Moderní včelař 6/2011

6/2011

Předplatné

Jak a kde získat Moderního včelaře.

Více info

E-shop

Moderního včelaře.

Do e-shopu

Editorial 6/2011

Petr Texl

2011/6/164

Vážení čtenáři,

v příštím roce v březnu proběhne třetí sněm Pracovní společnosti nástavkových včelařů CZ, občanského sdružení, které aktivně působí na české včelařské scéně již od roku 2000. Sněmu budou v lednu předcházet programové konference, na kterých stávající rada předloží členům k diskuzi návrhy další činnosti na období do roku 2015. Co se nám podařilo? Děláme pro včelaře dost nebo je to málo?

číst článek


Lokomotivy a med?

Václav Jirka

2011/6/164

Myslíte si že lokomotivy a med nemohou jít dohromady?

číst článek


Po 18 letech opět denní studium včelařství v ČR

- redakce

2011/6/165

V Blatné ve Středním odborném učilišti se již druhým rokem vyučuje včelařství. První ročník nazvaný jako Jihočeská včelařská škola byl plně v režii PSNV-CZ. Od září 2011 je otevřena zkrácená 1,5letá dálková forma již akreditovaného oboru včelařství, kde výuku zajišťují lektoři PSNV-CZ. Studenti se scházejí ke konzultacím a odbornému výcviku vždy v pátek a sobotu jednou za měsíc. Je to škola se vším všudy: s teoretickou výukou, odborným výcvikem, laboratořemi, ale také se zkoušením, testy a známkováním. Přijímací řízení na dálkovou formu vedení učiliště překvapilo; přihlásilo se třikrát více uchazečů, než byla kapacita třídy. Proto není divu, že SOU Blatná přichází s další nabídkou pro školní rok 2012/2013: od září 2012 otvírá kromě dalšího cyklu dálkové zkrácené formy také akreditovaný obor 41-51-H/02 Včelař jako tříletý obor denního studia pro vycházející žáky základních škol.

číst článek


2011 – rok roztoče?

- redakce

2011/6/166

Moderní včelař se zeptal čtenářů a dopisovatelů z různých regionů, jak hodnotí rok 2011 z hlediska včelaření s roztočem Varroa destructor. Uplynulá sezona byla hojná – příroda poskytla dostatek sladiny, včelstvům se podařilo vyprodukovat nadprůměrné množství medu, dařilo se ale také vosám i roztočům. Úhyny včelstev kvůli varroóze se odhadují do jara na 10 až 30 %.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře. Objednávka zde nebo v tištěném podobě ve vybraných prodejnách tisku.


Co jsem vyslechla a řekla na Apimondii 2011

Soňa Dubná

2011/6/168

Letošní kongres Apimondie se konal na Jihoamerickém kontinentě v Argentině.

Tomuto setkání předcházela neméně zajímavá konference OIE (Světové organizace pro zdraví zvířat) ve dnech 19.–20. září, která byla tematicky zaměřena pouze na nemoci včel a měla komornější ráz. Některé z příspěvků se týkaly pouze monitorování různých druhů onemocnění včel v jednotlivých zemích, jako např. Tjeerd Blacquiére, který mapuje výskyt roztoče Varroa destructor v Nizozemsku. Podobně i Özge Toskar popsal výskyt varroózy v Turecku a její vliv na snižující se stavy včelstev. Další příspěvky na téma varroóza se týkaly hlavně výběru a chovu varroatolerantních včel (Alvarez Padilla ze Španělska), nebo vztahu Varroa destructor k virovým onemocněním (Pierre Giovanezzo z Kanady).

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře. Objednávka zde nebo v tištěném podobě ve vybraných prodejnách tisku.


Moje zkušenosti s citronovou šťávou v potlačování varroózy

Dominik Ptak

2011/6/169

Organické kyseliny v potírání varroózy jsou užívány souběžně s příchodem roztoče do Evropy. Výzkumy profesora N. Milanieho1 v roce 2000 ukázaly, že kyselina citronová má protivarroózní účinky, i když jsou o mnoho slabší než kyselina šťavelová. Proto se kyselina citronová nedostala do okruhu zájmu Evropské skupiny pro integrované potlačování varroózy (European Group for Integrated Varroa Control), která vypracovala vědecky podložené studie užití organických kyselin v boji proti varroóze2.

Avšak praktičtí včelaři aplikace kyseliny citronové proti varroóze zkoušet nepřestali. Na přelomu tohoto století byly vyrobeny v Rakousku dva produkty, jejichž hlavni složkou je kyselina citronová: Bienenwohl3 a Beevital Hive Clean4. Dalšími složkami tohoto produktu jsou kyselina šťavelová, propolis, éterické oleje a cukr. Tyto produkty získaly rychle uznání mezi včelaři a jsou užívány v mnoha zemích.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře. Objednávka zde nebo v tištěném podobě ve vybraných prodejnách tisku.


Varroadno II. generace

Karel Jiruš

2011/6/171

Jsou věci, na které jsme si všichni navykli a považujeme je za tak definitivní, že nikoho nenapadne přemýšlet o tom, zda jde věc udělat jinak a lépe.

Jako malé dítě jsem vyrůstal se zubní pastou, co měla malý uzávěr, který se mi ztrácel, když jsem koumal nad tím, jak se tou malou dírou pasta dostala dovnitř.

V té době v USA někdo úplně jiný zapřemýšlel nad něčím tak triviálním a vymyslel velký uzávěr, na který se dá pasta postavit. Asi stejně jako my slyšel o Kolumbově vejci.  Anebo prostě zapřemýšlel v koupelně nikoli nad tím, jak se pasta dostala do tuby, ale nad tím, kam ji v poličce dát. Nevím, v kterém konkrétním designérském studiu objevili tubu na stojačku, ale ten příběh mě ohromil. Právě tím, že něco tak triviálního, jako je tuba na zubní pastu, kterou má každý den asi tak miliarda lidí v ruce, jde významným způsobem vylepšit.

Na tento příklad jsem si vzpomněl, když jsem hledal úvod k článku, o který jsem byl požádán po kalendáriu 2011/4. Tam jsem naznačil svoji nespokojenost s konstrukcí současných den, tak jak se stala nepsaným standardem a nikdo nepřemýšlí nad tím, zda plní svoji funkci.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře. Objednávka zde nebo v tištěném podobě ve vybraných prodejnách tisku.


Léčit koncem září a v říjnu je pozdě. Včelstva jsou již poškozena

Jiří Vítámvás

2011/6/173

(odpovědi na dotazy čtenářů)

V minulém příspěvku do MV jsem popsal metodu ošetřování kyselinou mravenčí, kterou mám vyzkoušenu a která dokáže populaci roztoče v mém provozu zdecimovat natolik, že mi bez použití pyrethroidů nepůsobí škody zejména na zimní generaci. Protože jsem obdržel množství dotazů a žádost o ještě zevrubnější vysvětlení, uvádím je zde.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře. Objednávka zde nebo v tištěném podobě ve vybraných prodejnách tisku.


Varroóza u včely východní, Apis cerana

Květoslav Čermák

2011/6/175

Včela východní (Apis cerana) je původní hostitel kleštíka včelího (Varroa destructor). Mezi oběma druhy, tedy hostitelem a parazitem, je vytvořen vyvážený vztah, a pro včelstva včely východní tudíž tento roztoč není kriticky nebezpečný, tak jako je tomu u naší včely medonosné. Proč se kleštík včelí se svým původním hostitelem snáší a kdy přešel parazitovat na včelu medonosnou, vysvětlíme v tomto článku.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře. Objednávka zde nebo v tištěném podobě ve vybraných prodejnách tisku.


Zootechnický význam klasifikace plemen včel rodu Apis

Antonín Přidal

2011/6/177

Příspěvky byly předneseny na konferenci „Včelařský výzkum v době J. G. Mendela a dnes“ konané v Brně dne 15. 10. 2011

Na světě je popsáno celkem 9 druhů včel rodu Apis (včela)1. U řady z nich nebyly popsány poddruhy. Naopak nejvíce poddruhů bylo popsáno u včely medonosné (Apis mellifera). Několik poddruhů bylo popsáno u včely východní (A. cerana) a včely obrovské (A. dorsata). Zejména při porovnání počtu poddruhů včely medonosné a v. východní je patrné, že počet popsaných poddruhů je jednoznačně výsledkem intenzity průzkumu jejich populací. Dokonce řada jmen poddruhů včely medonosné je dnes považována obecně za synonymum jmen jiných poddruhů (např. A. m. rodopica Petrov, 1991 = A. m . macedonica, Ruttner, 1988). Tedy počet jmen je vyšší než dnes uznávaný počet poddruhů. Kdyby byly populace včely východní stejně intenzivně prozkoumány jako u včely medonosné, jistě by bylo zjištěno více poddruhů, např. nedávno popsané A. cerana heimifeng Engel, 19992. Na straně druhé je skutečností, že rozloha a členitost území původního rozšíření včely medonosné (Evropa, Blízký Východ a Afrika) je značná, a zakládá tak k dostatečné horizontální izolovanosti jednotlivých populací tohoto druhu, která je nezbytná ke vzniku poddruhů.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře. Objednávka zde nebo v tištěném podobě ve vybraných prodejnách tisku.


Poznatky o varroatoleranci včel ve světě

Květoslav Čermák

2011/6/179

Příspěvky byly předneseny na konferenci „Včelařský výzkum v době J. G. Mendela a dnes“ konané v Brně dne 15. 10. 2011

 

Zprávy o varroatolerantních (VT) včelách jsou k dispozici z různých zemí. Některé dokumentují přirozený vývoj populace VT včel a jsou také zprávy o úspěších v selekci řízené člověkem.

Jedna z prvních informací o přirozeně vyvinuté VT je ze severní Afriky (Ritter aj. 1990) u telského plemene včely medonosné (A. m. intermissa) v severozápadní části Tuniska, kam se kleštík včelí (Varroa destructor) dostal asi v r. 1976 a poté způsobil rozsáhlé úhyny včelstev. Několik neošetřovaných včelstev však parazitaci přežilo a umožnilo uchování tamní populace včel. Autoři referovali o zvýšení podílu neúspěšných reprodukcí roztoče až na 50 % (převážně šlo o neplodné samičky) a popsali u včel čistící chování (grooming) vůči samičkám parazita. Přirozený vznik VT u části populace včel autoři připisují tomu, že potomstvo bylo chováno od matek z přeživších včelstev, zatímco v jiných regionech země byla dovážena neodolná včelstva odjinud (i z Evropy), proto tam se VT včel nemohla plně vyvinout.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře. Objednávka zde nebo v tištěném podobě ve vybraných prodejnách tisku.


Čtyři pohledy na kalendárium 6/2011

Milan Bencúr, Karel Jiruš, Martin Jůzek, František Texl

2011/6/182

Celoroční včelaření pohledem čtyř přístupů, náhledů a možností

Zima je tu a včelaři mají čas opět více číst a přitom rozmýšlet, co udělat v příštím roce lépe. Naše roční kalendárium se tímto dílem uzavírá a je na čase se s našimi čtyřmi přáteli rozloučit. Ve finále jsme položili našim autorům otázky, které pomáhají odhalit něco málo z jejich života. Děkujeme za obětavost, se kterou pro náš časopis kalendárium připravovali.

číst článek


Přínosy a náklady registračního vážení včelstev

Josef Karásek

2011/6/188

V Moderním včelaři nebylo dosud průběžné automatické vážení včelstev příliš popisováno ani hodnoceno. Důvodem bylo zřejmě to, že potřebná registrační úlová váha u nás není příliš rozšířena. Až donedávna byly totiž náklady na její pořízení příliš vysoké. Změna nastala teprve až letos, kdy se na českém trhu objevila nová registrační úlová váha EMMA, jejíž pořizovací náklady jsou v porovnání se srovnatelnou zahraniční konkurencí výrazně nižší. Bližší informace i aktuální ceník jsou dostupné na webu výrobce www.apisdigital.cz .

číst článek