Květoslav Čermák

2004/1/23

Pro usnadnění a urychlení stavby plástu i kvůli dosažení jejich dobré kvality dáváme včelám v době snůšky v rámcích mezistěny, tedy voskové desky s vylisovanými základy dělničích buněk.

Výrobců mezistěn u nás bylo a také v současnosti je několik. V kvalitě produkovaných mezistěn jsou zajisté rozdíly. S ní souvisí také otázka, zda velikost buněk v mezistěnách od různých výrobců odpovídá stavu v přírodě, tedy stavbě plástu včelami bez mezistěn.

číst článek

Květoslav Čermák

2007/6/22

Včelstvo chová trubce jen část roku a to v sezóně, příp. její část kdy je snůška. Odchov a držení trubců ve včelstvu jsou energeticky nákladné. Chovatel - včelař má možnost chov trubců včelami do značné míry regulovat vkládáním díla a mezistěn s dělničími buňkami. Vyvstává tedy otázka, do jaké míry a zda vůbec máme chov trubců omezovat. Zároveň bude zajisté užitečné osvětlit i souvislosti chovu trubců s dalšími projevy života včely medonosné a zootechnikou.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Květoslav Čermák, Leoš Dvorský, Jiří Přeslička

2007/2/26

Úvahy z dopisu pana Přesličky o výhodách úlových nízkonástavkových soustav Langstroth a Optimal. Máte k této problematice své vlastní názory či nejlépe pozorování a měření? Napište je a zašlete do redakce Moderního včelaře. Jejich zveřejnění bude diskusní formou na stránkách vašeho časopisu.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Květoslav Čermák

2007/5/27

Každý víme, že čas rojení včely medonosné spadá do období květen až červen, někdy začíná už koncem dubna. Někdy nás však včely překvapí rojem v období, kdy už jsou téměř připravené na zimování, tj. v srpnu až začátkem září. I v tomto roce jsem se dozvěděl o několika případech pozdních rojů. Je to normální, vzácné nebo výjimečné?

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Květoslav Čermák

2007/4/29

Ačkoliv se včely umí dobře orientovat, část se jich při návratu domů zalétne do jiného z úlů na našem včelíně či včelnici. Je to jev známý, i včely se mýlí a chybují. Zalétávání je o to vyšší, čím více včely mají ztížené podmínky k orientaci. Je ovšem otázka, jaké procento včel – cizinek může být v úlu a jak jejich určitý podíl ovlivní vlastnosti celého včelstva, jeho sílu, výkon.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Květoslav Čermák

2008/2/25

Ano, jde o tzv. trubčí shromaždiště a o trubce a matky, kteří se na nich páří. To je snad nejjednodušší možná odpověď. Ale podívejme se na téma podrobněji, hlavně z hlediska genetické skladby trubců a biologické funkce trubčích shromaždišť. Tím se navazuje na dnešní otázku o významu organizování tzv. oplozovacích okrsků, jejichž význam je snad pouze v případě zajištění převodného křížení.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Květoslav Čermák

2008/1/26

Občas se nám přihodí, že některé včelstvo výrazně změní svoje chování, i přesto, že má stále tutéž matku. Nejspíš si toho všimneme v bodavosti včelstva. Např. jeden rok je včelstvo mírné a v druhém roce je výrazně bodavější, rychle reaguje na každé naše vyrušení. Taková změna může nastat i v průběhu jedné sezóny. Obvyklým vysvětlení této změny je, že se líhnou včely po jiném trubci, tedy že vajíčka před tím byla oplozována spermatem jiného trubce a nyní spermatem dalšího trubce, který nese geny bodavosti. Toto vysvětlení se nabízí, jelikož je dobře známým faktem, že se matka páří s mnoha trubci (8 až 16, někdy i více), ovšem neodpovídá skutečnosti.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Květoslav Čermák

2007/1/26

V červencovém čísle American Bee Journal r. 2004 popisují Keffus aj. několikaletá pozorování varroatolerance dvou plemen včely medonosné, kraňského (A. m. carnica) a tellského (A. m. intermissa) v pokusu ve Francii. Je varroatolerance na dosah i pro naši populaci včely medonosné? Nejnovější výsledky z výzkumu vám populární formou přináší odborník Ing. Čermák.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Květoslav Čermák

2007/1/23

Genetika a plemenitba včely medonosné ze zajímavého pohledu šlechtitele praktika. Souvislosti mezi přírodním výběrem a záměrnou selekcí v chovu včel. Za co jsme vlastně odpovědní?

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Květoslav Čermák

2007/2/22

V kapitole věda a výzkum tentokrát nabízíme původní popularizované výsledky výzkumu Ing. Čermáka, který značnou část svého odborného života zasvětil problematice studiu činnosti včel ve snůšce. Zaměřil se přitom na dědivé faktory, které ovlivňují mednou užitkovost včelstev. Které to jsou najdete právě v tomto článku.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Květoslav Čermák

2016/2/30

Včelstvo má nespočet schopností a regulačních mechanismů, díky nimž se coby superorganismus vyrovnává s podmínkami prostředí, udržuje svoji reprodukční způsobilost (fitness), a tak může přežívat jako jednotlivec i jako druh včela medonosná (Apis mellifera). Řadu takových dovedností včely známe (orientaci, komunikaci, hospodaření s teplem, využívání zdrojů potravy…), některé spíše jen tušíme a hodně jich zůstává zatím nepoznaných. Jednou z funkcí včelstva je udržování potřebné teploty v úlu, zvl. v hnízdě, tedy v místech chovu a péče o plod. Teplota plodu nemá přesnou konstantní hodnotu, v malé míře kolísá. Jaká je v tom úloha včelstva a jak souvisí s vývojem či tlumením rozvoje některých včelích nemocí, vysvětluje článek v Moderním včelaři 2/2016.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Květoslav Čermák

2016/1/23

Včelstvo je složitý živý systém, v němž probíhají neustálé proměny. Platí to i ve vztahu ke kleštíkovitosti. Některé procesy se podařilo popsat a vyjádřit i řečí matematiky. Přinášíme několik příkladů, které mohou pomoci lépe porozumět vývoji varroózy ve včelstvu, zvláště změnám napadení dělničího a trubčího plodu v závislosti na počtu kleštíků nacházejících se mimo plod (foretických) a současně na různé síle včelstva a množství odchovávaného plodu. Článek v 1. čísle tištěného Moderního včelaře volně navazuje na text „Proč je více napaden kleštíkem trubčí plod“ (Moderní včelař č. 6/2015).

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Květoslav Čermák

2020/5/7

Snad každý včelař má ponětí o tom, že se včelí matky dají uměle osemenit neboli inseminovat. Od takových matek se běžně očekává, že vytvoří geneticky lepší včelstva a hlavně, že od nich odchované matky – dcery (resp. včelstva, jež vytvoří) budou o něco kvalitnější než matky ostatní. Ovšem neplatí to a nemůže platit pro každou inseminovanou matku. Chovatelé včel vcelku chápou, že v průměru mohou inseminované matky nést vyšší plemennou hodnotu. V tomto textu chci přiblížit některé souvislosti metody inseminace matek s otázkami včelařské praxe hlavně z pohledu obsáhlého tématu šlechtění včel.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.