Vyhledávání článků Moderního včelaře

Vynulovat

Dánský systém tří kroků

Flemming Vejsnæs, Jiří Danihlík, Marie Šotolová

2019/1/26

           V loňském listopadu se konal na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci celodenní seminář shrnující monitoring zimních ztrát včelstev 2017/18 (COLOSS). Široký prostor pro své referáty dostal Flemming Vejsnæs. Jako nezávislý badatel, biolog a včelař pracuje pro Dánskou včelařskou asociaci. V minulém čísle Moderního včelaře jsme vás seznámili s jeho pohledem na dánské chovy včel. Dnes nabízíme názory na varroózu, která Dány trápí stejně jako nás.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře. Objednávka zde nebo v tištěném podobě ve vybraných prodejnách tisku.


Čtyři pohledy na kalendárium 3/2011

Martin Jůzek, František Texl, Karel Jiruš, Milan Bencúr

2011/3/83

Ani v době prázdnin a dovolených by včelaři neměli zapomínat na svá včelstva, neboť právě červenec a srpen je důležité období, které dává základ pro kondici včel­stev v dalším roce. Včelaři většinou v tomto období ještě sklízejí plody včelí práce – vytáčejí medy z pozdějších snůšek, monitorují včelstva z hlediska kleštíka včelího, případně aplikují varroacidy. V červenci a v srpnu je třeba také doplňovat zásoby. Co ale dělá úplný začátečník? Jak napsal Karel Jiruš: „Včelař, který nyní začíná úplně z ničeho má naprostý nedostatek všeho. Hlavně včel a díla.“ Začátečník tedy přivezl oddělek či usazený roj na stanoviště a přemýšlí, jak dopřát včelstvíčkům ty nejlepší podmínky, aby do zimy zesílily a vystavěly co nejvíce díla, do kterého uloží glycidové a pylové zásoby.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře. Objednávka zde nebo v tištěném podobě ve vybraných prodejnách tisku.


Čtyři pohledy na kalendárium 5/2011

Milan Bencúr, Martin Jůzek, Karel Jiruš, František Texl

2011/5/152

Celoroční včelaření pohledem čtyř přístupů, náhledů a možností

V listopadu a v prosinci se konvenční včelaři v ČR věnují likvidaci roztočů Varroa destructor třetí fumigací nebo pomocí vyvíječů aerosolu se snahou vymýtit parazita do teoretické nuly tak, aby dali prostor těm nejodolnějším a nejživotaschopnějším roztočům, kteří tuto chemoterapii přežijí. Ti se na jaře opět začnou rozmnožovat a závodit o to, zda jejich populace dokáže bez výraznějších tlumících zásahů během sezony dosáhnout takového počtu, aby v září nebo říjnu zdecimovala včelstvo. To je realita týkající se většiny včelstev v ČR. Naopak, asi dvacítka českých biovčelařů má v listopadu a prosinci hotovo. V zásadě zazimovala včelstvo jako za starých časů, kdy roztoč V. d. byl přítomen pouze ve své asijské domovině. Ale jednodušší to nemají, naopak! V sezoně museli sledovat spady, používat řadu z biologických a zootechnických metod k potlačování varroózy – optimálně aplikovat organické kyseliny, thymol, eukalyptol nebo kafr. Pokud se jim nepodařilo roztoče udržet na nízké hladině, mají možnost nápravy v tomto bezplodém období pomocí kyseliny šťavelové. Co dělají v listopadu a prosinci naši čtyři již známí včelaři – Milan Bencúr, Karel Jiruš, Martin Jůzek a František Texl?

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře. Objednávka zde nebo v tištěném podobě ve vybraných prodejnách tisku.


Hniloba včelího plodu se z měli nevyšetřuje!

Jiří Danihlík, Jaroslav Bzdil, Martin Pijáček

2016/1/20

V jarních měsících roku 2015 vyděsil české včelaře nález ohniska hniloby včelího plodu, která u nás nebyla diagnostikována po více než 20 let. O výskytu informovala veřejnost tisková zpráva vydaná Státní veterinární správou 28. srpna 2015, kterou pak převzala česká média. Hniloba včelího plodu je nebezpečné bakteriální onemocnění, mezi včelaři se množí dotazy, jak chorobu diagnostikovat na včelnici i jak se diagnóza provádí laboratorně. Protože se blíží nová sezóna i čas vyšetřování zimní měli na mor plodu, přinášíme odpovědi na nejčastější otázky.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře. Objednávka zde nebo v tištěném podobě ve vybraných prodejnách tisku.


Neonikotinoid thiakloprid ve včelstvech

Petra Urajová, Dalibor Kodrík, Václav Krištůfek

2019/5/18

Je to již rok, kdy v dubnu 2018 rozhodla Evropská unie zákazem tří insekticidů – neonikotinoidů chránit včely. Česko proti tomuto rozhodnutí tehdy hlasovalo. Přitom bylo používání těchto látek částečně zakázáno již v roce 2013. V článku otištěném v Moderním včelaři se dozvíte víc o vlivu tohoto prostředku na včely.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře. Objednávka zde nebo v tištěném podobě ve vybraných prodejnách tisku.


Hniloba včelího plodu – znovuobjevená infekce včelstev v České republice

Martin Kamler, Jan Tyl, Marta Nesvorná, Jan Hubert, Jiří Merta, Blanka Karešová, Dalibor Titěra

2016/6/16

Koncem loňských letních prázdnin informovala Státní veterinární správa (SVS) prostřednictvím tiskové zprávy širokou veřejnost o prokázání hniloby včelího plodu (HVP) po několika desetiletích. Protože se jedná o nebezpečnou bakteriální nemoc včelstev, byla rovněž informována a upozorněna včelařská veřejnost i s obrazovou dokumentací z nově prokázaných ohnisek HVP. V předloženém článku shrnujeme a diskutujeme dosavadní poznatky o HVP, popisujeme propuknutí nákazy na Trutnovsku, aktuální rozšíření původce HVP a možné řešení pro zvládání onemocnění ve včelařských provozech. Celý článek v tištěném Moderním včelaři 6/2016

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře. Objednávka zde nebo v tištěném podobě ve vybraných prodejnách tisku.


COLOSS: Výsledky na mapách aneb využití geoinformatiky pro analýzu získaných dat

Jiří Danihlík, Lucie Králová, Jan Brus

2017/12/22

Od roku 2013/14 monitorujeme v ČR ztráty včelstev s využitím jednotného a standardizovaného dotazníku, který vydává asociace COLOSS. Ze sesbíraných dat jsme vytvořili databázi, na jejímž základě můžeme sledovat ztráty včelstev, analyzovat jejich příčiny i sledovat trendy v českém včelařství. Nejdůležitější výsledky ročníku 2016/17 jsme publikovali v Moderním včelaři 7/2017. 

číst článek


Plemena včel a chráněná území ve Švýcarsku

Květoslav Čermák, Alena Machová, Peter Čermák

2017/3/41

S rostoucím poznáním, že původní lokálně přizpůsobené plemeno včel vykazuje proti hybridům a „přistěhovalcům“ výhody, nabývá na významu nutnost zajistit pro tato plemena chráněná území.

Od doby industrializace používá člověk intenzivně globální zdroje a zatěžuje přitom ekosystémy. Tím dlouhodobě ohrožujeme vlastní existenční základnu. Touto problematikou se zabývala Organizace spojených národů, a v prosinci 2013 vstoupila v platnost dohoda o biologické rozmanitosti. Švýcarsko ji ratifikovalo v roce 1994, což znamená, že i švýcarské kantony mají povinnost druhovou rozmanitost a ekosystémy zachovat a využívat "trvale udržitelně". Vedle mnoha jiných živočichů se to týká i domácích včelích plemen. Jaká je současnost? To se dozvíte v tištěném nebo elektronickém vydání březnového čísla časopisu Moderní včelař.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře. Objednávka zde nebo v tištěném podobě ve vybraných prodejnách tisku.


APIALGAPROTEIN – nové přírodní doplňkové krmivo pro včely

Martin Kobliha, Václav Krištůfek, Daibor Kodrík, Ondřej Prášil, Petra Urajová

2018/2/24

V současné době jsou včely pod vlivem řady stresujících faktorů, které mohou působit tzv. koktejlovým efektem, jehož výsledkem je uhynutí včelstva. Včely jsou stresovány varroózou spojenou s virózami, bakteriálními nemocemi (např. mor včelího plodu), nosematózou, pesticidy (rezidua i v pylu a glycidových zásobách), nedostatkem rozmanitosti pylu (monodieta), pozdním zásobním přikrmováním na zimní období, přezimováním pouze na cukerných zásobách, nepravidelnou obnovou starých plástů, nepřirozeným chovem mnoha včelstev na jednom stanovišti (vysoká koncentrace feromonů), kočováním se včelstvy a také nedostatečnými hygienickými opatřeními při chovu včel.

Jedním z klíčových faktorů zdravotního stavu včel je kvalitní přirozená potrava. 

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře. Objednávka zde nebo v tištěném podobě ve vybraných prodejnách tisku.


Rezidua veterinárních léčiv v medu

Martina Rejtharová, Jiří Bureš, Eva Pomezná

2018/1/40

Na stránkách tohoto časopisu jistě není potřeba připomínat, že med je přírodní sladká látka produkovaná včelami medonosnými. Přesná definice medu je dána Směrnicí Rady 2001/110/ES o medu. Tato směrnice také uvádí, že „med nesmí pokud možno obsahovat cizorodé organické nebo anorganické látky, které nepatří do jeho složení“. V článku se odborníci z Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, Brno věnují problematice reziduí antimikrobních veterinárních léčiv, které se mohou v medu vyskytnout. (Antimikrobika jsou léčivé látky, které působí proti mikroorganismům vyvolávajícím nakažlivá onemocnění.)

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře. Objednávka zde nebo v tištěném podobě ve vybraných prodejnách tisku.


Možnosti ochrany opylovatelů před účinky pesticidů aplikovaných do porostů olejnin

Jan Kazda, Aneta Bokšová, Martina Stejskalová, Jan Bartoška

2019/12/34

U olejnin se podobně jako u ostatních polních plodin provádí ochrana proti škodlivým organizmům v souladu s platnou legislativou podle zásad integrované ochrany rostlin. Vzhledem k výskytu škodlivých organizmů se pesticidy v olejninách aplikují i před květem nebo v průběhu květu. Vzhledem k tomu, že kvetoucí řepka nebo slunečnice jsou vysoce atraktivní pro včely a další opylovatele, zvyšuje se nebezpečí otravy opylovatelů právě při pěstování těchto plodin. Více o problému ve vztahu ke včelám v článku Jana Kazdy a kol., který naleznete v tištěném nebo placeném elektronickém Modernímvčelaři

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře. Objednávka zde nebo v tištěném podobě ve vybraných prodejnách tisku.


Med a zdraví

Vladimír Bencko, Emilie Myrvold, Petr Šíma

2018/4/38

Med je nejstarší známé sladidlo a byl a je stále používán také pro předpokládané léčebné účinky. K ošetřování ran a k zmírnění gastrointestinálních potíží jej běžně používali starověcí Egypťané, Asyřané, Řekové i Římané, a také Indové a Číňané. Byl rovněž aplikován i při léčbě dráždivého kašle, při ústní hygieně, a dokonce při nespavosti, nebo srdečních palpitacích a chudokrevnosti.

Tento článek uveřejnil časopis Praktický lékař 2017, roč. 97, č. 5, s. 195197. Děkujeme redakci Praktického lékaře a prof. V. Benckovi za souhlas s přetištěním.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře. Objednávka zde nebo v tištěném podobě ve vybraných prodejnách tisku.


Mohou být včely indikátorem pestrosti krajiny? I. část – Sledování hmotnosti včelstev

Lubomír Tichý, Peter Dundek, Lucie Růžičková, Stanislava Švédová

2018/11/38

Úlová váha se rychle stala součástí výbavy mnoha včelařů. My jsme se ji rozhodli využít jinak. Pomocí hmotnostních změn včelstev, monitoringu samotářských včel, analýzy medu a fenologických projevů rostlin v jarním období jsme zkusili posoudit charakter krajiny z hlediska její pestrosti a zastoupení pylodárných a nektarodárných druhů. Tento materiál vznikl jako součást jednoho z projektů mezinárodní soutěže The Quarry Life Award 2018, který každé dva roky organizuje společnost Českomoravský cement, a. s. V aktuálním článku Moderního včelaře 11/2018 a následujících pokračováních se s vámi podělíme o zajímavé výsledky, které jsme získali.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře. Objednávka zde nebo v tištěném podobě ve vybraných prodejnách tisku.


Mohou být včely indikátorem pestrosti krajiny?

Lubomír Tichý, Peter Dundek, Lucie Růžičková, Stanislava Švédová

2018/12/30

V minulém díle jsme se pokusili nepřímo charakterizovat krajinu pomocí úlové váhy. Vypovídá však aktivita včelstev také něco o potravních příležitostech jiných druhů opylovatelů? Na to se pokusíme alespoň zčásti odpovědět v tomto díle seriálu, který vznikl jako výsledek jednoho z projektů mezinárodní soutěže The Quarry Life Award 2018. Věnuje se  Hnízdní aktivitě samotářských včel. Čtěte v tištěném nebo elektronickém vydání Moderního včelaře.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře. Objednávka zde nebo v tištěném podobě ve vybraných prodejnách tisku.


Mohou být včely indikátorem pestrosti krajiny? IV. část. Jak podpořit umírající českou krajinu

Lubomír Tichý, Peter Dundek, Lucie Růžičková, Stanislava Švédová

2019/2/32

Je únor a venku by mělo stále ještě pořádně mrznout. My se totiž v posledním díle tohoto miniseriálu, který využívá výsledky jednoho z projektů čtvrtého ročníku mezinárodní soutěže The Quarry Life Award, vydáváme mezi včelaře „na velmi tenký led“. 

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře. Objednávka zde nebo v tištěném podobě ve vybraných prodejnách tisku.


Infestace včelstev Nosema spp. v průběhu roku v různých lokalitách

Pavel Durčanský, Jitka Rutkayová, Martin Kváč, Karel Beneš

2019/10/18

Nosemóza je celosvětově rozšířené onemocnění včel, které způsobují dvě mikrosporidie Nosema apis a Nosema ceranae. Cílem studie bylo popsat výskyt a promořenost Nosema spp. u vybraných včelstev v návaznosti na klimatické podmínky a stav včelstva.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře. Objednávka zde nebo v tištěném podobě ve vybraných prodejnách tisku.


Zvyšování odolnosti včelstev vůči stresu a chorobám pomocí nového probiotického přípravku

Dagmar Mudroňová, L. Cingeľová Maruščáková, K. Kuzyšinová, Juraj Toporčák

2019/11/36

V současnosti hlásí celý svět pokles počtu chovaných včelstev. Hovoří se o více příčinách takovýchto rozsáhlých ztrát. Zahrnují včelí patogeny (Varroa destructor, Acarapis woodi, Nosema spp., Paenibacillus larvae, včelí viry atd.), pesticidy, kontaminovanou vodu, používání antibiotik, špatnou výživu či nesprávný způsob včelaření2, 13. Hledejme cestu, co s tím.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře. Objednávka zde nebo v tištěném podobě ve vybraných prodejnách tisku.


Imunochemická diagnostika hniloby včelího plodu

Zdeněk Farka, Matěj Pastucha, Zuzana Mikušová, Petr Skládal

2019/12/23

Imunochemické metody jsou hojně rozšířeným přístupem pro detekci řady analytů v komplexních vzorcích. Jsou založeny na specificitě protilátek, glykoproteinů produkovaných imunitním systémem, které dokážou rozpoznat a navázat svůj cíl, antigen. Jedna z nich má posloužit k sestrojené detekčního přístroje na odhlaení hniloby včelího plodu.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře. Objednávka zde nebo v tištěném podobě ve vybraných prodejnách tisku.


Velká medová soutěž

Zdeňka Cutáková, Zdeněk Klíma

2015/5/6

Před rokem a půl se v Pracovní společnosti nástavkových včelařů probírali možnosti připomenutí výročí 150 let vynálezu medometu. Tehdy padla jasná volba na autentické prostory v brněnských Lužánkách. K možnosti uspořádat akci na stejném místě, kde v roce 1865 Franz Hruschka představil medomet, se později přidal nápad uspořádat medovou soutěž.

 

číst článek


Čtyři pohledy na kalendárium 2/2011

Milan Bencúr, Karel Jiruš, Martin Jůzek, František Texl

2011/2/49

Celoroční včelaření pohledem čtyř přístupů, náhledů a možností

Čtyři přístupy a náhledy na včelaření popisují projevy včelstev v nejbouřlivějších měsících včelařského roku – období května a června. Jedná se o poslední měsíce na vzrůstající populační křivce včelstva. Po tomto období, jehož konec koresponduje s letním slunovratem, populace včelstva pomalu klesá k zimní velikosti. V květnu a červnu včelstva enormně rostou, rozmnožují (rojí) se a shromažďují zásoby na zimu. Člověk, který se již mnoho desítek let snaží vče­lám porozumět a jejich energii využívat, v tomto období může hodně získat, ale také hodně ztratit a včelám uškodit. Zamysleme se nad jednotlivými příspěvky. Autoři včelaří z různých pohnutek a potřeb, mají nepřenositelné zkušenosti – proto jejich příspěvky Vás určitě budou inspirovat ve smyslu čeho se v tomto období vyvarovat, na co naopak neza­pomenout a jak včelstvům co nejméně uškodit. Když to vše zvládnete, včely Vás odmění: radostí, nahlédnutím do nitra svého světa, medem. Pořadí odměn necháme na Vás…

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře. Objednávka zde nebo v tištěném podobě ve vybraných prodejnách tisku.