Antonín Přidal

2024/5/8

Článek shrnuje poznatky o rojení včelsstev jako projevu rozmnožování sociálního hmyzu

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.

Antonín Přidal

2024/5/11

Seznam použité literatury k článku Biologie rojení.

číst článek

Antonín Přidal

2023/7/7

Setkání Asociace profesionálních včelařů v Praze na podzim 2022 se kromě jiných témat věnovalo problematice viróz. Redakce Moderního včelaře mě požádala, abych praktické souvztažnosti k tématu, které byly nejvíce diskutovány, formuloval pro čtenáře tohoto časopisu.

Foto: Foto Xolani90. CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=26406168

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.

Jan Musila, Antonín Přidal

2023/2/18

Nejvýznamnějším faktorem ovlivňujícím výnos medu je počasí. V deštivém a chladném počasí včely nemohou sbírat potravu, a tudíž medný výnos klesá. Jak ovlivnil průběh počasí snůšku v květnu 2022, dokumentujeme na průběhu teplot. Počasí je závislé rovněž na probíhající klimatické změně. Můžeme očekávat výkyvy podmínek klíčových pro hlavní snůšku častěji?

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.

Antonín Přidal

2021/7/10

Nejsou. A není divu, vždyť ani evoluce samotných druhů rodu Apis není jednoznačně objasněna. Existuje příliš mnoho mezer v souvislostech.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.

Antonín Přidal, Marian Hýbl

2021/8/12

Skladovatelnost vodného sacharózového roztoku s přídavkem kyseliny šťavelové k varroacidnímu ošetření včelstva je velmi diskutovanou problematikou a v této souvislosti se diskutuje o pro včely nejtoxičtějším hydroxymethylfurfuralu. V článku v tištěném nebo placeném elektronickém vydání Moderního včelaře se dozvíte, jak je to s uchováváním léčebného roztoku.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.

Antonín Přidal

2009/3/94

Matky se páří na trubčích shromáždištích s několika trubci. Udává se v průměru s 8–12 trubci. Tato páření má matka vykonat během několika minut při jen jednom snubním letu. Toliko teorie z učebnic. Tým včelařských výzkumníků z Německa a Jihoafrické republiky se pokusil o průzkum této problematiky pomocí analýzy genetické informace (Schlüns a kol., 2005). Zjistil přitom velmi cenné údaje důležité i pro chovatelskou praxi, jejichž vysvětlení je cílem a obsahem tohoto článku.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Antonín Přidal

2009/3/90

Přidávání a výměna matek jsou riskantní zootechnické operace. Existují desítky metod výměny a přidávání matek. Z fyziologického hlediska je třeba rozlišovat zootechnické úkony výměna a přidání matky. Výměna se provádí ve včelstvech, která svou matku mají a je třeba ji nahradit matkou jinou (mladou a s lepšími vlastnostmi apod.). Naopak přidání matky se provádí u včelstev, která svou matku nemají (včelstva osiřelá či nově vytvořená – oddělky a smetence). Rozhodujícím kritériem pro úspěšné přidání matky do včelstva (zejména „naostro“) je fyziologický stav přidávané matky a včelstva. Včelstvo nejspolehlivěji přijme matku právě za takového stavu, za jakého mu byla matka odebrána.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Antonín Přidal

2009/4/116

Nepřeberné množství rostlinných druhů vytváří stejně nepřeberné množství organických sloučenin, z nichž mnohé jsou velmi významné ve farmakologii a není příliš překvapivé, že některé z nich se nacházejí i v medu.Tam je jich ale zjištěno mnohem méně než v nektaru; jednak proto, že se nijak neprojevují ani na chuti ani na toxicitě medu, a také proto, že i včely se vyhýbají nektaru, který není vhodný ani pro ně.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Květoslav Čermák, Antonín Přidal

2009/6/171

V roce 2006 publikoval svoji disertační práci Dr. Mike Allsopp z Jihoafrické republiky. Výsledky jeho práce jsou přínosné a zejména hodnotné jsou jeho závěry pro praxi. Rozhodli jsme se proto zveřejnit alespoň překlad souhrnu jeho disertační práce. Posuďte sami, jak cenná jsou pozorování, která autor práce provedl v době šíření kleštíka včelího na jihu Afriky. Některé závěry budou jistě ještě podrobeny dalšímu zkoumání. Zřejmě nejcennější je prokázaný velmi rychlý nástup a upevnění varroatolerantních mechanismů v populaci včel, tzn. zvýšení frekvence výskytu genů odpovědných za varroatoleranci v populaci včel.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Antonín Přidal

2009/6/180

V rámci výuky Včelařství a jiných předmětů vyučovaných včelařským oddělením Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity posluchači připravují k zápočtu své seminární práce. Jejich obsahem je vždy přesně vymezené odborné téma s tím, že v závěru mohou učinit poznámku – glosu, kde se mohou více rozepsat k nejrůznějším podrobnostem v oboru a nebo s oborem souvisejícím. V této části často seminární práce ubírá na odbornosti a získává na lidskosti. To je také důvod, proč tu závěrečnou poznámku v seminářích posluchačům nabízím. Zajímavé je, že ne každý ji využije. Za léta výuky mi přišla k očím řada zajímavých názorů. Dva jsem vybral jako příklad, a sice názor posluchačky a posluchače.
Nejde mi o to poukazovat tím na konkrétní problém či dokonce šířit negativní náladu, ale z meziřádků lze vyčíst něco, co jistým způsobem dnešní dobu sužuje a pro zdravý vývoj společnosti není dobré. Nechci tím tedy poukazovat na problémy při kočování či vztahy včelařů, což samotné je zejména v prvním příspěvku zajímavé, nebo na vztahy mezi vlastníky a nájemníky půdy, ale na to, jak převrácené uvažování dnes lidé mají a nebo, jak mohou mladí vnímat starší zkušené včelaře. Pro mne jako učitele jsou mladí lidé těmi, kteří budou jednou o věcech rozhodovat. Jsou zásadním zdrojem pro budoucnost společnosti. Vše, co můžeme udělat pro vývoj v budoucnosti, je věnovat se výchově a vzdělávání mladých. Jejich postoje jsou pro mě jistou informací o tom, jak si budou chtít zařídit život oni a jak tedy bude vypadat společnost v budoucnu. Snažím se jim poskytovat co nejvíce informací, aby se mohli rozhodovat, a přitom jim co nejméně ukazovat, jakým směrem jít. Starší nechávají v mladších stopy. Měli bychom si to uvědomit. Povýšené chování k mladým je nevychovává.
Berte proto níže zveřejněné části seminárních prací se souhlasem jejich autorů a bez uvedení jejich jmen jako jistý podnět k zamyšlení nad tím, jak uvažují mladí (v prvním případě) a jak se mění uvažování lidí v druhé krátké zmínce.
Antonín Přidal
šéfredaktor
 

číst článek

Antonín Přidal

2009/6/184

Pan Ing. Tomáš Vrbovský z Horních Bojanovic zaslal do redakce Moderního včelaře zajímavý článek ze Včely moravské (roč. 69, rok 1935, č. 5, květen). Autorem článku je nám všem dobře známý Msgr. František Adamec, který údaje z článku převzal z polského časopisu Bartnika Wielkopolskiego. Je proto třeba brát tyto informace s velkou rezervou a pro praxi v takto surové podobě jako nepoužitelné, jak sám zmiňuje Fr. Adamec v závěru článku, který apeluje na výzkumníky, aby se věcí zabývali.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Antonín Přidal

2008/5/6

Článek je ke stažení v PDF v záložce Soubory.

číst článek

Antonín Přidal

2008/4/17

Článek je ke stažení v PDF v záložce Soubory.

číst článek

Antonín Přidal

2009/2/41

Vedení PSNV děkuje členům, kteří uhradili členské příspěvky za rok 2009 do konce března, jak určuje příspěvkový řád společnosti (viz odkaz „dokumenty“ na www.n-vcelari.cz). Zvláštní poděkování patří těm členům, kteří poukázali členský příspěvek v dobrovolné výši přesahující částku stanovenou (200,– Kč) a to někdy i několikanásobně. Příspěvky významným způsobem přispějí k dalšímu rozvoji činnosti společnosti. Všem členům, kteří byli v prodlení s platbou členských příspěvků k 1. 2. 2009, byla zaslána upomínka. Většina takto upomenutých členů řádně zaplatila. Další příspěvky zasílají členové ještě i v průběhu měsíce dubna. Žádáme všechny členy, kteří dosud na upomínku nereagovali, aby tak učinili bez zbytečného odkladu. V souvislosti s upomínkami vznikly mezi členy nejasnosti

číst článek

Antonín Přidal

2009/2/58

Základy včelařské fenologii položil Prof. Dr. Boleslav Tomšík. Můžeme z jeho závěrů těžit i dnes? K čemu a jak se používá včelařská fenologie? Víte, co jsou to včelařské bioklimatické oblasti? Jak vegetace ovlivňuje vývoj včelstev? Odpovědi na otázky najdete na stránkách Moderního včelaře.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Petr Texl, Antonín Přidal, PSNV-CZ Rada

2008/6/29

Článek je ke stažení v PDF v záložce Soubory.

číst článek

Antonín Přidal

2009/1/5

V lednu 2009 přijala Rada PSNV-CZ příspěvkový řád platný na rok 2009. Výše členských příspěvků zůstává nezměněna a činí 200,– Kč. Členský příspěvek dle příspěvkového řádu hradí členové do konce března každého roku dle stavu členů k 1. lednu kalendářního roku na číslo účtu PSNV-CZ 188792379/0300.

číst článek

Jiří Svoboda, Antonín Přidal

2012/2/42

Jak přesně výsledek vyšetření zimní měli odhaduje početnost přezimujících roztočů?

Bylo potvrzeno, že počet roztočů v zimní měli je zkreslován dodatečným spadem roztočů, kteří byli usmrceni varroacidy již v průběhu podletí a podzimu a při pádu na dno úlu byli zachyceni v prázdných buňkách níže položených souší.

číst článek

Antonín Přidal

2012/1/12

Pro většinu území České republiky se považuje za původní plemeno včely medonosné plemeno tmavé [1]. To bylo v šedesátých letech minulého století převodným křížením v rámci tehdejšího plemenářského programu nahrazeno kraňským plemenem [2]. K podobným postupům došlo před tím i jinde v Evropě [3]. Otázkou zůstává, jaké vlastnosti měly nahrazené populace a zda taková náhrada byla pro chovatele ze všech stran možných úhlů pohledu přínosná.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit