František Koukolík

2015/3/32

Včelí mozek upoutával velikány neurohistologie Camilla Golgiho a Ramona y Cajala (za výzkum, který vytvořil jeden z pilířů moderních neurověd, včetně výzkumu lidského mozku, dostali společně r. 1906 Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství). Včelí mozek upoutává dodnes. V jednom krychlovém milimetru se skrývá pouhých 960 000 nervových buněk. Jejich sítě dokáží zázraky, o nichž se tvůrcům umělé inteligence zatím jen zdá.

Včely jsou inteligentnější, než si většina z nás umí představit.

Například: včely se dokáží učit, naučenou látku si vybaví, umí třídit zrakové informace a mají druh jazyka. Včely rozlišují, zda je podnět stejný nebo odlišný od podnětu, s nímž se už seznámily. To, co se jednou naučily, dokáží bez dalšího učení zobecnit jak ve stejné doméně, tak přenést do odlišné domény.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit