Moderní včelař 3/2012

3/2012

Předplatné

Jak a kde získat Moderního včelaře.

Více info

E-shop

Moderního včelaře.

Do e-shopu

Editorial 3/2012

Zdeněk Klíma

2012/3/76

Milí čtenáři, píšu těchto pár řádků těsně před odjezdem na jednu z letošních letních včelařských škol, které PSNV již řadu let pořádá. Je to pro malou skupinku nás, kteří na těchto školách vyučují, několik náročných týdnů.

číst článek


Blatenská škola přivítala zahraniční návštěvu

- redakce

2012/3/76

Slečna Cassiopée Vienne, dcera francouzského chovatele a distributora matek kavkazského plemene (Apis mellifera caucasia) a studentka Karlovy univerzity, navštívila prvního května včelařskou školu v Blatné, kde se zúčastnila praktické výuky přelarvování a chovu matek.

číst článek


Včelaři sobě 2012/3

Jan Vondrák

2012/3/77

Proč se podle Vás včelaři říká včelař a ne medař? A poznáte na svých včelách, kdy jsou šťastné?

Na tyto otázky odpovídají naši i zahraniční včelaři.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře. Objednávka zde nebo v tištěném podobě ve vybraných prodejnách tisku.


Přečetli jsme pro vás 3/2012

Jakub Dolínek

2012/3/78

Na světě žije cca 7 miliard obyvatel, z toho je zhruba 16 milionů Čechů a Slováků. Což odpovídá 0,23 %. Celosvětový počet včelařů se mi dohledat nepodařilo, ale podíl Čechů a Slováků na něm bude s vysokou pravděpodobností podobný – tedy mizivý. Nemá jistě cenu mazat si med kolem úst a tvářit se, že i přes malou početnost jsme středem včelařského světa. Právě naopak – ze zahraničí má smyl čerpat co nejvíce informací a po zvážení u nás cizí zkušenosti také zkoušet a zavádět. Tento princip je ověřen desítkami až stovkami let, kdy mladí lidé vyráželi do světa „na zkušenou“. Také v dnešní době již snad není vysokoškolák, který by část svého studia nestrávil na zahraniční univerzitě. Ale v době internetu a otevřených hranic jsou i jiné cesty, jak se ke zkušenostem ze zahraničí dostat. Po letech pročítání různých volně přístupných zahraničních stránek jsem se rozhodl i k dalšímu kroku – objednání předplatného American Bee Journalu. A protože spousta informací z něj mi přijde zajímavá, po dohodě s redakcí Moderního včelaře vám budeme přinášet krátké anotace vybraných článků. Pokud někoho z vás inspirují k obdobnému kroku, bude náš cíl – tedy zvýšenou informovaností zvyšovat nezávislost a přispívat k pokroku – splněn.

Podnětné čtení přeje Jakub Dolínek

www.vcelky.cz

číst článek


Kontrola varroózy v létě roku 2012

Zdeněk Klíma

2012/3/79

Když se deseti českých včelařů zeptáte, jaké ošetření v rámci tlumení varroózy v daném roce je nejdůležitější, asi tak osm, devět včelařů určitě řekne, že podzimní fumigace a aerosol. Není to ale pravda. Dá se samozřejmě říci, že všechna doporučovaná ošetření jsou stejně důležitá, protože tvoří jednotný celek. Pravdou však zůstává, že i přes pečlivé jarní ošetření mohou být včelstva při setkání nepříznivých faktorů nejvíce ohrožena právě v měsících červenec a srpen. Proč? Protože je to doba, kdy se ve včelstvech rodí tzv. zimní generace včel, které v rámci roku zaujímají speciální postavení včel dělnic – jsou to dlouhověké včely. Tato jejich dlouhověkost není ale v době soužití včel s kleštíkem včelím (Varroa destructor) vůbec samozřejmostí. Především doprovodná virová onemocnění, která tito roztoči na včely velmi často přenesou, jsou základem roztočení další spirály problémů. Celá tato kaskáda nakonec končí oslabením zimní generace včel, zkrácením délky života včel a jejich úhynem v podzimních či zimních měsících. Prozatím velmi málo včelařů ale při těchto úhynech ví, o co jde.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře. Objednávka zde nebo v tištěném podobě ve vybraných prodejnách tisku.


Orientační vyšetření hromadných směsných vzorků měli na mor

Jaroslav Bzdil

2012/3/81

Cílem tohoto článku je seznámit čtenáře s možnostmi dobrovolného vyšetření takzvaných hromadných směsných vzorků včelí měli pocházejících až ze 100 včelstev za účelem diagnostiky moru včelího plodu (MVP) mimo ochranná pásma stanovená v okolí ohnisek této nebezpečné nákazy včel.

 

Úvod

Připomeňme, že Metodika kontroly zdraví a nařízené vakcinace na rok 2012 vytvořená Státní veterinární správou České republiky v Praze (SVS ČR) ukládá povinnost všem včelařům vyšetřovat svá včelstva v ochranných pásmech moru včelího plodu (MVP). Tato vyšetření jsou v současné době proplácena ze státního rozpočtu. Kromě toho výše uvedená povinnost připadá také včelařům, kteří přesunují svá včelstva a kteří jsou producenty matek nebo oddělků. V těchto případech si vyšetření hradí chovatelé sami. Již v loňském roce po mnoha diskusích se včelaři a kolegy zabývajícími se touto problematikou vzešla iniciativa, která si klade za cíl postupně vyšetřit všechna včelstva na území celé České republiky za účelem zmapování výskytu nákazy i mimo oblasti a případy, ve kterých je toto vyšetření povinné. Za tímto účelem byla vypracována metodika, která byla předložena SVS ČR a Ministerstvu zemědělství České republiky (MZe ČR) a která by umožnila vyšetřit směsné vzorky měli od různých včelařů vytvořené z měli až 100 včelstev. Přestože vzbudila zájem dotčených orgánů, nebyla vzhledem k současné krizové situaci státního rozpočtu oficiálně přijata, a proto si ji dovolujeme nabídnout široké včelařské veřejnosti s tím, že by si včelařské organizace náklady na vyšetření hradily samy.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře. Objednávka zde nebo v tištěném podobě ve vybraných prodejnách tisku.


Genetické zdroje ...možná se někdo zmýlil

Lukáš Rytina

2012/3/83

Články o včele medonosné tmavé rozpoutaly v chovatelských kruzích velkou debatu. Přečtení reakce chovatelské komise v minulém čísle MV mne přimělo k prostudování materiálů Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů zvířat. Jsou volně přístupné na internetové adrese www. genetickezdroje.cz, zejména v pravém sloupci je možné stáhnout výroční zprávy. Účelem dotace na genetické zdroje je obecně podpora biodiverzity – genetické rozmanitosti tak, aby lidstvo nenávratně neztratilo cenné vlastnosti v genech původních druhů či plemen. Pokud jde o konkrétní český národní program v zemědělství, jsou v živočišné oblasti podporována původní plemena jako je např. česká červinka, přeštické prase nebo česká husa. A jsem překvapen, co lze ze státních peněz podporovat u včel.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře. Objednávka zde nebo v tištěném podobě ve vybraných prodejnách tisku.


Tipy pro kutily – medomety

- redakce

2012/3/84

Před vynálezem medometu se med z plástů lisoval, nechával vykapat nebo vyžvýkával. Medomet vynalezl Franz von Hruschka, voják, včelař a hoteliér v roce 1865. Traduje se, že k objevu pomohla náhoda – neteř Franze von Hruschky nesla domů med v košíčku, kterým tak vytrvale točila, až veškerý med vytekl. První medomety byly dřevěné, později kovové, pocínované nebo s ochranným nátěrem. V současnosti je tendence používat z hygienických důvodů medomety nerezové nebo s plastovým pláštěm a nerezovým košem. Hruschkovým vynálezem ale vývoj medometů neskončil a výsledky mnoha našich současníků dokazují, že je stále co objevovat. Níže přinášíme inspirativní námět na domácí výrobu levného medometu podle Jana Jindry.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře. Objednávka zde nebo v tištěném podobě ve vybraných prodejnách tisku.


Voskové písmo, aneb jak si včely stanovují plán rojení pro příští rok

Karel Jiruš

2012/3/86

Dlouho jsem přemýšlel, jestli napsat článek na toto téma. Psát článek na téma rojení je téměř písemná včelařská maturita před nejvyšší možnou komisí. Je těžké najít včelaře, který by nemohl dělat předsedu komise a v tomto neměl naprosto jasno. A ještě těžší je najít včelaře, kterému z úlů nelétají roje. I mně se to stává, a protože mám včely u lesa a nejsem u nich stále, je pro mě většina rojů ztracená. Nevzniká u mě tedy stav rozpolcenosti jako u některých včelařů, kteří sice přicházejí o snůšku, ale zase si doplňují stavy včelstev. I když proto mám ekonomicky negativní vztah k rojení, stále mě uchvacuje je pozorovat, když se mi poštěstí být u tohoto vrcholného okamžiku ve včelím životě. Takže emotivně mám nyní k rojení vztah spíše pozitivní. Tím předesílám, že pokud někdo očekává jednoznačný návod jak včelařit bez rojů, tak jej v tomto článku nedostane, a přiznávám to hned na začátku. Článek jsem psal tak, aby usnadnil začínajícím včelařům orientaci ve slepých uličkách, hlavně v mnohých článcích, které se rojení věnují a mnohdy řeší jako podstatnou a dostačující jen část tohoto velmi složitého procesu.

 Je to asi třicet let, kdy jsem se rozhodl včelařit, a jsem rád, že jsem se tehdy tak rozhodl, ale teprve po třiceti letech jsem nabyl nepřekonatelného dojmu, že mám k tomuto tématu co napsat, a to jen proto, že Walt Wright, který dle mého názoru trefil hřebík na hlavičku, popsal svůj objev příliš složitě.

 Už jako začátečník bez včel jsem o rojení četl ve všech knihách, které jsem nastudoval. Teoreticky mi to bylo jasné, jen jsem nechápal, proč se včelařům stále rojí včely. Proč si ti včelaři nepřečtou nějakou knihu jako já, a bylo by jim to jasné. Včas rozšiřovat, dostatečný prostor, nechovat rojivá včelstva, neodchovávat z rojových matečníků, vysoké dno, vysoký úl, vysoký nebo nízký rámek, nepřehřívat úly na sluníčku, dopřávat včelám dostatek stavby, měnit matky, chovat či naopak nechovat trubce, dělat oddělky. Doufám, že jsem nic nevynechal. Ale i když to vše budete dodržovat, tak přesto vám včely dopřejí nádhernou demonstraci síly přírody, kdy se vše vyhrne před úl a zaplní vzduch tak, že zčerná, a hučení zažene bázlivé a včelaře vytáhne z domu jistěji než hukot pětikilové snůšky. Ano, nechci zde předešlé rady vydávat za nefunkční, ale stále mi výše popsaná doporučení vycházela, jak jsme kdysi v hodinách počtů říkávali, jako „podmínky nutné, nikoli postačující“.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře. Objednávka zde nebo v tištěném podobě ve vybraných prodejnách tisku.


Chov matek a tvorba záložních včelstev jako jeden z chovatelských úkonů včelaře eliminující rojové nálady včelstev, při jejich záměrném pravidelném omlazování

Josef Křapka

2012/3/90

Víme, že rojení je přirozený způsob rozmnožování včelstev, a tudíž je v zájmu včelstev se rojit. Rovněž i příroda má z rojení včelstev užitek, protože opylovatelé anektují nové územní celky, a zabezpečují tak přežití a rozmnožování entomofilních (hmyzosnubných) rostlin. Včelař se však na tuto otázku dívá poněkud jinak. V minulosti včelaři rojové nálady ve včelstvech podporovali, protože rojení byl jediný známý způsob rozmnožování včelstev a též prodej rojů byl pro ně vítaným zdrojem příjmů. V současnosti se včelaři snaží rojení bránit, protože rojení snižuje jejich medné výnosy, a tím ochuzuje jejich rozpočet. Také lezení po stromech nebývá právě tím nejžádanějším koníčkem mnoha včelařů. Nemíním se zde zabývat všemi zákroky, které včelaři k omezení rojení prováděli a dosud mnohdy zbytečně a pracně provádějí. Omezím se pouze na ty, které mám ověřeny vlastní včelařskou praxí. Opatření proti rojení však nenazývám zákroky, nýbrž veškeré prováděné úkony jsou zapracovány do metodiky chovu, a tudíž je jejich provádění nenásilné a přirozené. Chov matek a záměrná tvorba mladých včelstev jako náhrady za nevyrojená včelstva do této metodiky patří. To již prezentoval ve své publikaci „Aučinlivé spravování včel pro lid obecný“ Josef Antonín Janiš.  

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře. Objednávka zde nebo v tištěném podobě ve vybraných prodejnách tisku.


Chov matek přenosem vajíček

Petr Sedláček

2012/3/93

Pro chov včelích matek se používá převážně přenesení maximálně půl až jednodenních larviček z ušlechtilého chovu do prefabrikované misky. Vyseknutí dna buňky i s vajíčkem a usazení do misky se příliš neujalo. Pokud se týká přenesení samotného vajíčka, vždy se tvrdilo a někde dosud tvrdí, že to nejde.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře. Objednávka zde nebo v tištěném podobě ve vybraných prodejnách tisku.


Duben–květen: období hojnosti, ale letos méně

- redakce

2012/3/94

Z POZOROVACÍCH STANIC

Tentokrát nám dopisovatelé zprostředkují ve svých příspěvcích a záznamech pozorování přírody a práce se včelstvy za období duben–květen. Toto období je pro sledování a vedení včelstev asi nejdůležitější. Můžeme zde hodně získat, ale také hodně pokazit. Je to období přirozeného množení včelstev (rojení) a racionálního množení (tvorba oddělků a odchov matek). Ne nadarmo kdysi Leoš Dvorský rozdělil včelařský rok na období „duben–květen–červen–zima“. Je to období hojnosti jak pro včely, tak pro včelaře. U včelaře to však předpokládá nebýt chamtivý a včelám neodebrat všechen med – jak praví Josef Volejník „ulizovat pouze smetanu“. Tato zásada platí letos dvojnásob – po vydatné snůšce na začátku května není příroda tolik štědrá. Pamatujte, že včelstva volně žijící v přírodě v létě přežívala a také zimovala na květovém medu!

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře. Objednávka zde nebo v tištěném podobě ve vybraných prodejnách tisku.


Hygienické chování – staré dílo včely odstraňují vykousáním

Antonín Přidal

2012/3/100

Samotné čištění lze pozorovat jen obtížně a nahodile. Cílem tohoto příspěvku je zdokumentovat hygienické chování včel při odstraňování přestárlého trubčího díla.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře. Objednávka zde nebo v tištěném podobě ve vybraných prodejnách tisku.


Biomonitoring životního prostředí pomocí včel a jejich produktů – část 1: rizikové prvky

Markéta Julinová

2012/3/102

V posledních desetiletích se významně zvýšil zájem o sledování (monitoring) kvality životního prostředí, které je v současnosti velmi významně ovlivněno lidskou činností. Do prostředí se dostává celá řada anorganických i organických látek, jako např. rizikové prvky, aromatické a polyaromatické nitrosloučeniny a uhlovodíky, pesticidy a další látky s různými fyzikálně-chemickými a toxikologickými vlastnostmi. Jejich osud a vzájemné interakce v jednotlivých složkách životního prostředí, především u nových typů škodlivin (např. moderní typy pesticidů), je často neznámý. Proto je studium přítomnosti, množství a pohybu škodlivých látek v prostředí významnou součástí hodnocení stavu životního prostředí.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře. Objednávka zde nebo v tištěném podobě ve vybraných prodejnách tisku.


Pro chuť, zdraví i pro včely VI.

Miroslava Novotná

2012/3/107

Dnes uzavřeme povídání o užitečných rostlinách z čeledi hluchavkovitých posledními zástupci, kteří jsou pro většinu včelařů neznámí, což je ovšem velká škoda.

Rostlina s půvabným názvem marulka (Calamintha) se dá pěstovat v trvalkových a bylinkových záhonech nebo jako součást přírodních zahrad. Prospívá na slunci, ale toleruje i polostín. Z druhů je to např. marulka lékařská (šantovitá) – Calamintha nepeta. Působí jako stimulant, tonikum a antiseptikum. Lze ji využít při léčbě kašle i při nadýmání. Čerstvé listy lze přiložit na pohmožděniny nebo při bodnutí hmyzem. Jako koření je známe hlavně v Toskánsku (do salátů, polévek, dušených i pečených mas). Růžovofialové květy poskytují včelám nektar i menší množství pylu. Výhodná je i dlouhá doba květu (VII.–IX.).

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře. Objednávka zde nebo v tištěném podobě ve vybraných prodejnách tisku.