Květoslav Čermák, Alena Machová, Peter Čermák

2017/3/41

S rostoucím poznáním, že původní lokálně přizpůsobené plemeno včel vykazuje proti hybridům a „přistěhovalcům“ výhody, nabývá na významu nutnost zajistit pro tato plemena chráněná území.

Od doby industrializace používá člověk intenzivně globální zdroje a zatěžuje přitom ekosystémy. Tím dlouhodobě ohrožujeme vlastní existenční základnu. Touto problematikou se zabývala Organizace spojených národů, a v prosinci 2013 vstoupila v platnost dohoda o biologické rozmanitosti. Švýcarsko ji ratifikovalo v roce 1994, což znamená, že i švýcarské kantony mají povinnost druhovou rozmanitost a ekosystémy zachovat a využívat "trvale udržitelně". Vedle mnoha jiných živočichů se to týká i domácích včelích plemen. Jaká je současnost? To se dozvíte v tištěném nebo elektronickém vydání březnového čísla časopisu Moderní včelař.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Květoslav Čermák

2017/3/0

V nabídce dánské firmy se včelařskými potřebami Swienty se objevila nová pomůcka „BeeGym“. Jejím účelem je podpořit či vyprovokovat tzv. grooming včel neboli hřebelcování, což je aktivní odstraňování kleštíků dělnicemi z povrchu jejich těla. Redakce Moderního včelaře mě požádala o vyjádření, nakolik může být tato pomůcka funkční a účinná.

Foto http://www.swienty.com/shop/vare.asp?side=0&vareid=115850

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Tatiana Čermáková

2016/2/10

Včely hrajú dôležitú úlohu hlavne v opeľovaní širokej škály plodín a divorastúcich rastlín. Viac ako 250 druhov kultúrne pestovaných plodín v krajinách EÚ je priamo závislých na opeľovateľoch, ktorými sú hlavne včely. Okrem opeľovania včely prispievajú aj priamo do potravinového reťazca produkciou medu, ale aj  iných potravinových doplnkov – včelieho peľu, propolisu, materskej kašičky.

Vzhľadom na význam včiel v ekosystéme i potravinovom reťazci a vzhľadom aj na iné služby, ktoré poskytujú ľuďom (napr. sociorelaxačná funkcia chovu včiel), je nevyhnutná ich ochrana.

Jedným z vážnych rizík ohrozenia včiel je používanie prípravkov na ochranu rastlín (POR). Nejnvější výsledky výzkumů v tištěném Moderním včelaři 2/2016.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Květoslav Čermák

2016/2/30

Včelstvo má nespočet schopností a regulačních mechanismů, díky nimž se coby superorganismus vyrovnává s podmínkami prostředí, udržuje svoji reprodukční způsobilost (fitness), a tak může přežívat jako jednotlivec i jako druh včela medonosná (Apis mellifera). Řadu takových dovedností včely známe (orientaci, komunikaci, hospodaření s teplem, využívání zdrojů potravy…), některé spíše jen tušíme a hodně jich zůstává zatím nepoznaných. Jednou z funkcí včelstva je udržování potřebné teploty v úlu, zvl. v hnízdě, tedy v místech chovu a péče o plod. Teplota plodu nemá přesnou konstantní hodnotu, v malé míře kolísá. Jaká je v tom úloha včelstva a jak souvisí s vývojem či tlumením rozvoje některých včelích nemocí, vysvětluje článek v Moderním včelaři 2/2016.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Květoslav Čermák

2014/3/16

Zákonitostmi vývoje populací živých organismů, tedy hlavně jejich strukturou a početností, se zabývá disciplína zvaná populační ekologie. Analyzuje vlivy, které vývoj populace ovlivňují. Její poznatky člověk může využít například při hledání vhodných opatření na regulaci populace škůdců. Je to rozvinutá disciplína a její metody se dají dobře využít i v našem oboru, například pro pochopení vývoje početnosti kleštíka včelího (Varroa destructor) ve včelstvu.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Květoslav Čermák

2014/1/6

Dne 6. ledna 2014 uplynulo 130 let od úmrtí objevitele principů dědičnosti Johanna Gregora Mendela. Mendel měl už v mládí velmi blízko ke včelaření a v době, kdy byl opatem Starobrněnského kláštera, také včelařil a zabýval se i měřeními a experimenty se včelami. Proto si zaslouží připomenutí jeho života a přínosu pro náš obor aspoň tímto krátkým článkem.

Mendel pocházel z německé rodiny z malé vesničky Heinzendorf (nyní Hynčice, součást obce Vražné na novojičínsku) v jižním Slezsku. Narodil se 20. 7. 1822. Johann měl dvě sestry, starší Veroniku a mladší Terezii. Ačkoliv rodina Mendelových měla malé hospodářství, žila skromně. Johann už na obecní škole v Hynčicích jevil zájem o přírodní nauky, toužil po vzdělání a chtěl se věnovat studiu. Nejprve navštěvoval piaristickou školu v Lipníku nad Bečvou (1833–1834) a poté gymnázium v Opavě (1834–1840). Rodiče mu hradili ubytování a poloviční stravu. Otec Anton se však v r. 1838 vážně zranil při práci pro vrchnost v lese a od té doby byl upoután na lůžko. Rodiče proto Johanna ve studiích nemohli dále podporovat. Jako jejich jediný syn měl převzít hospodářství. Rozhodl se ale pro pokračování ve studiu. Johann si musel v Opavě přivydělávat doučováním. Těžké fyzické a duševní vypětí ovšem u něho vyvolalo v r. 1839 vážnější onemocnění a studium na několik měsíců musel přerušit. Přesto studium úspěšně dokončil. Hospodářství Mendelových převzal Johannův švagr Alois Sturm, manžel Veroniky.

V r. 1840 se Johann přihlásil na Filozofický ústav při univerzitě v Olomouci, aby si dokončil středoškolské vzdělání potřebné před studiem na univerzitě. V Olomouci se musel učit česky, měl nedostatek financí. Ale nenašel tam práci a dostal se do ještě vážnější krize než v Opavě. Vrátil se tedy domů, kde zůstal zbytek roku. Další rok se na studia v Olomouci znovu přihlásil. Práci již našel a k tomu mu finančně pomohla tehdy třináctiletá sestra Terezie tak, že se zřekla části svého věna ve prospěch bratra.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Květoslav Čermák

2013/6/16

Nedávno mě na internetu zaujaly informace a zkušenosti několika chovatelů používajících odlišný způsob chovu včel, než je běžné, a údaje o vyšší odolnosti tak vedených včelstev proti chorobám, zvláště varroóze. Je to otázka nejvyšší naléhavosti v současném chovu včel. Tím odlišným způsobem chovu jsou některé prvky jejich vedení a podmínky pro život určené včelám námi lidmi, které jsou blíže k jejich přirozenosti, než je v konvenčních chovech včel. Jde o komplex faktorů, jako velikost dělničích buněk, rozteče plástů v hnízdě, jejich orientaci v hnízdě, vosk v díle bez reziduí léčiv a další.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Květoslav Čermák

2016/1/23

Včelstvo je složitý živý systém, v němž probíhají neustálé proměny. Platí to i ve vztahu ke kleštíkovitosti. Některé procesy se podařilo popsat a vyjádřit i řečí matematiky. Přinášíme několik příkladů, které mohou pomoci lépe porozumět vývoji varroózy ve včelstvu, zvláště změnám napadení dělničího a trubčího plodu v závislosti na počtu kleštíků nacházejících se mimo plod (foretických) a současně na různé síle včelstva a množství odchovávaného plodu. Článek v 1. čísle tištěného Moderního včelaře volně navazuje na text „Proč je více napaden kleštíkem trubčí plod“ (Moderní včelař č. 6/2015).

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Květoslav Čermák

2015/3/40

Letos uplynulo 150 let od přednášky, kterou řeholník Gregor Mendel z řádu Augustiniánů z kláštera na Starém Brně vyslovil na dvou schůzích Přírodovědného spolku, a to 8. února a 8. března 1865. Jaké byly další osudy tohoto objevu...

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Květoslav Čermák

2020/5/7

Snad každý včelař má ponětí o tom, že se včelí matky dají uměle osemenit neboli inseminovat. Od takových matek se běžně očekává, že vytvoří geneticky lepší včelstva a hlavně, že od nich odchované matky – dcery (resp. včelstva, jež vytvoří) budou o něco kvalitnější než matky ostatní. Ovšem neplatí to a nemůže platit pro každou inseminovanou matku. Chovatelé včel vcelku chápou, že v průměru mohou inseminované matky nést vyšší plemennou hodnotu. V tomto textu chci přiblížit některé souvislosti metody inseminace matek s otázkami včelařské praxe hlavně z pohledu obsáhlého tématu šlechtění včel.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.

Květoslav Čermák

2018/6/32

Daniel Weaver je mladším členem texaského rodu s dlouhou včelařskou tradicí. Weaverovi chovají několik tisíc včelstev. Po absolvování vysoké školy se Daniel v roce 1989 vrátil domů a přidal se k otci a jeho podnikání. V tu dobu jejich chovy včel začaly ohrožovat dvě vážné hrozby. Až tak vážné, že nevěděli, jestli rodinná včelařská tradice vůbec bude moci pokračovat. Včelstva se totiž v roce 1989 nakazila roztoči Varroa a o rok později do Texasu přešly z Mexika afrikanizované včely známé svojí agresivitou.

číst článek

Jan Havelka, Miroslav Křížek, Květoslav Čermák

2019/3/26

Účinné tlumení varroózy bez znalosti aktuální míry napadení včelstev kleštíkem svádí chovatele k zbytečně nadměrným aplikacím přípravků na tlumení nákazy. Vhodnějším přístupem je aplikace přípravků v minimální míře s ohledem na ochranu úlového prostředí a včelích produktů před cizorodými látkami. Dalším důvodem je odkrýt schopnosti včel parazitóze odolávat, směr, který se mezi pokrokovými včelaři začíná prakticky uplatňovat. Metod odhadu populace kleštíka ve včelstvu je víc. Jednou z přesnějších a prakticky poměrně snadných je tzv. smyv, při němž se v menším počtu včel odebraných ze včelstva pomocí zvoleného média oddělí foretické samičky od včel a obojí se zvlášť spočítá.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit