku 2521 zl., pro tuto dobu základní kapitál, který nedostaly jiné, tehdy důležité školy.
Škola byla přístupna všem zájemcům. Ačkoliv žákům poskytovala velké výhody, neměl Hallmann dva roky ani jediného žáka. On sám neměl také pražádný zájem na zahájení vyučování na zdejší škole. Dva roky dostával Hallmann plat a až teprve v roce 1778 byl předvolán, aby provedl vyúčtování a podal zprávu o vyučování na škole. On sám mohl těžko obhájit svoji nečinnost. Uváděl, že povětrnostní podmínky v okolí Nového Knína jsou pro chov včel nevhodné.
Vzhledem k vynaložení značných finančních prostředků na tuto školu, která nevykazovala žádnou činnost, byl s Hallmannem uzavřen kompromis. Hallmannovi byl krácen plat, byl mu ale ponechán byt, včelstva a nářadí s podmínkou, že rozšíří stávající počet včelstev během šesti let na 100. Každý půl rok bude podávat hlášení o počtu žáků na zdejší škole a zprávu, jak pokračuje rozmnožování včelstev.
V archivech nenacházíme žádné zprávy o počtu žáků této školy až do roku 1779. Teprve v roce 1780 získala škola prvého a zároveň posledního žáka a absolventa… Byl jím cukrář Procházka z Kutné Hory. Tento žák předčil brzy svými vědomostmi svého učitele a složil předepsané ústní i písemné zkoušky včetně včelařského praktika.
Nástupce Marie Terezie, Josef II., zrušil v celém Rakousku všechny včelařské školy a zakázal zřizování nových. Minimálně v případě té knínské se to jeví jako správný krok. Učitel Hallmann podle dochované kroniky zůstal v Novém Kníně, kde také údajně v roce 1783 zemřel. Pan Zeman, rolník z Libčic, praděd hospodářů Jaroslava a Antonína, psal ve svých záznamech, že koupil jeden špalek včel od Hallmanna valašského. Kam přišla ostatní včelstva a knihovna, se nikde písemně nedochovalo.