Obecná informace na úvod
Kyselina šťavelová1 byla objevena už v 18. století ve šťavelu kyselém (Oxalix acetosella)2 a po něm získala svůj název. Její soli se nacházejí v mnoha rostlinách. Ve větším množství dosahujícím až 80 mg/kg jsou v listech špenátu a rdesna. Tato kyselina je také obsažena ve značné míře v rebarboře, listech petržele a v dalších rostlinách.
V 19. století byla poprvé syntetizována z anorganických surovin. Dříve se používala například k bělení dřeva. V současnosti se kyselina šťavelová používá k různým účelům v analytické chemii a farmacii, mimo jiné se z ní vyrábějí veterinární preparáty na ošetřování včelstev proti varroóze.
Ani po 40 letech s varoózou nejsme chytřejší
Německý biolog a specialista v oblasti varroózy a patologie včel Dr. Wolfgang Ritter píše3: „Všechno začalo před 40 lety. V Rumunsku se objevil nový parazit včel. Obávali jsme se, že by se mohl dostat i do Německa. Teprve později vyšlo najevo, že se dál do Evropy parazit již přes různé kanály dostal a nepozorovaně se rozšířil. V té době o něm nikdo nic moc nevěděl. Z obrázků nebylo jasné, jak vlastně vypadá, jak je velký. Literatura? Žádná! Pak se našlo něco podobného roztoči na obrázcích v japonských skriptech. Nepochybně to byl roztoč Varroa!
Následovaly roky intenzivního výzkumu, testování široké škály technik a chemikálií, které ho měly utlumit. Kromě metod a účinných látek z dnešního pohledu dosti nevhodných zkoumali tehdy vědci přírodní látky, jako je kyselina mravenčí a tymol, ale také biotechnologické metody, jako je odstraňování trubčího plodu. Kromě toho se zjistilo, že dospělou včelu roztoč nepoškozuje přímo, ale svým parazitováním v plodové buňce.
Dalším důležitým zjištěním bylo spojení mezi roztoči Varroa a viry. Rostoucí infekce a nežádoucí selekce roztočů opakovanou léčbou situaci dramaticky zhoršily. Pokud včelstvo tehdy přežilo 10 000 roztočů, dnes nepřežije něco málo přes 2 000. Léčebné zásahy proto musí být častější. Původně postačovala léčba v zimě. Nyní jsme se dostali k celoroční koncepci léčení (viz graf 1).“
Kyselina šťavelová je v léčbě varroózy známa už dlouho. Ve východní Evropě a Asii se používá od poloviny 80. let 20. století. V polovině 90. let se tuto léčbu rozhodli systematicky rozvíjet různí vědci v Německu, Itálii a Švýcarsku.
Výhody kyseliny šťavelové
· Nezávislost na teplotě: Kyselina šťavelová je nejvšestrannější látkou, kterou proti roztoči Varroa máme, což dokládají tři možné způsoby aplikace. Proto se kyselina šťavelová nepoužívá pouze v evropských zemích od Středomoří po Skandinávii, ale po celém světě. Její aplikace nezávisí na teplotě jako u kyseliny mravenčí nebo tymolu.
· Žádná rezidua: Hlavní motivací bylo nalézt alternativy léčiv bez reziduí, aby se zachovala kvalita včelích produktů, zejména medu. Kyselina šťavelová je k tomu ideální. Přirozeně se vyskytuje v mnoha medech a jiných potravinách. Studie z Centra pro výzkum včel v Liebefeldu u Bernu ve Švýcarsku5 ukázaly, že obsah kyseliny šťavelové se v jarním medu nezvyšuje, pokud byla použita v zimě a pokud bylo ošetření provedeno správně. Co však znamená správně? Při správném použití je kyselina šťavelová velmi účinná a bezpečná pro včely i včelaře. Jaké metody pro její podávání včelám existují a které jsou povolené? Ošetření se děje třemi možnými způsoby: pokapem, aerosolem, sublimací6.
Pokap – metoda, která se etablovala jako první
Metodu pokapu vyvinul v Itálii v polovině 90. let ve Včelařském institutu v Boloni Dr. Antonio Nanetti. O něco později prováděli evropští vědci v rámci „skupiny Varroa“ experimenty s cílem přizpůsobit ji rozličným podmínkám v různých zemích. Existovaly totiž výhrady ke koncentraci používané v Itálii, která byla cca 2x vyšší, než se dnes používá v Německu. Vědci v severských zemích se navíc obávali, že krutější zima v takové vysoké koncentraci zhorší toleranci ke kyselině šťavelové. Proto se v Německu používá 3,5% koncentrace. Metoda pokapu si v Německu rychle našla mnoho příznivců a byla schválena jako první metoda pro zimní ošetření kyselinou šťavelovou.
Postřik (sprej)/aerosol – teprve krátce dostupná metoda
Metoda postřiku existuje již dlouhou dobu. Ve Švýcarsku byla schválena v roce 1995, ale u nás a v Německu až v roce 2017 (Oxuvar 5,7%).
Rozsáhlé pokusy s touto metodou prováděl od roku 1994 Thomas Radetzki ve výcvikové a experimentální včelnici ve Fischermühle7 v Německu v podhůří Černého lesa (Schwarzwald). Tato metoda se ukázala jako účinná a včelami dobře tolerovaná.
Přesto k ní existují výhrady. Pracnost této metody je totiž docela velká. Každý plást se musí ze včelstva vytáhnout samostatně jeden po druhém a včelař je musí sprejovat velmi rovnoměrně. V zimě proto mají mnozí včelaři pocit, že je to pro včelstvo příliš rušivé. Pro hobby včelaře s několika včelstvy je tato metoda přijatelná. Jinak to ale vypadá u profesionálních včelařů s několika sty včelstev. Proto se tato metoda neuchytila v jižních zemích, jako je Itálie nebo Španělsko, kde působí mnoho profesionálních včelařů.
Odpar/sublimace – povolená i nepovolená metoda
Metoda sublimace kyseliny šťavelové je povolena v Rakousku a Švýcarsku, ale kvůli obavám o ochranu zdraví včelaře není povolena v Německu, ani u nás. Včelařské ústavy tam mají zásadní výhrady k bezpečnosti práce. Při každém ošetření přípravkem Varroxal nebo API-Bioxal je nutné dodržovat příslušná ochranná opatření. V případě sublimace se jedná o užití dýchací masky, ochranných brýlí a rukavic.
Chybějící schválení však nezabraňuje řadě včelařů používat sublimaci kyseliny šťavelové pro zimní ošetření. Nevěnovat dostatečnou nebo žádnou pozornost vlastní bezpečnosti ale může vést ke zdravotním problémům. To, že metoda není schválená, dále znamená, že pro sublimaci neexistují žádná jasná doporučení od včelařských autorit a ústavů, jak mají včelaři při její aplikaci postupovat.
Tato metoda je účinná a snesitelná pro včely pouze tehdy, pokud je použita správně. Na trhu jsou například některé sublimátory, které se příliš rychle zahřívají. Výsledkem je, že se kyselina šťavelová velmi rychle rozkládá a nedostane se ke včelám tam, kam by měla. To platí zejména pro mnoho po domácku vyráběných sublimátorů. Včelařský ústav v Liebefeldu na tento problém poukazoval již před mnoha lety. K jeho řešení by pomohlo mít legální alternativu a jasná doporučení. Dokud tomu tak není, včelaři, pokud metodu odpařování kyseliny šťavelové používají, porušují vyhlášku o veterinárních léčivých přípravcích a vystavují se tím trestnímu stíhání. V České republice není samotná kyselina šťavelová ani jiné komerční balení kyseliny šťavelové na seznamu aktuálně registrovaných veterinárních léčivých přípravků pro aplikaci sublimací.
Princip fungování kyseliny šťavelové proti roztočům
Kyselina šťavelová a její soli neproniknou k plodu přes víčka, proto se účinek omezuje na roztoče parazitující na dospělých včelách v tzv. foretické fázi. Léčba proto musí probíhat u včelstev bez plodu. Roztok včely nekonzumují, nebo jen mírně. Kapek mimo včelí tělo se proto již nedotýkají.
Kyselina šťavelová se přenáší tělesným kontaktem mezi včelami na roztoče, kteří jsou citliví na kyselé prostředí. Část kyseliny proniká přes povrch včelího těla do jejího organismu, takže může být následně detekována v hemolymfě a trávicím traktu i po delším časovém období od ošetření. Účinek obvykle trvá tři týdny.
Vedlejší účinky
Pokud se provádí léčba pokapem roztokem kyseliny šťavelové, může být druhé ošetření pro včelstvo smrtelné. Roztok obsahující sacharózu, který je několik hodin starý, je pro včely a larvy toxický kvůli obsahu hydroxymethylfurfuralu (HMF). Proto je roztok určen k okamžitému použití. Skladovat lze pouze roztok připravený k použití bez obsahu sacharózy. Druhé ošetření lze u téže generace včel provést jen tehdy, pokud to výrobce přípravku výslovně dovoluje.
Princip fungování kyseliny šťavelové a rozdíly mezi metodami
Thomas Radetzki vysvětluje: „Pro období bez plodu se doporučují všechny tři způsoby: pokap, aerosol, sublimace. Na rozdíl od kyseliny mravenčí neproniká kyselina šťavelová přes víčka k plodu. Zasaženi jsou pouze roztoči na včelách ve své foretické fázi. Pokud by byl ve včelstvech plod, včelař by musel ošetřit včelstva několikrát během 12 dnů v intervalu tří až čtyř dnů, aby zamezil tomu, že se vylíhlí roztoči přestěhují zpět na plod. Ale pozor: při pokapu je opakování zakázáno.
Jak kyselina šťavelová působí na roztoče a jak je poškozuje, nebylo dosud zcela objasněno. V každém případě kyselina šťavelová působí jako kontaktní jed. Při všech léčebných metodách se ukládá na těle roztočů a včel. Účinek je pravděpodobně takový, že kyselina pronikne tenkou chitinovou vrstvou roztoče a poškodí jej. To také vysvětluje, proč aerosol a sublimace fungují lépe než pokap. Při sprejování a sublimaci je kyselina šťavelová distribuována prostřednictvím aerosolů po celém úlu a na všem se odráží jako jemná mlha. Voda se rychle odpařuje a zanechává na včelách a roztočích prachový film. Čím je jemnější, tím lépe. Při aerosolu by se proto měl používat co nejjemnější rozprašovač, aby se optimalizovala jeho účinnost.
Včely kyselinu šťavelovou tolerují lépe jako aerosol než velké kapky, které se tvoří při pokapu. Kapky z pokapu včely částečně z povrchu svého těla očistí a část jich pozřou. Výsledkem je, že se včelám poškodí žaludek. Pokud jsou včely předávkovány nebo pokapány podruhé, uhynou a včelstvo je masivně poškozeno. Při postřiku nebo sublimaci se naopak poškození včel nezjistilo ani po vícenásobném předávkování.“8
Kyselina šťavelová je v současné době jedinou přírodní látkou, kterou lze použít pro zimní ošetření. Důvodem je to, že funguje prostřednictvím kontaktu se včelami, které ji distribuují v úle.
Pokusy Dr. Nanettiho v Boloni ukázaly, že kyselina šťavelová je účinná proto, že je kyselá. Kyselá je však pouze tehdy, pokud je kapalná. Když zaschne, není již kyselá ani ta nejsilnější kyselina. Poté, když se kyselina šťavelová odpaří nebo nasprejuje, jsou její částice tak malé, že se ve vlhkém úlovém vzduchu rozpustí, a jsou kyselé. To je důvod, proč při pokapu vstupuje do hry cukr. Cukr váže vodu, v otevřené nádobě po chvíli zhrudkovatí, čehož využívají přípravky jako Oxuvar. Cukr v hotovém roztoku udrží kyselinu déle v tekutém stavu. Nemá to nic společného s faktem, že včely roztok konzumují. Kyselina šťavelová působí na roztoče kontaktně, tj. zvenku. Cukr činí roztok lepkavým, a proto ho včely v úlu snadněji roznáší. S účinností ošetření kyselinou šťavelovou nemá cukr nic společného.
Skladování roztoku kyseliny šťavelové
Kombinace cukru a kyseliny s sebou nese problém, a sice vznik hydroxymethylfurfuralu (HMF), který je pro včely jedovatý. Hotové roztoky kyseliny šťavelové je proto nutné rychle spotřebovat. Alternativou k cukru je glycerin používaný v přípravku Oxybee. Pokud je místo cukru použit glycerin, HMF se nevytvoří ani po delší době, proto lze tento produkt dlouhodobě skladovat.
V případě roztoků připravených k použití s cukrem, jako je VarroMed, existuje riziko tvorby HMF. Na rozdíl od zimního krmení jsou včely při ošetření VarroMedem vystaveny HMF krátce, nebo vůbec ne. Zatím nevíme, zda je HMF za těchto podmínek pro včely škodlivý.
Bez ohledu na to, jakým způsobem se kyselina šťavelová používá, je potřeba dodržovat doporučení včelařských ústavů a odborníků a dbát na příbalové informace. Jedině tak lze včelstvům bezpečně pomoci přežít zimu.
Zimní ošetření kyselinou šťavelovou
Jakmile jsou včely v zimě bez plodu, je možno provést ošetření kyselinou šťavelovou. Krok za krokem vysvětlíme, jak ji kapat do včelstva.9 Toto ošetření je rychlé, jednoduché a proti roztočům Varroa dobře funguje. Problém není ani s rezidui ve vosku a medu.
Včely musí být bez plodu
Kyselina šťavelová působí pouze na roztoče, kteří jsou na včelách. Roztoči v plodu však zůstanou ušetřeni. Proto musí být včelstva během léčby bez plodu. Pokud ve včelstvu ještě nějaký plod je, lze víčka z buněk odstranit odvíčkovací vidličkou. Včely by navíc měly sedět v úzkém zimním chomáči. Když se totiž dotýkají sebe navzájem, kyselina šťavelová se distribuuje rychleji a lépe funguje.
Včely jsou bez plodu tři týdny po prvních mrazech, obvykle od poloviny listopadu do konce prosince. Vhodné jsou teploty mezi 3 a 10 °C, kdy by včely neměly létat. Ideální je ošetřit včelstva ráno, protože právě tehdy sedí včely u sebe nejblíž.
Zásady správného pokapu
1. Roztok kyseliny šťavelové zahřát ve vodní lázni přibližně na 30° C. Cukr se tak lépe rozpouští a roztok je včelám příjemnější.
2. Do lahve přidat cukr a protřepávat, dokud se nerozpustí.
3. Pro dávkování kyseliny šťavelové počítat s cca 5 ml roztoku na každou obsazenou uličku mezi rámky. U slabých včelstev se sezením v méně než jednom nástavku je to cca 30 ml, u včelstev v jednom nástavku cca 40 ml, u silných včelstev ve více než dvou nástavcích cca 50 ml, což je však maximum. Víc než 50 ml by se kapat nemělo.
4. Správně kapat, tzn. aplikovat roztok kyseliny šťavelové pomocí stříkačky na obsazené uličky mezi plásty. Prodloužení injekční stříkačky hadičkou usnadní pokap chomáče, který sedí hlouběji. Roztok distribuovat pouze na včely, aplikace na rámky a vosk je zbytečná.
5. Pokapat každou uličku. V případě včelstev ve dvou nástavcích sejmout horní nástavek a postupně pokapat uličky v obou. V případě vysokých plástů vytáhnout jeden plást ven a ostatní plásty postupně jeden po druhém posouvat ke straně. Tak se lze snadněji dostat až ke včelám.
6. Pokap aplikovat pouze jednou. Příliš vysoká dávka nebo druhé ošetření včelstva oslabuje, následkem čehož mohou uhynout.
7. Roztok není vhodné skladovat. Dbát na datum použitelnosti kyseliny šťavelové uvedené na obalu. To však neplatí, pokud se do roztoku přidá cukr. Nepoužitý zbytek roztoku je nutné ihned zlikvidovat, protože po krátké době v něm vzniká pro včely jedovatý hydroxymethylfurfural.
8. Léčbu kyselinou šťavelovou ukončit nejpozději do konce kalendářního roku, jinak se v novém roce nesmí vytáčet med.
Rezidua
Kyselina šťavelová je přirozeně obsažena v medu, i když v malých množstvích (5–240 mg/kg). Její vysoké koncentrace (až 150 mg//kg) obsahuje zejména vřesový a medovicový med.
Při správném použití se žádné zbytky kyseliny šťavelové nad rámec jejího přirozeného obsahu v medu neprokázaly. Nařízení EU 37/2010 proto kyselinu šťavelovou uvádí ve skupině účinných látek, u nichž nemusí být stanovena maximální hodnota reziduí. Díky svým hydrofilním (ve vodě rozpustným) vlastnostem se při správné aplikaci nehromadí ve vosku.
Schválené metody a produkty kyseliny šťavelové10, 11, 12, 13, 14, 15
Není žádným tajemstvím, že mnoho včelařů aplikuje proti roztoči Varroa kyselinu šťavelovou sublimací. To je povolené v Rakousku a ve Švýcarsku, v Německu a České republice nikoliv. V Německu a u nás se může kyselina šťavelová aplikovat pouze pokapem nebo aerosolem. V Rakousku a Švýcarsku ji lze aplikovat také odparem (sublimací),
viz tabulka 1, 2.
Ochranné pomůcky při aplikaci kyseliny šťavelové
Kyselina šťavelová je žíravina. Proto by se neměla dostat ani na kůži, ani do očí. Povinné jsou rukavice odolné proti kyselinám a ochranné brýle. Včelař by měl mít s sebou také kbelík s vodou, aby mohl eventuální potřísnění kyselinou rychle smýt.
Kyselina šťavelová je při vdechnutí pro člověka extrémně škodlivá. Proto je nutné používat vhodnou ochranu dýchacího ústrojí (respirátor FFP3).
Otázka použití kyseliny šťavelové v létě
V rámci evropských inovačních partnerství pro zemědělskou produktivitu a udržitelnost (projekt EIP-AGRI-Practice-Research-Bees) se v terénním pokusu v Hessensku porovnávala časová náročnost a uživatelská přívětivost ošetření kyselinou šťavelovou po letní přestávce v plodování dosaženém klíckováním matky.16
Bez kontroly výskytu roztočů většina včelstev nepřežije. Doporučené letní ošetření kyselinou mravenčí však bývá spojené s aplikačními potížemi. Při vysokých teplotách se kyselina mravenčí odpařuje příliš rychle – což se bude v průběhu globálního oteplování objevovat stále častěji – a poškozuje včely. V nejhorším případě uhyne matka. Kyselina šťavelová je šetrnější alternativou. Avšak nepronikne k roztočům parazitujícím na plodu pod víčkem buňky. Je proto nutné, aby ve včelstvu nebyly žádné zavíčkované plodové buňky, tj. aby všichni roztoči byli jen na dospělých včelách, kde je kyselina šťavelová zasáhne.
Toho lze v létě dosáhnout přestávkou v plodování tak, že se přibližně na 25 dní zaklíckuje matka. Zabrání se tak tomu, aby kladla vajíčka. Když se vylíhne veškerý plod, matka se vypustí a včelstvo se ošetří kyselinou šťavelovou. Matka pak obvykle pokračuje bez újmy v kladení.
Mezi včelaři se vášnivě diskutuje otázka: Postřik, pokap nebo sublimace, co je nejúčinnější? V Německu je zatím povolen pouze postřik a pokap, nikoli sublimace, protože panují oprávněné obavy o zdraví včelařů. Mnozí včelaři by ale odpar rádi praktikovali, protože si myslí, že tím ušetří čas a zlepší toleranci včel ve srovnání s aplikací kyseliny mravenčí.
Na tento problém se zaměřuje projekt EIP-AGRI, kdy pro něj zkušení včelaři poskytli cca 1 350 pokusných včelstev a v jeho rámci popisují své osobní zkušenosti z terénních pokusů.
V prvním roce projektu (2020) se v rozsáhlém terénním testu porovnávala účinnost a tolerance včel při aplikaci kyseliny šťavelové pokapem (Oxybee) a sublimací dvěma typy sublimátorů (Sublimox19, Varrox-Eddy20). Výsledky zatím nejsou k dispozici, budou zveřejněny po dokončení testů. Již nyní je známo srovnání času potřebného pro různé aplikační metody. Tyto informace jsou důležité v praxi pro komerční rozhodování profesionálních včelařů a pomáhají při poradenství jak profesionálům, tak hobby včelařům. Údaje zveřejnili zaměstnanci hessenského Včelařského institutu v Kirchheinu Dr. Anelly Brandt a Christian Dreher.
Doba potřebná k ošetření
Zúčastnění včelaři byli překvapeni, jak rychle lze matky zaklíckovat. Celkově to trvalo v průměru 5:52 minuty od otevření úlu, včetně hledání a zaklíckování matky, umístění klícky do plástu a opětovného uzavření úlu. Farmy, kde se standardně matky označují, zde měly jasnou výhodu. Označené matky byly nalezeny výrazně rychleji (v průměru ušetřený čas byl 1:13 min). Když byla včelstva ošetřena variantami kyseliny šťavelové, statistická vyhodnocení ukázala významné rozdíly v požadované době.
Pokap preparátem Oxybee (3:26 min) a sublimace kyseliny šťavelové zařízením Sublimox (2:18 min) byly výrazně rychlejší než sublimace pomocí Varrox Eddy (7:58 min).
Uživatelské zkušenosti
Aplikaci pokapem prostředkem Oxybee popsali všichni včelaři jako velmi rychlou, snadnou a nekomplikovanou metodu. Zvláště pozitivní bylo, že nebyla nutná žádná dýchací maska. Další výhoda spočívala v tom, že injekční stříkačku a roztok kyseliny šťavelové včelař snadno přenášel od včelstva ke včelstvu. Dávkování lze navíc snadno přizpůsobit velikosti včelstva. Včelaři proto považovali pokap za nejbezpečnější způsob.
Sublimox je vsunut přímo do česna pomocí malé rourky a dobře se hodí do jakéhokoliv typu úlu. Trubička se však relativně dost zahřála a bylo obtížné utěsnit česno, aby sublimát neunikal ven. Kromě toho se musí zařízení stále držet v ruce. Sublimace je velmi silná a náhlá, kdy sublimát kyseliny šťavelové vychází rychle ven neutěsněnými částmi úlu. Protože včelař musí držet zařízení ve vstupním otvoru, stojí ohnutý přímo v unikajícím sublimátu. To uživatelé shledali jako extrémně nepohodlné a z hlediska včelaře pravděpodobně nebezpečné. Závěr je, že sublimace probíhá sice velmi rychle, ale práce je poměrně složitá, je zapotřebí spousta materiálu i ochranných oděvů a riziko vystavení včelaře zdraví nebezpečnému sublimátu kyseliny šťavelové je vysoké.
Varrox-Eddy se zasouvá do česna. Vzhledem k tomu, že přední část přístroje je poměrně vysoká, nevešla se hned do každého úlu a včelaři museli nejprve upravit česna tak, aby se do nich Varrox-Eddy dal vložit. Na rozdíl od Sublimoxu, který používá tablety kyseliny šťavelové, Varrox-Eddy odpařuje práškovou kyselinu šťavelovou. Je to trochu těžkopádnější a prášek často odfoukl vítr. Významně delší dobu aplikace shledali včelaři jako za nevýhodu, kterou lze kompenzovat pouze paralelním použitím několika zařízení.
Po porovnání všech testovaných metod považují všichni účastníci pokusů pokap za jednoznačně nejlepší možnost ošetření a všichni proto chtějí v budoucnu přejít na tento způsob letní léčby.
Dávkování kyseliny šťavelové v létě
Pokud jde o účinnost proti roztočům, různé aplikace kyseliny šťavelové se neliší, je-li dávka správná, jak uvádí mezinárodní studie pod vedením Dr. R. Büchlera z roku 202017. Podle této práce pro ošetření po letní pauze v plodování nedostačuje dávka 5 ml Oxuvaru na jednu uličku, což je dávka doporučená pro zimní ošetření. Postačující účinnost měla mírně vyšší dávka 8 ml na obsazenou uličku, tj. přibližně 135 ml 2,5% čistého roztoku kyseliny šťavelové na silné včelstvo ve dvou nástavcích.
Tuto dávku Oxuvaru úspěšně používal během letních ošetření včelstev prováděných v rámci testů zmíněný Včelařský institut v Kirchhainu.
Na rozdíl od čistých produktů kyseliny šťavelové, jako je Oxuvar, obsahuje Oxybee také glycerin, který má zlepšit přilnavost roztoku kyseliny šťavelové k včelám. Zde postačí možná méně roztoku. To se v současné době zkoumá v testech účinnosti s Oxybee a Varrox -Eddy, kdy stále probíhají terénní pokusy.
Pozn.: Moderní včelař uveřejnil v čísle 8/2020, s. 36–37 článek Jiřího Danihlíka COLOSS: Roste obliba použití kyseliny šťavelové v létě21.
Literatura a odkazy:
1. https://cs.wikipedia.org/wiki/Kyselina_šťavelová
2. https://cs.wikipedia.org/wiki/Šťavel_kyselý
3. Bienen & Natur, Sonderheft 02/2019 – Varroa im Griff. s. 3
4. Ritter W. Gute imkerliche Praxis (Správná včelařská praxe), Ulmer Verlag, 2016, s. 176.
5. Institut für Bienengesundheit: https://www.bees.unibe.ch/
6. Garrido C. Oxalsäure – Behandlung: sicher, wirksam, rückstandfrei, Bienen & Natur 11/2020, s. 15, dostupné z:
7. Machová A., MACH P. Včelařit jinak. Moderní včelař 8/2021, s. 19.
8. Idee und Realisierung. Bienen & Natur. 11/2020, s. 18.
9. https://www.bienenundnatur.de/aktuelles/oxalsaeure-behandlung-bienen-im-winter-varroa/
12. https://aspregister.basg.gv.at/aspregister/faces/aspregister.jspx?_adf.ctrl-state=6heqmj6ei_4
14. Machová A., MACH P. Aktuální povolené varroacidy v Německu, Rakousku a Švýcarsku, Moderní včelař 4/2019, s. 24.
15. Machová A., MACH P. Aktuální varroacidy – jaká léčiva se smí používat v České republice, Moderní včelař ´5/2019, s. 30.
16. Träufeln und Verdampfen? Feldversuch in Hessen. Bienen & Natur 11/2020, s. 19.
17. Büchler R. et al. Summer brood interruption as Integrated management strategy for efficient Varroa control in Europe, Journal ofApicultural Research, 59, 5, s. 764–773. Dostupné z DOI: 10.1080 / 00218839.2020.1793278.
20. https://www.andermatt-biovet.de/de_bvi/varroxr-eddy.html
21. https://www.modernivcelar.eu/8098-coloss-roste-obliba-pouziti-kyseliny-stavelove-v-lete
